Josef Špelda

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Josef Špelda
Narození22. dubna 1940 (84 let)
Třebíč
Alma materFilmová a televizní fakulta Akademie múzických umění v Praze (do 1965)
Povoláníkameraman a učitel
ZaměstnavateléČeskoslovenská televize (1965–1992)
Česká televize (1992–1994)
OceněníCena města Třebíče (2020)
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

Josef Špelda (* 22. dubna 1940, Třebíč) je český kameraman a pedagog.

Biografie[editovat | editovat zdroj]

Josef Špelda se narodil v roce 1940 v Třebíči, jeho otcem byl cukrář. K práci kameramana se poprvé dostal ve 12 letech, kdy dostal od otce kameru.[1][2] Nastoupil na FAMU na katedru kamery, kterou v roce 1965 absolvoval a nastoupil na pozici kameramana do Československé televize.[3] Tam působil až do jejího zániku v roce 1992, kdy pak přešel do České televize, kde pracoval až do roku 1994. Po odchodu z české televize pracoval jako kameraman na volné noze. Působí také jako pedagog na FAMU.[4]

Ocenění[editovat | editovat zdroj]

V roce 2007 obdržel Výroční cenu Akademie českých kameramanů, konkrétně ji získal za televizní film Zastřený hlas.[3] V roce 2024 obdržel od Asociace českých kameramanů ocenění za Celoživotní dílo.[2]

Je členem Asociace českých kameramanů.[5]

Dílo[editovat | editovat zdroj]

Věnuje se dokumentární, televizní, filmové a hudební kameře. Spolupracoval i se zahraniční produkcí, v ČR pracoval např. na seriálu Saturnin nebo na filmu Milenci a vrazi,[4]

Filmy[editovat | editovat zdroj]

  • 1982, Cestou k vítězství
  • 1991, Largo desolato
  • 1992, Zítra to spustíme
  • 1994, Divadelní román
  • 1996, Play Strindberg
  • 1997, Čarodějné námluvy
  • 1998, Bedřich má psy rád
  • 1998, Stříbrný a Ryšavec
  • 2000, Sjezd abiturientů
  • 2002, Byla láska...
  • 2003, Hodina tance a lásky
  • 2003, Malovaný děti
  • 2005, Pohádka o houslích a viole
  • 2006, Poslední kouzlo
  • 2010, Cizí příběh

Seriály[editovat | editovat zdroj]

Ostatní[editovat | editovat zdroj]

  • 1974, Recitál Marie Rottrové – Lásky
  • 1985, Vévodkyně valdštejnských vojsk
  • 1993, Setkání s Oldřichem Daňkem
  • 2000, Heda Gablerová
  • 2012, Neobyčejné životy
  • 2016, Den opričníka

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Josef Špelda [online]. Česká televize [cit. 2021-08-03]. Dostupné online. 
  2. a b KRČMÁŘ, Milan. Kameraman Nemocnice na kraji města: rodák z Třebíče Josef Špelda získal cenu. Třebíčský deník. 2024-02-24. Dostupné online [cit. 2024-04-08]. 
  3. a b MgA. Josef Špelda [online]. Praha: FAMU Katedra kamery [cit. 2021-08-03]. Dostupné online. 
  4. a b MALÝ, Zbyšek; MALÁ, Alena. Slovnik českých a slovenských výtvarných umělců / 21, W - Ž : 1950-2010.. Vyd. 1. vyd. Ostrava: Výtvarné Centrum Chagall, 2006. 391 s. Dostupné online. ISBN 978-80-86171-35-7, ISBN 80-86171-35-3. OCLC 700001721 S. 314. 
  5. Špelda Josef [online]. Praha: Asociace českých kameramanů [cit. 2021-08-03]. Dostupné online. 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]