Jan Bárta

Přidat odkazy
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Další významy jsou uvedeny na stránce Jan Bárta (rozcestník).
Jan Bárta
Narození11. června 1956 (67 let)
Ústí nad Orlicí
ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
Povolánímalíř a sociální pracovník
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Seznam děl v databázi Národní knihovny
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Jan Bárta, B.Th. (* 11. června 1956, Ústí nad Orlicí) je výtvarník a publicista, v letech 2004–2012 působil jako ředitel humanitární organizace ADRA.[1] Následně působí jako ředitel PR a komunikace Nadačního fondu Impuls.[2][3]

Život[editovat | editovat zdroj]

Bárta se narodil v Ústí nad Orlicí, ale dětství prožil ve Znojmě. Jeho otec byl farářem církve Adventistů sedmého dne. Mezi roky 1975 a 1986 Jan Bárta fáral na dole Paskov a současně také v Ostravě navštěvoval večerní školu propagačního výtvarnictví. Jeho první výstava se konala v tomto městě v roce 1984. Následně přešel do Prahy a v závěru 80. let 20. století působil jako výtvarný redaktor.[1]

Po sametové revoluci mohl vystudovat teologii. Mezi roky 1991 a 1992 pobýval s celou svojí rodinou v Anglii. Svá díla, která během tohoto pobytu vznikla, vystavoval v hrabství Berkshire a poté též v Kalifornii. Po návratu zpět do České republiky externě spolupracoval s Českým rozhlasem Plzeň a také s Radiem Proglas.[1]

Počínaje rokem 1995 se účastnil humanitárních projektů organizovaných společností ADRA, které směřovaly do Čečenska a do bývalé Jugoslávie. Například během roku 1996 spolu s českou keramičkou Martou Lipusovou maloval s dětmi v Sarajevu, které bylo tou dobou zničené válkou. Takto vzniklé obrazy se poté představily na výstavách zorganizovaných jak v České republice, tak ve švédském Göteborgu, až nakonec skončila v bruselském Českém centru. Bárta absolvoval také cestu do jihovýchodní Asie, do míst v roce 2004 zničených vlnou tsunami. Když v prvním pololetí roku 2009 Česká republika předsedala Evropské unii, vystavoval svá plátna v sídle Evropské komise v bruselském paláci Berlaymont.[1]

Dílo[editovat | editovat zdroj]

Vedle výtvarných děl – obrazů, ilustrací knih (kupříkladu Poutní písně. Výklad žalmů 120–134 od Jana Hellera a Jiřího Beneše) či koláží – se věnuje také psaní knih pro děti.

Knihy pro děti[editovat | editovat zdroj]

  • Vyprávění nejen pro Teofila. Praha : Advent-Orion, 1995.
  • Příběhy nejen pro Nový rok
  • Ostrov trosečníků. Praha : Advent-Orion, 2003.
  • Další vyprávění nejen pro Teofila. Praha : Advent-Orion, 2014.

Knihy pro dospělé[editovat | editovat zdroj]

  • Kohouti kokrhají všude stejně. Praha : Advent-Orion, 2012.

Knihy rozhovorů[editovat | editovat zdroj]

  • BÁRTA, Jan. Dana Němcová – lidé mého života. Praha: Portál, 2003. 170 s. ISBN 80-7178-759-0. 
  • BÁRTA, Jan. Lubomír Mlčoch. Čas pravé radosti. Praha: Portál, 2007. 166 s. ISBN 978-80-7367-224-9. 

Ilustrace knih[editovat | editovat zdroj]

  • Dvanáctka. Úvod do studia Malých proroků. Jiří Beneš. Praha : Teologický seminář Církve adventistů sedmého dne, 2006.
  • Poutní písně. Výklad žalmů 120-134 / Jan Heller, Jiří Beneš. Praha : Advent-Orion, 2001.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. ↑ a b c d KOLÁŘOVÁ TAKÁCSOVÁ, Konélia. Jan Bárta – malíř a humanitární pracovník. Misiologické fórum. Duben 2013, čís. 2, s. 49–50. Dostupné v archivu pořízeném dne 2014-02-20.  Archivováno 20. 2. 2014 na Wayback Machine.
  2. ↑ Setkání zástupců Nadačního fondu IMPULS s účastníky celostátního rekondičního pobytu Unie Roska v Sezimově Ústí [online]. Praha: Nadační Fond Impuls [cit. 2014-02-02]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2014-02-19. 
  3. ↑ Porota [online]. Praha: Olympiáda lidských práv [cit. 2014-02-02]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2014-02-19. 

Literatura[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Jan_Bárta&oldid=23629033“