Karel Elgart-Sokol
| Karel Elgart | |
|---|---|
 | |
| Narození | 18. ledna 1874 Ivančice  Rakousko-Uhersko |
| Úmrtí | 21. července 1929 (ve věku 55 let) Potštejn  Československo |
| Místo pohřbení | Ústřední hřbitov v Brně |
| Povolání | spisovatel, dramatik, autor sci-fi, učitel, literární kritik, divadelní kritik, kritik umění, dramaturg a prozaik |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Karel Elgart Sokol, vlastním jménem Karel Elgart (18. ledna 1874 Ivančice[1] – 21. července 1929 Potštejn) byl učitel, ředitel školy, spisovatel, dramatik, divadelní a literární kritik.
Život
Narodil se jako syn hostinského v Ivančicích. Do obecné školy chodil v Neslovicích a Židlochovicích. Se středoškolským studiem začal na gymnáziu na Starém Brně (1884–1886) a pokračoval v něm na brněnském Prvním českém gymnáziu (1886–1888). Pak studoval na učitelském ústavu, kde v roce 1892 maturoval.[2]
Učil pět let na obecní škole v Jaroměřicích nad Rokytnou, potom jako odborný učitel na vyšší dívčí škole spolku Vesna v Brně. Roku 1919 byl jmenován ředitelem učitelských ústavů pro průmyslové a hospodyňské obory v Brně a stal se jednou z významných osobností brněnské společnosti. Pracoval v různých kulturních organizacích, např. byl funkcionářem Klubu přátel umění a v letech 1925 až 1929 starostou Moravského kola učitelů. Dále byl činovníkem Sokola, sbormistrem pěveckého spolku, založil dramatický kroužek a knihovnu. Společně s Vilémem Mrštíkem redigoval v letech 1908–1910 Moravskoslezskou revui.[3] Byl divadelním referentem v Lidových novinách a přispíval do desítky dalších periodik. Vykonával daleké cesty po Slovensku, Uhrách, Alpách, Dalmácii, Itálii, Švýcarsku, jižní Francii, Německu i Dánsku. Ve válečných letech 1915–1916 byl učitelem ortopedického tělocviku při vojenské pozorovací nemocnici v Kroměříži. Zvolil si jméno podle svého strýce, spisovatele Antonína Hynka Sokola, ale své články podepisoval pod různými jmény (např. E. Čech, E. Sokol, Jan Veleba, J. Ještěrka, Pavel Dvořák), zkratkami a šiframi. Zemřel na záchvat mrtvice při koupání ve svých 55 letech. Jeho literární pozůstalost je uložena v Moravském zemském muzeu v Brně a v Brně-Husovicích je po něm pojmenována také jedna z ulic (Elgartova), na které se nachází tamější gymnázium. Pohřben je na Ústředním hřbitově v Brně.
Literární dílo
- Přírodní kniha tělocviku sokolského (1897)
- Děti (1904), idylické črty
- Kresby (1906) cestopisné povídky a obrázky
- Proti proudu (1907), knížka kritických literárních studií
- Slunce (1908), první román, dívčí
- Májové bouře (1911), povídková knížka
- Příval (1917), román původně vydaný v Květech 1909 pod názvem Rybník
- Drobečci a drobečky (1919), knížka povídek
- Tulákovy lásky (1919), povídání z cest
- Zlaté rouno (1921), román
- Akord života (1923), povídková knížka
- Zázrak lásky (1924), povídková knížka
- Veselý silák (1925), povídky
- Milostné povídky (1925)
- Černý a bílý (1925), román
- Sahara (1929), román z budoucnosti, řazen do science fiction[4]
- Věrný les (1929), povídky
- Bohatýři (1929), povídky
Dramatická tvorba
- Námluvy (1919), veselohra
- Slunovrat (1928), veselohra
- Nesmrtelný (1920), tragédie
- Moloch (1922), tragédie
Odkazy
Reference
- ↑ Matriční záznam o narození a křtu
- ↑ Autorský kolektiv. Čeští spisovatelé 19. a počátku 20. století. Praha: Československý spisovatel, 1982. Kapitola Karel Elgart Sokol, s. 239.
- ↑ VAVROUŠEK, Bohumil; NOVÁK, Arne. Literární atlas československý. Díl 2. Praha: Prometheus, 1938. Kapitola Elgart Sokol, s. 106.
- ↑ ADAMOVIČ, Ivan; NEFF, Ondřej. Slovník české literární fantastiky a science fiction. Praha: R3, 1995. ISBN 80-85364-57-3. Kapitola Elgart Sokol, Karel, s. 65.
Literatura
- MARTÍNEK, Vojtěch. Elgart Sokol. Rozpravy Aventina. 1929, roč. 5, čís. 2, s. 20. Dostupné online. - nekrolog
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Karel Elgart-Sokol na Wikimedia Commons - Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Karel Elgart-Sokol
- Na webu Ivančic
- Karel Elgart-Sokol v Encyklopedii dějin města Brna
