Josef Neruda
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Josef Neruda (16. leden 1807, Mohelno - 18. únor 1875, Brno) byl český varhaník a hudební pedagog.
[editovat] Život
Josef Neruda získal základy hry na varhany v rajhradském klášteře. V mládí byl učitelským pomocníkem v Náměšti nad Oslavou a vedle svého povolání hrával v haugwitzovské kapele a také působil jako klavírní pedagog v Olomouci. V roce 1832 však přijal nabídku z Brna a nastoupil na uvolnivší se místo dómského varhaníka. Tuto funkci zastával s menšími pauzami 36 let.
Josef Neruda měl deset dětí a všechny byly nesmírně talentované. Například u jeho dcery Amálie později provdané Wickenhauserové, talentované klavíristky, studoval Leoš Janáček. Vilemína Nerudová byla geniální houslistkou, a kruh jejích příznivců v čele s Princem Waleským, pozdějším anglickým králem Eduardem VII. jí věnoval zámek v Asolu u Benátek. Ze synů vynikl zejména violoncellista František, který byl později profesorem na konzervatořích v Petrohradu a Kodani.
