Roman Kreuziger
| Roman Kreuziger | |
|---|---|
.jpg) Roman Kreuziger v roce 2013 | |
| Osobní informace | |
| Přezdívka | Křižák |
| Datum narození | 6. května 1986 (37 let) |
| Místo narození | Moravská Třebová, Československo |
| Stát |  Česko |
| Výška | 183 cm |
| Hmotnost | 67 kg |
| Rodiče | Roman Kreuziger starší |
| Týmové informace | |
| Současný tým | Gazprom–RusVelo |
| Disciplína | silniční cyklistika |
| Role | závodník |
| Typ jezdce | všestranný |
| Profesionální týmy | |
| 2006–2010 2011–2012 2013–2016 2017–2018 2019–2020 2021– | Liquigas Astana Saxo–Tinkoff Orica–Scott Team Dimension Data Gazprom–RusVelo |
| Úspěchy | |
Etapove závody
| |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
| Přehled medailí | ||
|---|---|---|
| Mistrovství světa v silniční cyklistice | ||
| zlato | 2004 Verona | Juniorský silniční závod |
| stříbro | 2004 Verona | Juniorská časovka |
Roman Kreuziger (* 6. května 1986 Moravská Třebová) je bývalý český silniční profesionální cyklista. Cyklistice se věnuje od jedenácti let, kdy dostal silniční kolo, v té době ještě jezdil pod dohledem svého otce Romana Kreuzigera. Od roku 2019 jezdil za WorldTour stáj Team Dimension Data.[1] V současnosti se svou rodinou žije a trénuje v Itálii poblíž Lago di Garda. Váží 68,5 kg a měří 183 cm.[1] Kariéru profesionálního cyklisty ukončil v říjnu 2021. U cyklistiky zůstavá jako sportovní ředitel stáje Bahrain Victorious.[2] Otcem Romana Kreuzigera je Roman Kreuziger (1965), někdejší juniorský mistr světa v cyklokrosu.
2004[editovat | editovat zdroj]
Stal se mistrem světa v silniční cyklistice v kategorii juniorů.
2007[editovat | editovat zdroj]
Byl druhý v prologu Paříž–Nice 2007 a získal tím svoje první 2 ProTour body. Jeho prvním profesionálním vítězstvím byla 1. etapa závodu Settimana Ciclista Lombarda. Svoje 2. místo z prologu Paříž–Nice zopakoval na prologu Kolem Romandie 2007 a díky výdrži v horách i excelentnímu 6. místu v závěrečné časovce si Kreuziger vydobyl celkově 6. pozici v tomto závodě. Byl též částí výběru v časovce družstev v Eindhovenu, kde si Liquigas (ve složení Magnus Bäckstedt, Mauro Da Dalto, Roman Kreuziger, Aljaksandr Kučynski, Vincenzo Nibali, Roberto Petito, Manuel Quinzato a Frederik Willems) dojel pro 5. místo. Následně odjel na závod Kolem Dánska, kde byl druhý v závěrečné časovce a celkově obsadil 11. místo. V září zkusil svoji první z Grand Tours – Vueltu, dojel 21., těsně za Pro Tour body. V horách předvedl výborný výkon, jen v časovkách zajel hůře, než se předpokládalo.[zdroj?]
2008[editovat | editovat zdroj]
Na začátku roku 2008 ho zbrzdilo zranění, ale do plné formy se vrátil v závodě Kolem Romandie, kde obsadil druhé místo v celkové klasifikaci 35 sekund za vítězným Němcem Klödenem.[3] Roku 2008 si připsal vítězství na etapovém závodě Tour de Suisse, a to jako jeho vůbec nejmladší vítěz v historii tohoto závodu. Na Tour de France 2008 skončil v celkové klasifikaci na dvanáctém místě a v soutěži jezdců do 25 let druhý[4]. Na Olympijských hrách v Pekingu v roce 2008 dojel pětačtyřicátý.[5] V roce 2008 se stal podruhé králem české cyklistiky.
2009[editovat | editovat zdroj]
Na jaře roku 2009 spustil své první oficiální internetové stránky.[6] Na Tour de France skončil v celkovém pořadí na 9. místě se ztrátou 14:16 na vítězného Alberta Contadora, v kategorii do 25 let skončil 3. se ztrátou 10:05 na vítězného Andy Schlecka.
2010[editovat | editovat zdroj]
V únoru vyhrál celkové pořadí závodu Kolem Sardinie, a vyhrál 2. etapu. Na závodě Paříž–Nice skončil celkově čtvrtý a vyhrál celkové pořadí mladých jezdců. V červenci na slavném závodu Tour de France obsadil 9. místo se ztrátou 11 minut 54 sekund na vítězného Alberta Contadora.
2011[editovat | editovat zdroj]
Před sezónou vyjádřil touhu atakovat stupně vítězů na Giro d'Italia.[7] Sezónu započal závody Volta ao Algarve a Paříž–Nice. Ostrým testem pro něj byl etapový závod Giro del Trentino, kde zvítězil v poslední etapě a navíc získal prvenství ve vrchařské soutěži. O dva dny později navíc získal 4. místo na poslední z ardenských klasik, závodě Lutych-Bastogne-Lutych.
I přesto, že nesplnil své předsezonní cíle, na Giru předvedl velmi dobrý výkon, získal 6. místo v celkové klasifikaci a navíc zvítězil v kategorii do 25 let, a získal tak bílý trikot. Po závodě se nechal slyšet, že pokud bude zdráv, hodlá absolvovat i nejprestižnější etapový závod současnosti - Tour de France.[8] Tak se také stalo a 2. července se Roman Kreuziger postavil na start Tour de France s cílem pomoct k co nejlepšímu celkovému umístění Vinokurovovi. Za svůj osobní cíl si Roman stanovil etapové vítězství. Hned v jedné z prvních etap ale Roman spadl a poranil si zápěstí (po závodě byla odhalena mikrofraktura člunkové kosti), což výrazně ovlivnilo jeho výkony v dalších etapách. O pár etap později navíc Vinokurov spadl, zlomil si stehenní kost a Tour de France pro něj skončila. Kreuziger chtěl pokračovat a vyhrát alespoň etapu, ale zbytkem Tour de France 2011 už se spíše protrápil, etapu nevyhrál a celkově se ztrátou přes tři hodiny skončil 112. Později se přišlo na to, že Kreuziger odjel skoro celou Tour se zlomenou rukou.
2012[editovat | editovat zdroj]
V roce 2012 měl v plánu jet závody Giro d'Italia a Vuelta a España a vynechat Tour de France.[9]
Na týdenním etapovém závodě Tierreno-Adriatico skončil celkově třetí.[10]
Podle plánu startoval na Giro d'Italia, ve kterém nesplnil roli lídra a celkově skončil až 15. Vyhrál 19. etapu, ve které už ale nebyl hrozbou pro čelo závodu.[11]
Na olympiádě v Londýně reprezentoval spolu s Janem Bártou, s čímž on sám ostře nesouhlasil.[12] V samotném závodě jel aktivně, do cíle dorazil 15.[13] Po dojezdu pak v rozhovoru prohlásil, že by bylo neslušné sjíždět uniklého Vinokurovova, který jezdí za stejnou stáj.[14] Následně rezolutně odmítl, že by na olympiádě Vinokurovovi pomáhal.[15]
2013[editovat | editovat zdroj]
Přestoupil do stáje Saxo-Tinkoff, se kterou podepsal tříletý kontrakt a stává se spolujezdcem Alberta Contadora.
14. dubna vyhrál jarní klasiku Amstel Gold Race.
Na nejvýznamnější cyklistickou akci Tour de France jel Kreuziger jako domestik Alberta Contadora a dařilo se mu výborně. Ve většině etap byl lepší než lídr týmu, a kdyby nebyl svazován týmovou strategií, pravděpodobně by ho porazil. Nejlepším etapovým výsledkem bylo 4. místo v horské časovce. Jeho tým Saxo-Tinkoff ovládl klasifikaci týmů. On sám obsadil celkově 5. místo. Po 17. etapě dokonce v průběžném pořadí figuroval na 3. místě a stal se tak prvním Čechem, který kdy dokázal být alespoň v průběžném pořadí na virtuálním pódiu Tour.
Úspěchy[editovat | editovat zdroj]
|
|
Celkové pořadí na velkých etapových závodech[editovat | editovat zdroj]
Tour de France[editovat | editovat zdroj]
|
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ a b Profil | Roman Kreuziger - official. roman-kreuziger.com [online]. [cit. 2022-02-05]. Dostupné online.
- ↑ Kreuziger končí kariéru, česká hvězda to balí v 35 letech. Bude ředitel. iSport.cz [online]. [cit. 2021-10-15]. Dostupné online.
- ↑ Kreuziger se blýskl druhým místem v závodu Kolem Romandie [online]. Sport.cz, 2008-05-04 [cit. 2008-05-05]. Dostupné online.
- ↑ Archivovaná kopie. www.letour.fr [online]. [cit. 2008-07-28]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2012-10-11.
- ↑ Archivovaná kopie. olympiada.sport.cz [online]. [cit. 2008-08-09]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2008-08-10.
- ↑ TOMASHRUBY. Průběžná diskuze [online]. [cit. 2022-02-05]. Dostupné online.
- ↑ Kreuziger: Hlavní cíl je Giro, chci se tam rvát o stupně vítězů - Sport.cz. www.sport.cz [online]. [cit. 2022-02-05]. Dostupné online.
- ↑ Kreuziger: Pokud se budu cítit dobře, chci startovat i na Tour de France - Sport.cz. www.sport.cz [online]. [cit. 2022-02-05]. Dostupné online.
- ↑ Tour vynechám, v příštím roce pojedu Giro a Vueltu, oznámil Kreuziger, idnes.cz, 10. prosince 2011
- ↑ La Gazzetta dello Sport. www.gazzetta.it [online]. [cit. 2012-07-29]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2012-03-28.
- ↑ Kreuziger triumfoval v horské etapě na Giru, čelo uhájil Rodríguez, idnes.cz, 25. května 2012
- ↑ Spolupráce s Bártou je nemožná, řekl Kreuziger. Teď s ním pojede na OH, idnes.cz, 24. června 2012
- ↑ Favorita Cavendishe zaskočil Vinokurov, Kreuziger v Londýně patnáctý, idnes.cz, 28. července 2012
- ↑ Zklamaný Kreuziger. V paměti zůstávají jen medaile, řekl cyklista, idnes.cz, 28. července 2012
- ↑ Kreuziger odmítl, že by na OH pomáhal Vinokurovovi, sportovninoviny.cz, 30. července 2012
Literatura[editovat | editovat zdroj]
- BARBOŘÍKOVÁ, Romana. Nabídka byla, ale je čas odejít. Sport. Czech News Center, 2021-10-16, roč. XXIX. (LXIX.), s. 20–21. ISSN 1210-8383.
- HARTMAN, Pavel. Musíte znát svoji klapku: Loučení šampiona. Roman Kreuziger - rozhovor o neobyčejné cyklistické kariéře. Fotografie Markéta Navrátilová, profimedia aj. SportMagazín. Czech News Center, 2021-10-22, roč. XXV, čís. 42, s. 10–22. ISSN 1214-3677.
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Roman Kreuziger na Wikimedia Commons - Roman Kreuziger - oficiální stránky
- Interview ČT24 – Roman Kreuziger, cyklistický závodník, 7. 11. 2021
- Tým Liquigas Doimo
- Roman Kreuziger na stránkách worldcyclingstats
- Roman Kreuziger v databázi Olympedia (anglicky)
- (anglicky) Roman Kreuziger na stránkách CyclingArchives.com
