Karel Kohout
| Karel Kohout | |
|---|---|
| Základní informace | |
| Narození | 26. srpna 1726 Vídeň  Habsburská monarchie |
| Úmrtí | 6. srpna 1784 (ve věku 57 let) Vídeň Habsburská monarchie |
| Žánry | klasická hudba a duchovní hudba |
| Povolání | hudební skladatel, loutnista, houslista a státní úředník |
| Nástroje | loutna |
| Příbuzní | Josef Kohout (sourozenec) |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Karel Ignác Augustin Kohout, také Carolus Ignatius Augustinus Cohaut, nebo Karl Kohaut (pokřtěn 26. srpna 1726, Vídeň[1] – 6. srpna 1784 tamtéž) byl rakouský loutnista, houslista, hudební skladatel a státní úředník českého původu.
Život[editovat | editovat zdroj]
Byl pokřtěn ve vídeňském svatoštěpánském dómu jako syn Jacoba Carla Kohauta (hudebníka z Prahy a dvorního hudebníka Františka Karla Schwarzenberga a jeho manželky Elizabeth, rozené Filade z Olomouce. Hudební vzdělání získal zřejmě u svého otce. Kromě houslí si překvapivě zvolil za svůj druhý hlavní nástroj loutnu. Překvapivě proto, že její obliba právě v době měla již klesající tendenci. Loutnistou a skladatelem byl také jeho mladší bratr Josef Kohout.
Z existenčních důvodů byl od roku 1758 koncipientem a od roku 1778 tajemníkem Císařské dvorní a státní kanceláře. Nicméně si získal značnou oblibu budoucího císaře Josefa II., který jej bral s sebou na své zahraniční cesty. Na oslavu Josefova zvolení císařem Svaté říše římské ve Frankfurtu nad Mohanem v roce 1764 zkomponoval dvě slavnostní kantáty a obdržel za ně od císaře zlaté hodinky. V roce 1766 byl císařem dokonce pasován na rytíře.
Na pravidelných nedělních akademiích pořádaných u barona Gottfried van Swieten poznal hudbu Palestriny a Johanna Sebastiana Bacha. Zde se také seznámil s Josephem Haydnem a Wolfgangem Amadeem Mozartem a společně s nimi i koncertoval.
V této době byl považován za nejlepšího vídeňského loutnistu. Jako skladatel zkomponoval velké množství skladeb pro loutnu v nejrůznějších kombinacích, od sólové loutny, přes komorní soubory až po koncerty s orchestrem.
Dochovaná díla[editovat | editovat zdroj]
Orchestrální skladby[editovat | editovat zdroj]
- 12 symfonií
- 7 loutnových koncertů
- Koncert pro kontrabas a orchestr D-dur
Vokální skladby[editovat | editovat zdroj]
- Applausus Mellicensis (kantáta)
- Securitas Germaniae (kantáta)
- 8 mší
Komorní hudba[editovat | editovat zdroj]
- Smyčcový kvartet
- 3 divertimenta pro loutnu, dvoje housle a basso continuo
- 5 divertiment pro loutnu
- Sonata pro loutnu
- Trio pro loutnu, housle a basso continuo
- 6 trií pro dvoje housle a basso continuo
- 7 partit pro dvoje housle a basso continuo
- Trio pro flétnu, housle a basso continuo
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ Matriční záznam o narození a křtu farnost sv.Štěpána ve Vídni
Literatura[editovat | editovat zdroj]
- Československý hudební slovník osob a institucí I. (A–L), 1963, SHV, Praha, s. 692
- Pazdírkův hudební slovník naučný : Část osobní. II, Svazek prvý. A-K, Brno, 1937
- Petr Číhal: Moravské hudební inventáře 1725-1781, bakalářská práce, Masarykova univerzita v Brně, Filozofická fakulta, Ústav hudební vědy (dostupné na [1])
- J.A. Hiller, ed.: Wöchentliche Nachrichten und Anmerkungen die Musik betreffend, Leipzig, 1766
- R. Freeman: The Practice of Music at Melk Monastery in the Eighteenth Century (dizertace University of California, 1971)
- J. Klima: Karl Kohaut, der letzte Wiener Lautenist, Österreichische Musikzeitschrift, xxvi (1971), 141–3
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
- Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Karel Kohout
- Podrobný životopis (de)
- Symfonie f-moll (Youtube)
- Loutnový koncert F-dur
- Koncert F-dur pro loutnu, dvoje housle a basso continuo
