Karl Theodor Wilhelm Weierstrass
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Karl Theodor Wilhelm Weierstraß (31. října 1815, Ostenfelde – 19. února 1897) byl německý matematik, často nazýván jako „otec moderní matematické analýzy“. Je po něm pojmenován kráter na Měsíci.
Obsah |
[editovat] Biografie
Otec Wilhelm Weiestraß byl sekretářem starosty v Ostenfeldu, pozdějí se stal výběrčím daní. Byl to vzdělaný muž se širokými znalostmi v oblasti vědy a umění. Matka Theodora Vonderfost zemřela, když bylu Karlu dvanáct let, otec se znovu oženil.
Od roku 1827 byl Karlův otec asistentem hlavního výběrčího daní v Paderbornu, kde Karl vystudoval katolické gymnázium. Exceloval na něm, ačkoliv pracoval na částečný úvazek jako úředník, aby pomohl rodině s financemi.
Ač získal studiem matematické znalosti, jakých by se nenadál, a byl schopen dát matematiké vzdělání svému mladšímu bratrovi, jeho otec si přál aby studoval finančnictví, a tak Karl nastoupil na Univerzitu v Bonnu studovat právo, finance a ekonomii.
Na kariéru v pruské administrativě to byla vskutku dobrá volba vzdělání, ale Karl nesmírně trpěl rozkolem mezi poslušností k otci a tajným studiem svého milovaného předmětu – matematiky.
Výsledkem bylo, že Karl propadl u obého a začal studovat matematiku sám – čtením Laplaceovy mechaniky a poté Jacobiho prací o eliptických funkcích, kterým propadl do konce života.
Weierstraß se rozhodl stát matematikem, a tak dokončil svůj poslední semestr na Univerzitě v Bonnu, avšak nepřihlásil se k jediné zkoušce. Jeho otec byl zklamán, že Karl vzdal svá studia, avšak byl přesvědčen rodinným přítelem, předsedou soudního dvoru v Padebornu, aby synovi dovolil studovat Teologickou a Filozofickou Akademii v Münsteru, takže mohl projít nezbytnými zkouškami a stát se učitelem na střední škole. Na Akademii navštěvoval přednášky Gundermanna o eliptických funkcích, který ho povzbudil v matematických studiích.
V dubnu 1841 prošel nezbytnými zkouškami a začal učit na gymnáziu.
Asi od roku 1850 začal trpět sérií vážných nemocí, která trvala asi dvanáct let a značně mu ztrpčovala práci.
V roce 1854 publikoval Zur Theorie der Abelschen Functionen, díky čemuž získal místo na Univerzitě v Breslau. Publikoval teorii hypereliptických integrálů, což mu vyneslo nabídky mnoha univerzit. Přijal místo profesora na Berlínské univerzitě, sjížděli se za ním studenti z celého světa.
Nesloužilo mu však zdraví. Roku 1861 zkolaboval a trvalo mu rok, než byl opět schopen učit, a poslední roky svého života byl připoután k invalidnímu vozíku. Zemřel na zápal plic.
[editovat] Přínos matematice
[editovat] Definice limity
Weierstraß zavedl „ε-δ“ definice limity, spojitosti a derivace tak, jak je známe dnes.
- Podrobnější informace naleznete v článku Limita#Limita funkce.
[editovat] Konvergence funkční řady
Zavedl srovnávací kritérium pro konvergenci funkční řady, podobné srovnávacímu kritériu číselné řady.
- Podrobnější informace naleznete v článku Řada_(matematika).
[editovat] Kompaktnost metrického prostoru
V topologii platí: Metrický prostor je kompaktní, když každá posloupnost má konvergentní podposloupnost.
[editovat] Slavní žáci
Georg Cantor
Ferdinand Frobenius
Sofia Kovalevska
Hermann Minkowski
Otto Stolz
[editovat] Práce
- Zur Theorie der Abelschen Functionen (1954)
- Theorie der Abelschen Functionen (1856)
[editovat] Související články
 |
Související články obsahuje Portál Matematika |
