Karel Kohout
| Karel Kohout | |
|---|---|
| Základní informace | |
| Narození | 26. srpna 1726 Vídeň  Habsburská monarchie |
| Úmrtí | 6. srpna 1784 (ve věku 57 let) Vídeň Habsburská monarchie |
| Žánry | klasická hudba a duchovní hudba |
| Povolání | hudební skladatel, loutnista, houslista a státní úředník |
| Nástroje | loutna |
| Příbuzní | Josef Kohout (sourozenec) |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Karel Ignác Augustin Kohout, také Carolus Ignatius Augustinus Cohaut, nebo Karl Kohaut (pokřtěn 26. srpna 1726, Vídeň[1] – 6. srpna 1784 tamtéž) byl rakouský loutnista, houslista, hudební skladatel a státní úředník českého původu.
Život
Byl pokřtěn ve vídeňském svatoštěpánském dómu jako syn Jacoba Carla Kohauta (hudebníka z Prahy a dvorního hudebníka Františka Karla Schwarzenberga a jeho manželky Elizabeth, rozené Filade z Olomouce. Hudební vzdělání získal zřejmě u svého otce. Kromě houslí si překvapivě zvolil za svůj druhý hlavní nástroj loutnu. Překvapivě proto, že její obliba právě v době měla již klesající tendenci.
Z existenčních důvodů byl od roku 1758 koncipientem a od roku 1778 tajemníkem Císařské dvorní a státní kanceláře. Nicméně si získal značnou oblibu budoucího císaře Josefa II., který jej bral sebou na své zahraniční cesty. Na oslavu Josefova zvolení císařem Svaté říše římské ve Frankfurtu nad Mohanem v roce 1764 zkomponoval dvě slavnostní kantáty a obdržel za ně od císaře zlaté hodinky. V roce 1766 byl císařem dokonce pasován na rytíře.
Na pravidelných nedělních akademiích pořádaných u barona Gottfried van Swieten poznal hudbu Palestriny a Johanna Sebastiana Bacha. Zde se také seznámil s Josephem Haydnem a Wolfgangem Amadeem Mozartem a společně s nimi i koncertoval.
V této době byl považován za nejlepšího vídeňského loutnistu. Jako skladatel zkomponoval velké množství skladeb pro loutnu v nejrůznějších kombinacích, od sólové loutny, přes komorní soubory až po koncerty s orchestrem.
Karel Kohout bývá často zaměňován se skladatelem Josefem Kohoutem. Ve starší literatuře se uvádí, že byl Josefovým mladším bratrem. Podle posledních prací nebyl mezi nimi žádný příbuzenský vztah.
Dochovaná díla
Orchestrální skladby
- 12 symfonií
- 7 loutnových koncertů
- Koncert pro kontrabas a orchestr D-dur
Vokální skladby
- Applausus Mellicensis (kantáta)
- Securitas Germaniae (kantáta)
- 8 mší
Komorní hudba
- Smyčcový kvartet
- 3 divertimenta pro loutnu, dvoje housle a basso continuo
- 5 divertiment pro loutnu
- Sonata pro loutnu
- Trio pro loutnu, housle a basso continuo
- 6 trií pro dvoje housle a basso continuo
- 7 partit pro dvoje housle a basso continuo
- Trio pro flétnu, housle a basso continuo
Odkazy
Literatura
- Československý hudební slovník osob a institucí I. (A–L), 1963, SHV, Praha, s. 692
- Pazdírkův hudební slovník naučný : Část osobní. II, Svazek prvý. A-K, Brno, 1937
- Petr Číhal: Moravské hudební inventáře 1725-1781, bakalářská práce, Masarykova univerzita v Brně, Filozofická fakulta, Ústav hudební vědy (dostupné na [1])
- J.A. Hiller, ed.: Wöchentliche Nachrichten und Anmerkungen die Musik betreffend, Leipzig, 1766
- R. Freeman: The Practice of Music at Melk Monastery in the Eighteenth Century (dizertace University of California, 1971)
- J. Klima: Karl Kohaut, der letzte Wiener Lautenist, Östereichische Muzik Zeitung, xxvi (1971), 141–3
Reference
- ↑ Matriční záznam o narození a křtu farnost sv.Štěpána ve Vídni
Externí odkazy
- Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Karel Kohout
- Podrobný životopis (de)
- Symfonie f-moll (Youtube)
- Loutnový koncert F-dur
- Koncert F-dur pro loutnu, dvoje housle a basso continuo
