Jean-Antoine Chaptal
| Jean-Antoine Chaptal | |
|---|---|
,_comte_de_Chanteloup.jpg) | |
| Narození | 5. června 1756 Badaroux |
| Úmrtí | 29. července 1832 (ve věku 76 let) Paříž |
| Místo pohřbení | Hřbitov Père-Lachaise Grave of Chaptal |
| Alma mater | Faculty of Medicine of Montpellier |
| Povolání | chemik a politik |
| Zaměstnavatel | Univerzita v Montpellier |
| Ocenění | rytíř Řádu sv. Michala (1787) velkokříž Řádu čestné legie (1825) zahraniční člen Královské společnosti (1825) 72 jmen na Eiffelově věži |
| Děti | Jean-Baptiste Chaptal |
| Funkce | ministr vnitra Francie (1800–1804) prezident (Francouzská akademie věd; 1802–1803) člen Konzervativního senátu (1805–1814) francouzský pair (1815) Member of the Chamber of Peers (1819–1832) … více na Wikidatech |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Jean-Antoine Chaptal, hrabě Chanteloup (5. června 1756 Nojaret – 30. června 1832 Paříž) byl francouzský chemik a politik. Patří mezi sedmdesát dva francouzských vědců, jejichž jména jsou napsána na Eiffelově věži.
Vystudoval Montpellierskou univerzitu, na níž od roku 1780 přednášel, díky věnu své ženy, dcery obchodníka s textilem, si zařídil v montpellierské čtvrti La Paille továrnu na výrobu chemikálií.
Zapojil se do Velké francouzské revoluce na straně girondistů, v době jakobínského teroru byl uvězněn a těsně unikl popravě, zachránila ho jeho schopnost vyrábět střelný prach, nepostradatelná pro každý režim. Roku 1798 byl zvolen členem Francouzského institutu. Poté, co byl z pozice ministra vnitra odvolán Pierre-Simon Laplace, navrhl konzul Jean-Jacques-Régis de Cambacérès Napoleonovi, aby jeho nástupcem jmenoval Chaptala, s nímž se znal z Montpellieru. Chaptal byl ve vládě v letech 1800–1804, přijal řadu opatření pro hospodářské povznesení země, zavedl rozsáhlé investice do zdravotnictví a školství, založil centrální statistický úřad. Vydal dekret o zřízení národního muzea v paláci Louvre, byl také zakladatelem a prvním předsedou Société d'encouragement pour l'industrie nationale.
Po odchodu z vlády byl senátorem, roku 1808 obdržel titul hraběte z Château de Chanteloup. Zasedal rovněž ve vládě stodenního císařství, jako uznávaný odborník na průmysl a zemědělství zůstal v čele Společnosti i v době restaurace Bourbonů a byl pověřen organizováním úspěšných hospodářských výstav v Paříži v letech 1819, 1823 a 1827.
Roku 1790 navrhl pro dusík název nitrogéne (ledkotvorný), který se v řadě jazyků ujal. Ve spise L'Art de faire, gouverner et de perfectionner le vin (1801) propagoval vylepšování chuti vín přidáním cukru do kvasícího moštu. Tato metoda byla známá už dříve, ale díky cenové dostupnosti řepného cukru se masově rozšířila a později získala název chaptalizace.
Étienne Pierre Ventenat po něm pojmenoval rod hvězdnicovitých rostlin Chaptalia.
Jeho syn Jean-Baptiste Marie Chaptal de Chanteloup byl úspěšným průmyslníkem.
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Jean-Antoine Chaptal na Wikimedia Commons - Universalis (fr)
- Tour Eiffel Archivováno 10. 4. 2017 na Wayback Machine. (fr)
- Célébrations nationales (fr)
- Francouzští spisovatelé 18. století
- Francouzští spisovatelé 19. století
- Francouzští chemici
- Francouzští podnikatelé 19. století
- Francouzští esejisté
- Ministři vnitra Francie
- Osobnosti Velké francouzské revoluce
- Zahraniční členové Královské společnosti
- Členové Francouzské akademie věd
- Nositelé velkokříže Řádu čestné legie
- Narození 5. června
- Narození v roce 1756
- Úmrtí 30. června
- Úmrtí v roce 1832
- Úmrtí v Paříži
- Pohřbení na Père Lachaise