Investiční management

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání

Investiční management je profesionální správa různých cenných papírů (akcie, dluhopisy, atd) a aktiv (např. nemovitosti) s cílem přinést investorům specifické užitky. Investoři mohou být instituce (pojišťovny, penzijní fondy, firmy atd) nebo soukromí investoři (oba typy mohou investovat buď přímo, nebo zprostředkovaně přes instituce kolektivního investování např investiční fondy, burzovně obchodovatelné fondy – ETF). Pojem asset management (správa aktiv) je často užíván v souvislosti s kolektivním investováním, zatímco všeobecnější správa fondů se může používat ve spojení se všemi formami institucionálního investování, stejně tak jako správa investic pro soukromé investory. Investiční správci, kteří se specializují na poradenství nebo klientskou správu aktiv v zastoupení soukromých investorů, mohou často odkázat na jejich služby jako je wealth management nebo správa portfolia v souvislosti s tzv. privátním bankovnictvím. Zajišťování služeb investičního managementu zahrnuje prvky finanční analýzy, výběru aktiva, akcií, realizace plánů a sledování probíhajících investic. Investiční management je rozsáhlá a důležitá globální činnost, která sama o sobě zodpovídá za správu trilionů dolarů, eur, liber a jenů po celém světě.

Rozsah činnosti[editovat | editovat zdroj]

Podnikání investičního managementu má několik aspektů obsahujících zaměstnávání profesionálních správců fondů, průzkum (jednotlivých instrumentů a tříd instrumentů), obchodování, vypořádávání, marketing, interní audit a příprava zpráv pro klienty. Největšími finančními manažery fondů jsou společnosti, které potvrzují jejich požadovanou komplexnost služeb. Kromě obchodníků a přímých investorů (manažerů fondů) jsou zde také spolupracující zaměstnanci (k zajištění souhry s legislativními a regulatorními požadavky), interní auditoři nejrůznějších druhů (k prověřování interních systémů a kontrol), finanční kontroloři (k účtování peněz společnosti a jejích nákladů), počítačoví experti a zaměstnanci „back office“ (ke spárování a zaznamenání transakcí až pro tisícovky klientů dané společnosti).

Klíčové problémy tohoto podnikání[editovat | editovat zdroj]

Klíčové problémy zahrnují: - Výnosy jsou přímo závislé na vývoji trhu, významný propad ceny instrumentu způsobuje strmý pokles výnosů, relativně k nákladům - Nadprůměrný výkon fondu je těžko udržitelný, klienti nemusí být trpěliví během slabších výkonů - Úspěšní správci fondů mohou být cílem headhunterů konkurenčních společností - Nadprůměrný výkon fondu se zdá být závislý na jedinečných schopnostech správců fondu, avšak klienti neradi sázejí jejich investice na dovednosti několika jednotlivců, klienti raději vidí úspěch celé společnosti, odpovídající filosofii dané společnosti a interní disciplíně. - Analytici, kteří vytvářejí nadprůměrné zisky často dostávají dostatečně vysoké finanční ohodnocení, aby se předešlo situaci, že by se analytici rozhodli spravovat pouze vlastní portfolia

Rozsah globální činnosti managementu fondů[editovat | editovat zdroj]

Běžná aktiva pod správou managementu fondů klesla v roce 2008 o 19 %, na 61,6 trilionů dolarů. Penzijní aktiva sčítají z celku 24 trilionů dolarů, s 18,9 trilionů dolarů investovanými v investičních fondech a 18,7 trilionů dolarů ve fondech pojišťoven. Společně s alternativními aktivy, fondy bohatých privátních klientů, činila aktiva činnosti globálního managementu fondů ke konci roku 2008 90 trilionů dolarů, která v roce 2009 spadla o 17 %. Pokles nastal v roce 2008 po pěti úspěšných letech růstu, kdy se aktiva za tuto dobu více než zdvojnásobila. Propad na kapitálových trzích, slabý investiční výkon, redukce přílivu nových fondů, výstup klientů z investic, to vše vedlo k pádu v roce 2008.


15 největších společností správy aktiv[editovat | editovat zdroj]

Umístění Správce Aktiva pod správou
(v bilionech US$)
Země
1. UBS AG 2,059 CH
2. Barclays Global Investors 1,400 VB
3. State Street Global Advisors 1,367 US
4. Fidelity Investments 1,299 US
5. The Vanguard Group 852 US
6. JPMorgan Chase 782 US
7. Capital Group 1200 US
8. Deutsche Bank 723 D
9. Northern Trust 598 US
10. AllianceBernstein 516 US
11. Wellington Management Company 484 US
12. Merrill Lynch & Co. 473 US
13. Credit Agricole 461 FRA
14. Goldman Sachs 452 US
15. Citigroup 437 US

1. Fund Management: City Business Series. International Financial Services, London. 2009-09-29. 2. http://www.ifsl.org.uk/upload/Fund_Management_2009.pdf[1]

Investiční manageři a struktura portfolií[editovat | editovat zdroj]

V oboru investičního managementu jsou správci těmi, kdo investují prostředky klientů. Certifikované společnosti investičního poradenství mohou provádět hodnocení klientovo individuálních potřeb a jeho rizikového profilu. Poradce poté doporučí odpovídající investice.

Alokace aktiv[editovat | editovat zdroj]

Nejrůznější třídy aktiv jsou široce debatovány, ale základní dělení je na akcie, dluhopisy, reálná aktiva a komodity. Provádění alokace mezi tato aktiva je to, za co je investiční management placen. Třídy aktiv odpovídají dynamice trhu a různým vzájemným efektům ovlivňování. Alokace peněz prostřednictvím tříd aktiv má vliv na výkon fondu. Dlouhodobý výnos

Je důležité sledovat dlouhodobé výnosy různých aktiv. Například, při dlouhodobém držení (+10 let) je ve většině zemí u akcií větší výnos než u dluhopisů. Je to způsobeno tím, že akcie jsou rizikovější než dluhopisy. Diversifikace

Společně s alokací aktiv musí správci fondů uvažovat diversifikaci, která má pro daného klienta smysl a v souladu s ním stanovit investice v souladu s plánem. Takový plán naznačuje, kolik procent z daného fondu má být proinvestováno do jednotlivého titulu. Teorie diversifikace portfolia byla v minulosti sestavena H. Markowitzem (a mnoha ostatními). Efektivní diversifikace znamená řízení korelace mezi výnosem aktiva a rizikem.

Investiční styly[editovat | editovat zdroj]

Existuje celá řada investičních stylů, které mohou správci fondů použít. Například růstový, hodnotový, neutrálního trhu, nízké kapitalizace, indexovaný, atd. Každý z těchto přístupů má zřetelný rys a charakteristické riziko.

Měření výkonu[editovat | editovat zdroj]

Výkon fondu je testem správy fondu, v institucionálním pohledu je přesné měření nezbytností. Za tímto účelem je měření výkonu fondů prováděno managementem nebo jsou najímány externí firmy, které se tímto měřením zabývají. Přední společností zabývající se měřením výkonu (např. Frank Russell v USA) shromažďují jednotlivá data z oboru. Typicky je hodnocení prováděno každý kvartál a bývá předložena procentní změna. Toto schéma je pak porovnáváno s podobnými fondy v oboru za účasti managementu společnosti (pro potřeby kontroly interních předpisů). Obecně řečeno, pro investiční společnosti je pravděpodobně vhodnější přesvědčit klienty je na základě hodnocení z delších period (3-5 let), kdy se vyhladí krátkodobé kolísání ve výkonech a podnikatelských cyklech. Přetrvávajícím problémem je, zda měřit před nebo až po zdanění. Po zdanění představuje výhodu pro investora, jelikož investorovo daňové postavení se může měnit. Měření před zdaněním může být matoucí, obzvláště v režimech zdaňujících kapitálové zisky (a ne nerealizované). Může tedy dojít k tomu, že úspěšní správci aktiv(měřeni před zdaněním) mohou vykazovat po zdanění špatné zisky.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Investment management na anglické Wikipedii.

  1. P&I/Watson Wyatt World 500: The world's largest managers

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • David Swensen, "Pioneering Portfolio Management: An Unconventional Approach to Institutional Investment," New York, NY: The Free Press, May 2000.
  • Rex A. Sinquefeld and Roger G. Ibbotson, Annual Yearbooks dealing with Stocks, Bonds, Bills and Inflation (relevant to long term returns to US financial assets).
  • Harry Markowitz, Portfolio Selection: Efficient Diversification of Investments, New Haven: Yale University Press
  • S.N. Levine, The Investment Managers Handbook, Irwin Professional Publishing (May 1980), ISBN 0-87094-207-7.
  • V. Le Sourd, 2007, “Performance Measurement for Traditional Investment – Literature Survey”, EDHEC Publication.

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]