Cenný papír
Cenný papír je listina či listinu nahrazující záznam (= evidence), které inkorporují (obsahují) soukromé právo a toto právo je se svým nosičem pevně spjato.[1] Společnost nebo jiný subjekt vydávající cenný papír se nazývá emitent. Cenný papír je listina, která je bezprostředním nositelem práva. Představuje dokument, s nímž je svázána určitá hodnota, majetek a majetkový prospěch.
Jestliže se aktuální kurz (hodnota) cenného papíru rovná jeho hodnotě jmenovité, tedy hodnotě, v jaké byl emitován, označuje se al pari.
U cenných papírů obecně je velmi důležité především rozlišovat druh, podobu a formu.
Obsah |
Druhy cenných papírů [editovat]
Samotný pojem „cenné papíry“ je v České republice definován v § 1 odst. 1 zákona České národní rady č. 591/1992 Sb., o cenných papírech, pouze otevřeným výčtem, podle nějž jsou cennými papíry zejména akcie, zatímní listy, poukázky na akcie, podílové listy, dluhopisy, investiční kupóny, kupóny, opční listy, směnky, šeky, náložné listy, skladištní listy a zemědělské skladní listy.
Někdy se za cenné papíry označují i bankovky, které mají svůj původ ve směnkách, ale česká legislativa je pod tento pojem nezahrnuje a pojednává o nich samostatně.
Existuje několik druhů cenných papírů, v České republice jsou zákonem upraveny tyto:
- akcie (§ 155 obch. zák.)
- zatímní listy (§ 176 obch. zák.)
- poukázky na akcie (§ 204b obch. zák.)
- podílové listy (§ 8 zák. o kolektivním investování)
- dluhopisy (zák. č. 190/2004 Sb., o dluhopisech)
- investiční kupóny (zák. o podmínkách převodu majetku státu na jiné osoby)
- kupóny (§ 12 zák. o cenných papírech)
- opční listy (§ 217a obch. zák.)
- směnky (čl. I a III zák. směnečného a šekového)
- šeky (čl. II a III zák. směnečného a šekového)
- cestovní šeky (§ 720 a násl. obch. zák.)
- náložné listy (§ 612 a násl. obch. zák.)
- skladištní listy (§ 528 obch. zák.)
- zemědělské skladní listy (§ 2 zák. o zemědělských skladních listech)
- jiné listiny, které jsou za cenný papír prohlášeny zvláštními zákony
Německý občanský zákoník uvádí mnohem širší škálu cenných papírů, respektive definuje (§ 807) zvláštní termín „Inhaberpapier“ (cenný papír na majitele či doručitele), pod něž spadají mimo jiné i takzvané „kleine Inhaberpapiere“ (malé cenné papíry na majitele), mezi něž patří třeba poštovní známky, jízdenky, vstupenky, telefonní karty, dárkové kupóny, kolkové známky, dálniční známky atd. České právo se podobnými předměty speciálně nezabývá, některé obdobné se považují za tzv. ceniny.
Podoba cenných papírů v ČR [editovat]
- Listinná podoba
- Cenný papír existuje jako fyzická listina, všechny cenné papíry mohou existovat v listinné podobě (výjimky stanoví zvláštní právní předpisy, ovšem ne paušálně pro některý druh cenných papírů, ale pouze pro vybrané emitenty).
- Zaknihovaná podoba
- Cenný papír existuje pouze jako záznam v evidenci, zaknihovat lze pouze zastupitelné cenné papíry (akcie, poukázky na akcie, podílové listy, dluhopisy, kupóny a opční listy).
Forma cenných papírů v ČR [editovat]
Určení formy nám udává, kdo je vlastníkem a jakým způsobem může tento cenný papír převést. Forma u cenných papírů však může být poměrně problematická, protože se může stát, že dva různé právní předpisy přisuzují stejnému papíru názvově různou (a bohužel i zaměnitelnou) formu – základním dokumentem v tomto směru je zákon o cenných papírech, ale speciální (a tedy mající přednost) k němu je obchodní zákoník, proto je v následujícím dělení forma uvedena podle §4 zák. o cenných papírech a v (druhé) závorce podle Obchodního zákoníku tam, kde se překrývají:
- Na doručitele (au porteur papíry = na majitele podle obch. zák.)
- Cenné papíry na doručitele jsou neomezeně převoditelné, a to pouhým předáním (tzv. tradicí).
- Na řad (orderpapíry = na jméno podle obch. zák.)
- Cenné papíry na řád se nemusí nijak odlišovat od cenných papírů na jméno (viz níže), také alespoň zprostředkovaně obsahují jméno 1. nabyvatele, rozhodující je tedy, co o jejich formě říká zákon; k převodu je třeba rubopis (tzv. indosament) + předání (tradice) + smlouva (avšak ta nemusí být písemná, takže v praxi postačuje indosament a tradice).
- Na jméno (rektapapíry, au nom papíry)
- Pro cenné papíry na jméno je typické, že obsahují jméno 1. oprávněného ve svém textu a převádějí se písemnou smlouvou + předáním (tradicí).
Další dělení cenných papírů [editovat]
- podle charakteru
- obligační (závazkové) – obsahují v sobě subjektivní právo a mohou se týkat
- peněžitého plnění (směnky, šeky),
- práva na vydání věci (náložní listy, skladištní listy), nebo
- jiného plnění (poukázky na akcie)
- věcněprávní – ztělesňují věcné právo (ať už vlastnické právo nebo zástavní právo) (zemědělský skladní list)
- podílnické – vyjadřují
- právo na určitém majetku či výnosech (podílové listy), nebo
- právo účasti na podnikání (akcie).
- podle zastupitelnosti
- je třeba, aby cenný papír splnil podmínky uvedené § 2 zák. o cenných papírech a pouze tyto zastupitelné cenné papíry lze zaknihovat (viz výše)
- podle kotace
- kotované cenné papíry jsou takové, které byly přijaty k obchodování na určitém veřejném trhu; za kotovaný cenný papír je pak dle zákona (v ČR) považován ten, který je přijat k obchodování na tzv. oficiálním trhu, což je hlavní segment trhu veřejného
- podle vztahu k (v něm) inkorporovanému právu
- deklaratorní – emise daného cenného papíru pouze osvědčuje právo (akcie)
- konstitutivní – emise zde je naopak nutným předpokladem pro vznik práva (směnka)
- podle způsobu distribuce
- veřejně nabízené – veřejnou nabídkou se rozumí jakékoli jednání, kterým se sděluje širšímu okruhu zájemců dostatek informací o nabízených investičních cenných papírech
- ostatní
- hlavní a vedlejší
- vedlejší cenný papír obsahuje určité právo, které ale obstojí jen, pokud existuje i hlavní cenný papír (např. kupóny jako vedlejší cenný papír pro výnos z akcií)
- investiční a neinvestiční
- investiční – vyčleněny v § 3/2 zák. o kapitálovém trhu, jsou automaticky investičními nástroji
- neinvestiční – všechny ostatní
- mající podobu hromadných listin
- jedná se o emisi (vydání), které dočasně nahrazuje jednotlivé cenné papíry a práva spjatá s hromadnou listinou nelze dělit převodem; v podobě hromadných listin mohou existovat pouze akcie, dluhopisy, poukázky na akcie a zatímní listy
Prameny úpravy cenných papírů a kapitálového trhu [editovat]
- Obecné prameny cenných papírů
- zákon o cenných papírech (č. 591/1992 Sb.), ve znění pozdějších předpisů
- obchodní zákoník (č. 513/1991 Sb.), ve znění pozdějších předpisů
- občanský zákoník (č. 40/1964 Sb.), ve znění pozdějších předpisů
- občanský soudní řád (č. 99/1963 Sb.), ve znění pozdějších předpisů
- Zvláštní prameny cenných papírů
- zákon o dluhopisech (č. 190/2004 Sb.), ve znění pozdějších předpisů
- zákon o směnečný a šekový (č. 191/1950 Sb.), ve znění pozdějších předpisů
- zákon o zemědělských skladních listech a zemědělských veřejných skladech (č. 370/2000 Sb.), ve znění pozdějších předpisů
- devizový zákon (č. 219/1995 Sb.), ve znění pozdějších předpisů
- zákon o podmínkách převodu majetku státu na jiné osoby (č. 92/1991 Sb.), ve znění pozdějších předpisů
- Prameny upravující kapitálový trh a práva a povinnosti účastníků
- zákon o podnikání na kapitálovém trhu (č. 256/2004 Sb.), ve znění pozdějších předpisů
- zákon o investičních společnostech a investičních fondech (č. 248/1992 Sb.), ve znění pozdějších předpisů
- zákon o dohledu v oblasti kapitálového trhu (č. 15/1998 Sb.), ve znění pozdějších předpisů
- zákon o bankách (č. 21/1992 Sb.), ve znění pozdějších předpisů
- zákon o České národní bance (č. 6/1993 Sb.), ve znění pozdějších předpisů
Reference [editovat]
- ↑ KOTÁSEK, Josef; POKORNÁ, Jarmila. Kurs obchodního práva: právo cenných papírů. 5. vyd. Praha : C.H. Beck, 2009.