Jiří Purkyně
| Jiří Purkyně | |
|---|---|
 | |
| Narození | 7. října 1898 Louny  Rakousko-Uhersko |
| Úmrtí | 15. září 1942 (ve věku 43 let) Mnichov  Německá říše |
| Příčina úmrtí | poprava zastřelením |
| Alma mater | Filosofická fakulta Univerzity Karlovy |
| Povolání | středoškolský profesor |
| Zaměstnavatel | obchodní akademie v Hradci Králové |
| Politická strana | Komunistická strana Československa |
| Rodiče |
|
| Příbuzní |
|
| Podpis |  |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Jiří Purkyně (7. října 1898 Louny – 15. září 1942 Mnichov)[1] byl český středoškolský profesor, komunista, protinacistický odbojář a pravnuk Jana Evangelisty Purkyně.
Život[editovat | editovat zdroj]
Mládí a studium[editovat | editovat zdroj]
Po maturitě na slánském reálném gymnáziu studoval Jiří Purkyně po vzoru svého otce Otakara Purkyně pražskou lékařskou fakultu. Po čtyřech semestrech přestoupil na filozofickou fakultu a věnoval se studiu historie, filosofie a zeměpisu.
Příklon k levicovému smýšlení lze u Purkyně vysledovat již v prosinci roku 1920, kdy byl přímým svědkem střelby do demonstrujících dělníků před parlamentem v době probíhající generální stávky.[2] V roce 1922 navštívil ilegální sjezd komunistické mládeže v Berlíně. Účastnil se demonstrací proti přijetí zákona na ochranu republiky.[3] V době studií pobýval ve Studentské kolonii na Letné. Po domovní prohlídce následující po rozpuštění Komunistického svazu mládeže na jaře 1923 odešel Purkyně z Prahy.[2] Mezi lednem a květnem 1923 působil jako učitel v Poříčanech a od školního roku 1923/1924 nastoupil jako suplent na obchodní akademii v Hradci Králové.
Pedagogické působení a odbojová činnost[editovat | editovat zdroj]
Na královéhradecké obchodní akademii vyučoval zeměpis a dějepis. Pronášel osvětové přednášky a občasně publikoval ve vlastivědném sborníku Královéhradecko.[4] V roce 1924 složil profesorské zkoušky a od roku 1927 byl jmenován profesorem na obchodní akademii v Hradci Králové. Ve svém pedagogickém působení často propojoval výklad učiva s aktuálními politickými otázkami.[5] Jeho levicové zaměření bylo příčinou ústrků ze strany některých rodičů jeho studentů a členů profesorského sboru.[6] Angažoval se v mnoha královéhradeckých i regionálních organizacích levicového či socialistického ražení (např. Klub inteligence, Svaz odborového studentstva). Po vypuknutí občanské války ve Španělsku se zapojil do agitační činnosti ve prospěch republikánů a podílel se na obstarávání finančních příspěvků. Spolu s malířem Josefem Heřmanem připravil sborník textů českých spisovatelů a básníků ¡No passaran![7], jehož výtěžek z prodeje věnoval na podporu bojujícímu Španělsku.
V období druhé republiky vyvíjel činnost v podzemní komunistické straně a po okupaci nacistickými vojsky se stal krajským instruktorem komunistické strany. Stranou byl pověřen redakcí ilegálního časopisu Čin. Pro tuto činnost byl 5. května 1940 v budově obchodní akademie gestapem zatčen.[4] Byl umístěn v královéhradecké vazební věznici, ale již 11. května byl propuštěn a tajnou policií sledován se záměrem zjistit jeho spolupracovníky. Podruhé byl zatčen 22. května 1940 ve svém bytě a do dubna 1941 vězněn v Hradci Králové. Následně byl přemístěn do věznice v Golnově a naposledy v roce 1942 do Mnichova, kde byl 15. října popraven za přípravu velezrady a napomáhání nepříteli.[4]
Posmrtné pocty[editovat | editovat zdroj]
V roce 1947 byla po J. Purkyňovi pojmenována obchodní akademie v Hradci Králové, kde vyučoval.
V roce 1952 byla na průčelí obchodní akademie v Hradci Králové umístěna busta J. Purkyně od sochaře Ladislava Zívra.
Od roku 1955 nese Purkyňovo jméno ulice v Hradci Králové, kde se svou rodinou bydlel.
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ Encyklopedie dějin města Brna. encyklopedie.brna.cz [online]. 2004 [cit. 2022-01-10]. Dostupné online.
- ↑ a b KONRÁD, Karel. Vyprávění o Jiřím Purkyňovi. Praha: Československý spisovatel, 1953. S. 25.
- ↑ KAFKA, František. Jiří Purkyně, bojovník. Havlíčkův Brod: Krajské nakladatelství, 1961. S. 31.
- ↑ a b c ZACHOVÁ, Alena; MLSOVÁ, Nella; ČUŘÍN, Michal. Příběh budovy čp. 301. Červený Kostelec: Pavel Mervart, 2018.
- ↑ Sto let Obchodní akademie v Hradci Králové 1895-1995. Hradec Králové: Obchodní akademie, 1995. S. 18.
- ↑ Náš pan profesor: Jiří Purkyně 1898-1942. Nové Hradecko. 1985, roč. 50, čís. 27, s. 5.
- ↑ !No passaran!: [básně českých básníků : autentická rekonstrukce bibliofilského tisku.. Hradec Králové: Kruh, 1978. 13 s.
Literatura[editovat | editovat zdroj]
- KAFKA, František. Jiří Purkyně, bojovník. Havlíčkův Brod: Krajské nakladatelství, 1961.
- ZACHOVÁ, Alena; MLSOVÁ, Nella; ČUŘÍN, Michal. Příběh budovy čp. 301. Červený Kostelec: Pavel Mervart, 2018. 133 s.
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Jiří Purkyně na Wikimedia Commons
