Jasper Stuyven

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Jasper Stuyven
Stuyven v roce 2021
Stuyven v roce 2021
Osobní informace
PřezdívkaČokolatér z Flander
Datum narození17. dubna 1992 (32 let)
Místo narozeníLovaň, Vlámsko, Belgie[1]
StátBelgieBelgie Belgie
Výška186 cm[1]
Hmotnost78 kg[1]
Týmové informace
Současný týmLidl–Trek
Disciplínasilniční cyklistika
dráhová cyklistika
Rolejezdec
Typ jezdceklasikář
Amatérské týmy
2009–2010
2011		Avia Cycling Team
Ovyta–Eijssen–Acrog
Profesionální týmy
2012–2013
2014–		Bontrager–Livestrong
Trek Factory Racing[2]
Úspěchy
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Přehled medailí
Mistrovství světa
zlato 2009 Moskva Silniční závod juniorů
bronz 2010 Offida Silniční závod juniorů

Jasper Stuyven (* 17. dubna 1992) je belgický profesionální silniční cyklista jezdící za UCI WorldTeam Lidl–Trek.[3]

Kariéra[editovat | editovat zdroj]

Juniorská léta[editovat | editovat zdroj]

Stuyven, jenž se narodil v Lovani, měl úspěšnou juniorskou kariéru. V roce 2009 ve věku 17 let vyhrál juniorský silniční závod na Mistrovství světa v silniční cyklistice. O rok později vyhrál další významné juniorské závody, a to Paříž–Roubaix Juniors a Remouchamps–Ferrières–Remouchamps.

Počátky profesionální kariéry[editovat | editovat zdroj]

Svou profesionální kariéru Stuyven odstartoval v týmu Bontrager–Livestrong. Za tým získal 4 vítězství, včetně celkového vítězství na Volta ao Alentejo.

Trek Factory Racing (2014–)[editovat | editovat zdroj]

Sezóna 2014[editovat | editovat zdroj]

V roce 2014 se Stuyven připojil k UCI WorldTeamu Trek Factory Racing, ve věku 22 let. Během této sezóny se zúčastnil své vůbec první Grand Tour, a to Vuelty a España. Získal 3 čtvrtá místo v etapách a závod dokončil na devátém místě v bodovací soutěži.[4]

Sezóna 2015[editovat | editovat zdroj]

Sezóna 2015 Stuyvenovi přinesla jeho do té doby nejvýznamnější vítězství, když vyhrál zredukovaný hromadný sprint o vítězství v osmé etapě. V etapě však havaroval a zlomil si člunkovitou kost, kvůli čemuž byl donucen ze závodu odstoupit.[5]

Sezóna 2016[editovat | editovat zdroj]

V roce 2016 Stuyven vyhrál belgickou klasiku Kuurne–Brusel–Kuurne po sólo nástupu 17 km před cílem.[6] Také získal pátou příčku na E3 Harelbeke. V červenci 2016 byl jmenován na startovní listině Tour de France 2016[7] a 3 dny nosil puntíkovaný dres pro nejlepšího vrchaře.

Sezóna 2017[editovat | editovat zdroj]

Stuyven byl v sezóně 2017 součástí pětičlenné skupiny bojující o vítězství na Paříž–Roubaix. Ve finiši na velodromu v Roubaix získal čtvrté místo za vítězem Gregem Van Avermaetem (BMC Racing Team).[8] V květnu 2017 se zúčastnil Gira d'Italia 2017.[9] V šesté etapě Stuyven získal druhé místo za Silvanem Dillierem z týmu BMC Racing Team poté, co se dostal do pětičlenné úniku, který jel před pelotonem po většinu 217 km dlouhé etapy.[10] Stuyven dokončil závod na celkovém 98. místě a na druhém místě v bodovací soutěži za Fernandem Gaviriou (Quick-Step Floors).

Sezóna 2018[editovat | editovat zdroj]

V roce 2018 Stuyven získal umístění v top desítce ve většině jarních klasik, včetně 4. místa na Omloop Het Nieuwsblad[11] a pátého místa na Paříž–Roubaix, kde byl ve stíhací skupině se Sepem Vanmarckem a obhájcem vítězství Gregem Van Avermaetem.[11] Na Tour de France byl blízko k vítězství ve čtrnácté etapě, ale 3 km před cílem, na posledním stoupání dne, byl předjet Omarem Frailem.[12] Za svůj výkon byl oceněn cenou bojovnosti. V září vyhrál jednodenní závody Grand Prix de Wallonie a Grote Prijs Jef Scherens, jenž se konal v jeho rodné Lovani.

Sezóna 2019[editovat | editovat zdroj]

Na konci srpna Stuyven vyhrál etapový závod Deutschland Tour po zisku vedení v celkovém pořadí po třetí etapě.[13] Svou skvělou formu si udržel do podzimních klasik, kde získal několik umístění v top desítce včetně dvou pódiových umístění na Grand Prix de Wallonie a Tour de l'Eurométropole.

Sezóna 2020[editovat | editovat zdroj]

Před přerušením sezóny kvůli pandemii covidu-19 se Stuyvenovi dařilo. V úvodním víkendu belgické silničářské sezóny vyhrál klasiku Omloop Het Nieuwsblad před krajanem Yvesem Lampaertem[14] a o den později dojel pátý na Kuurne–Brusel–Kuurne.[15] Po restartu sezóny získal 2 pátá místa, a to na Circuito de Getxo a v silničním závodu mužů na mistrovství Evropy.[16]

Sezóna 2021[editovat | editovat zdroj]

20. března Stuyven vyhrál svůj první monument kariéry, a to Milán – San Remo. Stuyven zaútočil 3 km před cílem na začátku sjezdu z Poggia, posledního stoupání závodu. Nikdo z taktizujících favoritů se ho nehodlal stíhat, a tak se ke osamělému Stuyvenovi dotáhl v posledním kilometru Søren Kragh Andersen. Zatímco hlavní skupina rychle zkracovala náskok čelní skupinky, Stuyven 200 m před cílem zaútočil. Ačkoliv byl na limitu, dokázal protonu cílovou pásku na prvním místě přímo před stíhací skupinou vedenou Calebem Ewanem a obhájcem vítězství Woutem van Aertem.[17]

Osobní život[editovat | editovat zdroj]

Stuyven studoval na Sint-Pieterscollege v Lovani. Mimo cyklistiku Stuyven vede společně se svým strýcem Ivanem, zkušeným čokolatérem, čokoládovnu v Betekomu nazvanou Chocolade Atelier Stuyven. Byla otevřena v roce 2016 a často nabízí produkty s cyklistickou tematikou.[18]

Hlavní výsledky[editovat | editovat zdroj]

2009
Mistrovství světa
vítěz silničního závodu juniorů
Giro della Toscana
2. místo celkově
Driedaagse van Axel
3. místo celkově
Keizer der Juniores
4. místo celkově
2010
vítěz Paříž–Roubaix Juniors
vítěz Remouchamps–Ferrières–Remouchamps
3 Giorni Orobica
vítěz 4. etapy
Mistrovství světa
3. místo silniční závod juniorů
Driedaagse van Axel
4. místo celkově
vítěz 3. etapy
2011
2. místo Paříž–Roubaix Espoirs
2012
Cascade Classic
vítěz 3. etapy
7. místo Grand Prix de Wallonie
2013
Volta ao Alentejo
celkový vítěz
vítěz bodovací soutěže
vítěz soutěže mladých jezdců
vítěz 2. etapy
Tour de Beauce
vítěz 1. etapy
3. místo Grote Prijs Jef Scherens
3. místo Lutych–Bastogne–Lutych Espoirs
2015
Vuelta a España
vítěz 8. etapy
2016
vítěz Kuurne–Brusel–Kuurne
5. místo E3 Harelbeke
9. místo Omloop Het Nieuwsblad
Tour de France
lídr po etapách 2 – 4
cena bojovnosti po 2. etapě
2017
2. místo Kuurne–Brusel–Kuurne
Národní šampionát
3. místo silniční závod
BinckBank Tour
3. místo celkově
vítěz 7. etapy
4. místo Paříž–Roubaix
5. místo Brussels Cycling Classic
6. místo Japan Cup
7. místo Eschborn–Frankfurt – Rund um den Finanzplatz
7. místo EuroEyes Cyclassics
8. místo Omloop Het Nieuwsblad
2018
vítěz Grand Prix de Wallonie
vítěz Grote Prijs Jef Scherens
2. místo Brussels Cycling Classic
Národní šampionát
3. místo silniční závod
3. místo Grand Prix Cycliste de Québec
3. místo Kampioenschap van Vlaanderen
4. místo Omloop Het Nieuwsblad
5. místo Paříž–Roubaix
6. místo E3 Harelbeke
7. místo Kolem Flander
9. místo Gent–Wevelgem
9. místo Halle–Ingooigem
BinckBank Tour
10. místo celkově
vítěz 4. etapy
10. místo Milán – San Remo
10. místo Dwars door Vlaanderen
10. místo Tour de l'Eurométropole
Tour de France
cena bojovnosti po 14. etapě
2019
Deutschland Tour
celkový vítěz
2. místo Grand Prix de Wallonie
3. místo Tour de l'Eurométropole
4. místo RideLondon–Surrey Classic
5. místo Grand Prix Cycliste de Québec
5. místo Brussels Cycling Classic
6. místo Binche–Chimay–Binche
6. místo Grand Prix de Fourmies
2020
vítěz Omloop Het Nieuwsblad
Mistrovství Evropy
5. místo silniční závod
5. místo Kuurne–Brusel–Kuurne
5. místo Circuito de Getxo
2021
vítěz Milán – San Remo
3. místo Paříž–Tours
3. místo Primus Classic
Mistrovství světa
4. místo silniční závod
4. místo Kolem Flander
Benelux Tour
7. místo celkově
7. místo Bretagne Classic
10. místo Dwars door Vlaanderen
2022
4. místo Gent–Wevelgem
7. místo Paříž–Roubaix
Danmark Rundt
9. místo celkově
9. místo Classic Brugge–De Panne
10. místo Omloop Het Nieuwsblad
2023
Národní šampionát
3. místo silniční závod
Renewi Tour
4. místo celkově
Kolem Belgie
5. místo celkově
Mistrovství světa
6. místo silniční závod
7. místo Kampioenschap van Vlaanderen
10. místo Milán – San Remo
10. místo Kuurne–Brusel–Kuurne

Výsledky na Grand Tours[editovat | editovat zdroj]

Grand Tour 2014 2015 2016 2017 2018 2019 2020 2021 2022 2023
Giro d'Italia — — — 98 — — — — — —
Tour de France — — 99 — 63 43 71 39 81 79
Vuelta a España 88 DNF — — — — — — — —

Výsledky na klasikách[editovat | editovat zdroj]

Monument 2014 2015 2016 2017 2018 2019 2020 2021 2022 2023
Milán – San Remo — — — 39 10 79 — 1 — 10
Kolem Flander 61 32 118 51 7 19 26 4 50 26
Paříž–Roubaix 55 49 39 4 5 27 NS 25 7 20
Lutych–Bastogne–Lutych Nezúčastnil se během své kariéry
Giro di Lombardia — — DNF — — — — — —
Klasika 2014 2015 2016 2017 2018 2019 2020 2021 2022 2023
Omloop Het Nieuwsblad — — 9 8 4 40 1 83 10 58
Kuurne–Brusel–Kuurne — — 1 2 38 DNS 5 22 15 10
E3 Harelbeke DNF — 5 DNF 6 58 NS 14 15 50
Gent–Wevelgem — — — 46 9 17 38 — 4 36
Dwars door Vlaanderen 33 — 20 — 10 14 NS 10 — 34
Bretagne Classic — — 47 DNF — — — 7 — —
Grand Prix Cycliste de Québec — — 50 18 3 5 Nejelo se 76 —
Grand Prix Cycliste de Montréal — — 12 14 14 29 62 —
Paříž–Tours 37 101 — — — — — 3 —
Legenda
— Nezúčastnil se
DNF Nedokončil

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Jasper Stuyven na anglické Wikipedii.

  1. ↑ a b c Jasper Stuyven » Lidl - Trek [online]. procyclingstats.com [cit. 2023-02-26]. Dostupné online. (anglicky) 
  2. ↑ Trek-Segafredo announce official 2019 rosters for men and women [online]. racing.trekbikes.com, 2018-12-27 [cit. 2023-02-26]. Dostupné online. (anglicky) 
  3. ↑ LIDL-TREK [online]. UCI, 2024-01-01 [cit. 2024-01-02]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2024-01-02. (anglicky) 
  4. ↑ 2014 » 69th Vuelta a España (2.UWT) [online]. procyclingstats.com [cit. 2023-02-26]. Dostupné online. (anglicky) 
  5. ↑ BENSON, Daniel. Vuelta a España: Stuyven wins stage 8 [online]. cyclingnews.com, 2015-08-29 [cit. 2023-02-26]. Dostupné online. (anglicky) 
  6. ↑ Stuyven wins Kuurne-Brussel-Kuurne [online]. cyclingnews.com, 2016-02-28 [cit. 2023-02-26]. Dostupné online. (anglicky) 
  7. ↑ 2016 » 103rd Tour de France (2.UWT) [online]. procyclingstats.com [cit. 2023-02-26]. Dostupné online. (anglicky) 
  8. ↑ Van Avermaet wins Paris-Roubaix [online]. cyclingnews.com, 2017-04-09 [cit. 2023-02-26]. Dostupné online. (anglicky) 
  9. ↑ 2017 » 100th Giro d'Italia (2.UWT) [online]. procyclingstats.com [cit. 2023-02-26]. Dostupné online. (anglicky) 
  10. ↑ WINDSOR, Richard. Silvan Dillier pips Jasper Stuyven to Giro d'Italia stage six victory after colossal breakaway [online]. cyclingweekly.com, 2017-05-11 [cit. 2023-02-26]. Dostupné online. (anglicky) 
  11. ↑ a b Jasper Stuyven » Trek - Segafredo [online]. procyclingstats.com [cit. 2023-02-26]. Dostupné online. (anglicky) 
  12. ↑ OSTANEK, Daniel. Tour de France: Fraile wins in Mende [online]. cyclingnews.com, 2018-07-21 [cit. 2023-02-26]. Dostupné online. (anglicky) 
  13. ↑ OSTANEK, Daniel. Jasper Stuyven wins Deutschland Tour [online]. cyclingnews.com, 2019-09-01 [cit. 2023-02-26]. Dostupné online. (anglicky) 
  14. ↑ DECALUWÉ, Brecht; RYAN, Barry. Jasper Stuyven wins Omloop Het Nieuwsblad [online]. cyclingnews.com, 2020-02-29 [cit. 2023-02-26]. Dostupné online. (anglicky) 
  15. ↑ DECALUWÉ, Brecht; RYAN, Barry. Kasper Asgreen wins Kuurne-Brussel-Kuurne [online]. cyclingnews.com, 2020-03-01 [cit. 2023-02-26]. Dostupné online. (anglicky) 
  16. ↑ BENSON, Daniel. European Championships: Nizzolo wins elite men's road race title [online]. cyclingnews.com, 2020-08-26 [cit. 2023-02-26]. Dostupné online. (anglicky) 
  17. ↑ Milano-Sanremo: Jasper Stuyven surprises favorites with late solo dash [online]. velonews.com, 2021-03-20 [cit. 2023-02-26]. Dostupné online. (anglicky) 
  18. ↑ FLETCHER, Patrick. A life outside cycling: Jasper Stuyven the chocolatier [online]. cyclingnews.com, 2020-05-14 [cit. 2023-02-26]. Dostupné online. (anglicky) 

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Mistři světa v silniční cyklistice - silniční závod juniorů
V roce 2020 se závod neuskutečnil kvůli covidu-19.
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Jasper_Stuyven&oldid=23519319“