Přeskočit na obsah

Katedrála Nanebevzetí Panny Marie (Hildesheim)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Katedrála Panny Marie v Hildesheimu
Místo
StátNěmeckoNěmecko Německo
Souřadnice
Map
Základní informace
Církevkatolicismus
ZasvěceníPanna Maria
Architektonický popis
Stavební slohrománská architektura
Výstavba9. století
Další informace
AdresaHildesheim, NěmeckoNěmecko Německo
Oficiální webOficiální web
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Katedrála Panny Marie (Hildesheim)
Světové dědictví UNESCO
Smluvní státNěmeckoNěmecko Německo
Typkulturní památka
Kritériumi, ii, iii
Odkaz187 (anglicky)
Zařazení do seznamu
Zařazení1985 (9. zasedání)

Katedrála Panny Marie (německy Dom St. Mariä Himmelfahrt v Hildesheimu je katedrála vystavěná po etapách od 9. stoletíotonském slohu, od poloviny 11. do 12. století v románském slohu; dostavěná a rekonstruovaná v letech 1950-1957 a 2010-2014. Je to největší chrámová stavba v Německu.

V roce 1985 byla spolu s kostelem svatého Michala zapsána do seznamu světového dědictví UNESCO.

Po založení biskupství v roce 815 v Hildesheimu vznikla mariánská kaple v místě v dnešní apsidy pod kryptou. Později dal biskup Guntar z Hildesheimu jižně od kaple postavit baziliku zasvěcenou svaté Cecilii se dvěma okrouhlými věžemi, která sloužila jako pohřebiště prvních čtyř biskupů. Z obou staveb se dochovaly jen zbytky základů, biskupská hrobka, fragmenty pozdějších staveb a 800 středověkých hrobů.

Současnou katedrálu začal v roce 872 postavit biskup Altfrid jako trojlodní baziliku na křížovém půdorysu s dvoustupňovým westwerkem. V roce 1046 ji těžce poškodil požár. Biskup Azelin plánoval vybudovat novou stavbu západně od poškozené katedrály. Jeho nástupce Hezilo z Hildesheimu od tohoto plánu ustoupil a pokračoval ve výstavbě existující katedrály s přilehlou kapitulou. Do 14. století pokračovaly další významné stavební úpravy, ale při zachování původního Altfridova půdorysu. Z období gotiky pocházejí boční kaple na severní a jižní straně. Křížení je barokní. V 19. století byl původní westwerk nahrazen novorománskou dvojitou věží, která byla zničena v roce 1945.

Během druhé světové války byla stavba v podstatě úplně zničena, zůstaly stát jen novorománské ostění západní strany, vnější obvodové zdi, část jižní boční lodi s kaplí sv. Vavřince a krypta. V letech 1950 až 1957 byla ve zjednodušené formě znovu postavena a zvýšeno niveau podlah.

Po dlouholetých přípravách a začal v roce 2009 archeologický průzkum a následovala komplexní rekonstrukce stavby, pro niž byla 10. ledna 2010 katedrála uzavřena. Během stavebních prací místo dómu sloužil , tak jako po druhé světové válce, biskupský kostel Bazilika svatého Gotharda. Slavnostní znovuotevření katedrály se uskutečnilo 15. srpna 2014 a zahájilo oslavy 1200 let existence biskupství, které se uskutečnily roku 2015. V jejich rámci bylo otevřeno rozšířené Dómské muzeum.

Významné umělecké památky

  • románská bronzová vrata biskupa Bernwarda
  • románský sloup biskupa Bernwarda se scénami z Kristova života
  • románský kolový lustr (kopie, originál je v Dómském muzeu)
  • románská relikviářová skříň sv. Gotharda (v kryptě)
  • renesanční chórová přepážka
  • 12 zvonů - největší počet chrámových zvonů v Sasku, o celkové váze 24,724 tun

Zajímavost

[editovat | editovat zdroj]

Po východní apsidě dómu se pne šípková růže zvaná tisíciletá, jejíž stáří je podle legendy stejné jako stáří kláštera, tedy více než tisíc let.

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Katedrála Panny Márie (Hildesheim) na slovenské Wikipedii. (doplněný a opravený)

Literatura

[editovat | editovat zdroj]
  • Michael Brandt: Bernwards Tür - Schatz aus dem Dom zu Hildesheim, Verlag Schnell & Steiner GmbH, Regensburg 2010, ISBN 978-3-7954-2045-1
  • Bernhard Gallistl: Der Dom zu Hildesheim und sein Weltkulturerbe, Bernwardstür und Christussäule, Bernward Mediengesellschaft mbH, Hildesheim (2000), ISBN 3-89366-500-5
  • Karin Heise: Der Lettner des Hildesheimer Doms - Die Bildhauerkunst der Münsterschen Werkstätten 1535-1560, 2 Band, Hildesheim 1998 (= Der Hildesheimer Dům – Studien und Quellen, Bd. 2,1 + 2,2).
  • Claudia Hohl: Das Taufbecken des Wilbernus - Schatz aus dem Dom zu Hildesheim, Verlag Schnell & Steiner GmbH, Regensburg 2009, ISBN 978-3-7954-2047-5
  • Karl Bernhard Kruse (Hrsg.), Der Hildesheimer Dům – Von der Kaiserkapelle und den Karolingischen Kathedralkirchen bis zur Zerstörung 1945 (Grabungen und Bauuntersuchungen auf dem Domhügel 1988 bis 1999), Verlag Hahnsche Buchhandlung, Hannover (2000), ISBN 3-7752-5644-X
  • Annett Laube-Rosenpflanzer; Lutz Rosenpflanzer: Kirchen, Klöster, Königshof : vorromanische Architektur zwischen Weser und Elbe, Halle 2007, ISBN 3-89812-499-1

Související články

[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]