Kašpar Heřman Künigel
| Hermann Künigl hrabě von Ehrenburg, svobodný pán zu Warth | |
|---|---|
| Narození | 18. listopadu 1745 zámek Lnáře (Schlüsselburg)  Habsburská monarchie |
| Úmrtí | 28. dubna 1824 (ve věku 78 let) Praha  Rakouské císařství |
| Příčina úmrtí | pleurální výpotek |
| Povolání | úředník a majitel panství |
| Znám jako | filantrop, svobodný zednář, zakladatel Pražského ústavu pro hluchoněmé, autor náčrtů Stavovského divadla |
| Rodiče | Šebestián František z Küniglu a Marie Terezie z Černínová z Chudenic |
| Příbuzní | Heřman Petr Künigl (sourozenec) |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. Chybí svobodný obrázek. | |
Kašpar Heřman Künigel (také Kaspar Hermann Künigl hrabě von Ehrenburg, svobodný pán zu Warth, v němčině Kaspar Hermann Künigl von Ehrenburg zu Warth) (18. listopadu 1745, Lnáře (Schlüsselburg) – 28. dubna 1824, Praha)[1] byl rakousko-český šlechtic, svobodný zednář a filantrop, zakladatel Pražského ústavu pro hluchoněmé[2], rada u apelačního soudu Českého království a autor náčrtů pro stavbu Stavovského divadla v Praze.
Rodina[editovat | editovat zdroj]
Kašpar Heřman Künigel se narodil ve Lnářích na Prácheňsku jako nejstarší ze tří synů do šlechtické rodiny Küniglů, která přišla v roce 1712 do Čech z Tyrolska. Jeho otcem byl hrabě Šebestián František Künigl (1720–1783), hejtman Klatovského kraje, matkou byla Marie Terezie, rozená Černínová (1726–1800), dcera Jana Václava hraběte Černína z Chudenic. V roce narození Kašpara Heřmana otec rodinný zámek Lnáře s panstvím prodal rodu Sweerts-Sporcků a zakoupil zámek a panství Bezděkov u Klatov, kde dále žila celá rodina i s dalšími syny Filipem Václavem (1763–1835) a Heřmanem Petrem (1765–1852). [3]
Bezděkovské panství[editovat | editovat zdroj]
V Bezděkově, kde mimo jiné prožil dětství i spisovatel Svatopluk Čech, žil Kašpar Heřman Künigel se svou první manželkou Marií Theresií (manželství 1775–1799). Ve stejné době jako manželka zemřel v Bezděkově i spisovatel strašidelných románů Christian Heinrich Spiess,[4] který byl správcem na panství svého mecenáše Künigela. Hrabě Künigel se už v roce 1801 znovu oženil. Jeho druhou manželkou se stala Sophie ovdovělá Körnerová, rozená Bauerová von Bayreuth (1750–1817), herečka z Prahy a partnerka zemřelého Christiana Heinricha Spiesse.
Svobodné zednářství[editovat | editovat zdroj]
Otec Šebestián František i syn Kašpar Heřman Künigel byli členy tzv. létající nebo putovní lóže (fr. loge volante, něm. Wanderloge) Sincerité (Upřímnost), založené v Litoměřicích a přesunuté do Klatov. Od roku 1784 až do zániku pražských lóží v roce 1794 byl Kašpar Heřman Künigel velmistrem lóže U devíti hvězd, předtím ještě velmistrem pražské lóže U tří korunovaných hvězd.
Veřejná zakladatelská činnost[editovat | editovat zdroj]
- Künigel načrtl plány uspořádání prostor Stavovského (původně Nosticova) divadla, jehož základní kámen byl položen 7. června 1781.
- Spolu s pražskými obchodníky Peterem Pradatschem, Ferdinandem Delormem[5] a Johannem Krinelem a výrobcem rukavic Georgem Ludwigem Malvierem založil sirotčinec svatého Jana Křtitele (patrona Svobodných zednářů) na Novém Městě pražském (1773). Důvodem zřízení byl hladomor v letech 1770–1772. Sirotčinec původně sídlil nedaleko kostela sv. Petra na Poříčí a měl kapacitu pro 25 dětí (6 chlapců a 19 dívek), které byly dle stanov netradičně ze 2/3 vybírány losem a z 1/3 správní radou.[6]
- V roce 1786 založil Ústav pro hluchoněmé v Praze (na dnešním Smíchově) a byl jeho prvním vrchním představeným. Šlo o první českou školu pro neslyšící, v pořadí pátou v Evropě.
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ Biografický slovník HIÚ AV ČR, heslo: KÜNIGL zu Ehrenburg Kašpar Heřman.
- ↑ Kašpar Heřman Künigl (1745–1824), výročí úmrtí.
- ↑ Petr MAŠEK, Šlechtické dody v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. I. díl, A-M. Argo Praha 2008, s. 513
- ↑ Ivo Fencl: Podivný Christian Heinrich Spiess, Neviditelný pes, 4. 7. 2008.
- ↑ STEINBAUER, Jan. O předcích zemského a říšského mladočeského poslance JUDr. Eduarda Brzoráda: Děje rodů von Herites, von Krziwanek, Delorme a Brzorád.. [s.l.]: [s.n.] Dostupné online.
- ↑ Martina Halířová: Jak nahradit rodiče?, časopis Živá Historie 6/2014.. www.triobo.online [online]. [cit. 2019-08-24]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2019-08-24.
Literatura[editovat | editovat zdroj]
- GRAFEN VON KÜNIGL, K. H. Germanien oder Tabellarische Uebersicht der germanischen Völker seit ihrer Bekanntwerdung, und der von ihnen gegründeten Staaten bis Ende des Jahres 1821. Praha: [s.n.], 1824 (3. vyd.). 151 s.
