Karel Ferdinand Bellmann
| Karel Ferdinand Bellmann | |
|---|---|
 Karel Ferdinand Bellmann, asi 1880 | |
| Narození | 11. prosince 1820 Praha  Rakouské císařství |
| Úmrtí | 11. července 1893 (ve věku 72 let) Praha  Rakousko-Uhersko |
| Místo pohřbení | Olšanské hřbitovy |
| Povolání | zvonař, nakladatel, tiskař a fotograf |
| Rodiče | Karel Bellmann |
| Děti | Arthur Maschka-Bellmann |
| Příbuzní | Karel Bellmann - otec Anna Bellmannová - sestra Artur Bellmann-Maschka - syn |
 multimediální obsah na Commons | |
 Seznam děl v databázi Národní knihovny | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Karel Ferdinand Bellmann (11. prosince 1820 Praha[1][2] – 11. července 1893 Praha)[3], byl český, německy hovořící zvonař[4][5], nakladatel, tiskař a fotograf.[6]
Život a dílo
Pocházel z rodiny švédského, v Praze usazeného dvorního zvonaře Karla Bellmanna, ale sám se více orientoval na tiskařství. V roce 1842 získal papírnu v Bubenči, v roce 1856 zřídil obchod s barvami a malou knihtiskárnu, kterou dále rozšiřoval.[6].
Zvonař
Vyučil se zvonařem. V roce 1855 převzal otcovu dílnu, která se nacházela v domě č. p. 747 v dnešní Jungmannově ulici 28 na Novém Městě, zvaném U Zvonařů nebo U tří zvonků. Dílnu vedl do roku 1869, kdy ji přenechal své sestře Anně. Jsou mu připisovány tyto zvony:
- 1855 zvon Václav, Sedlec, přelit ze staršího zvonu z roku 1335
- 1857 zvon pro Starou Boleslav
- 1861 zvon Mikuláš, Jílové u Prahy
- 1863 čtyři zvony pro Kostel svatého Cyrila a Metoděje, Praha, Karlín.[7]
- 1864 zvon Pavel, bazilika svatého Petra a Pavla, Praha
Další jím ulité zvony jsou v Záběhlicích, Domašíně, Borotíně, Býšti a Pardubicích.[4]
Tiskař a nakladatel
Dne 1. března 1856 otevřel knihtiskárnu a obchod s barvami. Tiskařské zařízení získal z tiskárny C. W. Medau (Karel Vilém Medau – 1791–1866). Bellmannův podnik s názvem Artisticko-typografický ústav fungoval jako nakladatelství, produkoval kamenotisky a dřevoryt, jeho závod zahrnoval také písmolijnu a zařízení pro stereotypii. Vydával a tiskl převážně česky psané knihy, později se věnoval umělecké litografii a světlotisku. V roce 1879 zakoupil pozůstalost po nakladateli Theodoru Mourkovi. Jeho tiskárna se nacházela v domě č. p. 56 na Starém Městě, (nároží Granátové a Křížovnické ulice – dnes Křížovnické a Platnéřské, dům Platnéřská 5). V roce 1884 přemístil podnik do protějšího domu č. p. 27 (dnes Platnéřská 7)[5] a současně závod rozšířil o oddělení pro reprodukční fotografii, do něhož spadala fotografie krajin, architektury, uměleckých děl a plánů.[6]
Jako prokurista pro něj pracoval jeho syn Artur Bellmann-Maschka, který se v roce 1885 stal společníkem a po smrti otce v roce 1893 převzal vedení podniku. Firma se v roce 1912 spojila s tiskárnou Alexandra Leopolda Koppeho. Roku 1913 pro ni postavil stavitel Václav Nekvasil novou budovu v Drtinově ulici čp. 557/10. Tiskárna fungovala až do roku 1925, kdy byla zakoupena firmou Melantrich.[5] Pracoval zde také fotograf Josef Böttinger.[6]
Bellmann, ačkoliv neuměl česky, vydával česky psané knihy (především v rozmezí let 1855–1865). Vydával literaturu náboženskou, poučnou ale také beletrii českou i světovou v českých překladech. Vydal i souborné dílo Jana Pravoslava Koubka. Seznam nejvýznamnějších Belmannem vydaných českých děl je uveden v literatuře[5].
Karel Ferdinand Bellmann je pohřben na Olšanských hřbitovech v Praze, v III.hřbitově.[3]
Obrazové publikace
- Prag: eine Sammlung von zwanzig original – Photographien der interessantesten Ansichten und Baudenkmäler, Fotografie und unveränderlichter Lichtdruck von Carl Bellman, Prag: Carl Bellmann, před 1885
- Oskar Pollak: Johann und Ferdinand Maximilian Brokoff, Prag: J. G. Calve, 1910 – fotografické tabule
Galerie
-
Jan Brokoff: Svatý Jan Nepomucký, Praha, Karlův most -
Ferdinand Maxmilián Brokoff: Atlasové nesoucí balkon, Morzinský palác, Praha, Nerudova ulice -
Jan Brokoff: Pieta, Praha, původně na Karlově mostě -
Ferdinand Maxmilián Brokoff: Oltář s Mojžíšem a Aaronem, Vratislav, Kurfiřtská kaple -
Ferdinand Maxmilián Brokoff: Hlavní oltář svatého Karla Boromejského, Vídeň, Kostel svatého Karla Boromejského -
Ferdinand Maxmilián Brokoff: Svatý Vincenc Ferrarský a svatý Prokop, Praha, Karlův most
Odkazy
Reference
- ↑ Matriční index narozených
- ↑ index narozených farnosti Panny Marie Sněžné na Novém Městě pražské uvádí datum narození 4. prosinec 1820
- ↑ a b SZABO, Miloš. Pražské hřbitovy. Olšanské hřbitovy III.. Praha: Libri, 2011. 245 s. ISBN 978-80-7277-487-6. S. 180.
- ↑ a b heslo Bellmann, Karel. In: kolektiv autorů. Ottův slovník naučný. Praha: Jan Otto, 1888-1909. ISBN 80-7185-057-8. Svazek III. S. 695.
- ↑ a b c d FORST, Vladimír, a kol. Lexikon české literatury : osobnosti, díla, instituce. 1. A-G.. Praha: Academia, 1985. ISBN 80-200-0797-0. Kapitola Karel Bellmann, s. 180-181.
- ↑ a b c d SCHEUFLER, Pavel. Bellmann, Karel (Carl) Ferdinand [online]. Pavel Scheufler, 2005-2010 [cit. 2011-12-06]. Dostupné online.
- ↑ KULHÁNEK, Ludvík. Chrám sv. Cyrila a Methoděje v Karlíně. Praha: Storch, 1906. Dostupné online. S. 10.
Literatura
- heslo Bellmann, Karel. In: kolektiv autorů. Ottův slovník naučný. Praha: Jan Otto, 1888-1909. ISBN 80-7185-057-8. Svazek III. S. 695.
- WIRTH, Zdeněk. Stará Praha: obraz města a jeho veřejného života v 2. polovici XIX. století podle původních fotografií. Praha: J. Otto, 1941. S. 58-59.
- FORST, Vladimír, a kol. Lexikon české literatury : osobnosti, díla, instituce. 1. A-G.. Praha: Academia, 1985. 900 s. ISBN 80-200-0797-0. Kapitola Karel Bellmann, s. 180-181.
- BERAN, Lukáš, ed. a VALCHÁŘOVÁ, Vladislava, ed. Pražský industriál: technické stavby a průmyslová architektura Prahy: průvodce. 2., rozš. vyd. V Praze: České vysoké učení technické, ©2007. 303 s. ISBN 978-80-01-03586-3. Kapitola 8: Smíchov, Košíře. S. 167, č. 209.
Externí odkazy
- Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Karel Ferdinand Bellmann
Obrázky, zvuky či videa k tématu Karel Ferdinand Bellmann na Wikimedia Commons
