Karel Slavoj Amerling

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Karel Slavoj Amerling
Narození18. září 1807
Klatovy
Rakouské císařstvíRakouské císařství Rakouské císařství
Úmrtí2. listopadu 1884 (ve věku 77 let)
Praha-Hradčany
Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Místo pohřbeníBudeč
BydlištěPraha II (od 1852)
Povoláníspisovatel, filozof, lékař, fotograf, entomolog, středoškolský učitel a pedagog
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Hrob Karla Slavoje Amerlinga a jeho ženy Františky Svatavy na Budči

MUDr. Karel Slavoj Amerling (18. září 1807 Klatovy[1] – 2. listopadu 1884 Praha-Hradčany[2]) byl český pedagog, filozof a lékař, zakladatel novátorského všeobecně vzdělávacího ústavu Budeč vlastní koncepce (1839–1848[3], který však bohužel finančně zkrachoval), autor vlastní universalistické filosofie označované jako diasofie (česky průvěda), svérázný polyhistor, známý (podle všeho však nikoliv milenec) Boženy Němcové.

Život

Karel Amerling (jméno Slavoj si po dobovém vlasteneckém zvyku přidal později) přišel na svět jako syn hostinského Jana Amerlinga a jeho druhé manželky Anny Jelínkové. Po studiu na gymnáziu v Klatovech a univerzitě v Praze získal roku 1836 titul doktora medicíny. Během studií a krátce po nich spolupracoval s tehdejšími předními českými vědci – nejprve jako asistent Jana Svatopluka Presla na univerzitě, potom jako správce sbírek hraběte Kašpara Šternberka.

Po čase začal provozovat soukromou lékařskou praxi, ale soustavně se čím dál více zaobíral svým celoživotním zájmem, snahou organizovat vzdělávání českého učitelstva, zlepšit a zpřístupnit vzdělání všem. V roce 1842 založil na Novém Městě v Praze vzorovou školu, nazvanou Budeč. Název byl inspirován tradicí, podle níž mělo být přemyslovské hradiště Budeč sídlem nejstarší školy v Čechách. Velkorysý a na svou dobu nebývale vybavený projekt se však záhy ukázal být příliš finančně náročný a skončil v konkursu.

Amerling publikoval mnoho knih o přírodních vědách, které byly zaměřeny hlavně na prostší venkovské obyvatelstvo. V knize Promyslný posel seznamuje obyvatele fiktivní vesnice o technologických poznatcích té doby, zmiňuje se o hnojení, daguerrotypiích (prvních fotografiích) a chemickém průmyslu. Kniha má kolem 500 stran. V další, 120stránkové části knihy obeznamuje se základem analytické chemie jak na suché, tak mokré cestě.

Porady učitelů, zprvu pražských, později za účasti až stovek přespolních, které Amerling ve 40. letech začal pořádat, se postupně dočkaly úřadního schválení a od roku 1848 se staly přímo pravidelným a úředně nařízeným postupem, který významně přispíval ke zkvalitnění pedagogické práce. Téhož roku byl Amerling jmenován ředitelem první české hlavní školy v Praze, pořádající jednoroční učitelské kursy, později přeměněné v první český učitelský ústav. V čele této instituce stál Amerling po dvacet let. V roce 1871 se ujal vedení Ernestina, nově zřízeného ústavu pro slabomyslné děti (na Hradčanech), prvního svého druhu v Rakousku-Uhersku.

Karel Slavoj Amerling byl v souladu se svým dlouholetým přáním pohřben na starobylé Budči.

Dílo

  • Gedowaté rostliny w Čechách, na Morawě, w Slesku [sic], a na Slowensku : naučenj pro lid obecný a zwlásstě pro sskolnj mládež (1850)
  • Krátký popis hornictví s udáním staročeských, dobrých hornických významů (1850)
  • Budečské jesličky
  • Orbis pictus, 1852
  • Fauna čili zvířena česká, 1852
  • Třicet dílen řemeslnických, 1857
  • Dvanáct měsíců v obrazích, 1859
  • Die Idiotenanstalt des Sct. Anna-Frauen-Vereines in Prag nach ihrem zwölfjährigen Bestande vom J. 1871–1883 (1883); česky poprvé jako Ernestinum: Ústav idiotů Jednoty paní sv. Anny v Praze: stav po 12 letech trvání (1871–1883) (1998, PedF UK, přel. Jana Kepartová)
  • Knížka o hmyzech, neboliž, Naučné vypravování o motýlcích, včelách, chroustech, komářích a jiných (mj. 1865)
  • Esentialní, čili podstatné o vychování , 1875
  • Der Gott des Christentums als Gegenstand streng wissenschaftlicher Forschung, 1880
  • Biologisch-harmonisches Natursystem, 1864
  • Gesammelte Aufsätze aus dem Gebiete Naturökonomie und Physiokratie, 1868
  • Orientierungs-Lehre oder Diasophie, 1874

Reference

  1. ↑ Matriční záznam o narození a křtu
  2. ↑ Matriční záznam o úmrtí a pohřbu
  3. ↑ http://books.google.cz/books?id=qhk3BAAAQBAJ&pg=PA145&lpg=PA145&dq=amerling+polyhistor&source=bl&ots=_4mcHQ7yHw&sig=ub0wbj0DVbOpT2Iwr1CigMwbrgQ&hl=cs&sa=X&ei=mMvrU_-CL8T14QSV-4DoBQ&ved=0CCkQ6AEwAQ#v=onepage&q=amerling%20polyhistor&f=false

Literatura

  • Dějiny české literatury. 2., Literatura národního obrození / Redaktor svazku Felix Vodička. 1. vyd. Praha: Československá akademie věd, 1960. 684 s. S. 603–604. 
  • FORST, Vladimír, a kol. Lexikon české literatury : osobnosti, díla, instituce. 1. A–G. Praha: Academia, 1985. 900 s. ISBN 80-200-0797-0. S. 59–63. 
  • HOFFMANNOVÁ, Eva. Karel Slavoj Amerling. 2. vyd. Brandýs nad Orlicí : Knihkupectví U Podléšky, 2003. 163 s. ISBN 80-902961-3-0.
  • Kdo byl kdo v našich dějinách do roku 1918 / (Pavel Augusta … et al.). 4. vyd. Praha: Libri, 1999. 571 s. ISBN 80-85983-94-X. S. 15–16. 
  • Osobnosti – Česko : Ottův slovník. Praha: Ottovo nakladatelství, 2008. 823 s. ISBN 978-80-7360-796-8. S. 14. 
  • VOŠAHLÍKOVÁ, Pavla, a kol. Biografický slovník českých zemí : 1. sešit : A. Praha: Libri, 2004. 155 s. ISBN 80-7277-215-5. S. 78–80. 
  • MACURA, Vladimír. Znamení zrodu. Jinočany: H & H, 1995. 

Související články

Externí odkazy

Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Karel_Slavoj_Amerling&oldid=15548576“