Hynek Fiedler

Hynek Fiedler
Narození	22. srpna 1836 ; Dvůr Králové nad Labem ; Rakouské císařství
Úmrtí	24. února 1870 (ve věku 33 let) ; Praha ; Rakousko-Uhersko
Místo pohřbení	Olšanské hřbitovy
Alma mater	Akademie výtvarných umění v Praze (1854–1858); Akademie výtvarných umění ve Vídni (1858–1862)
Povolání	malíř a fotograf
Manžel(ka)	Anna Fiedlerová
Děti	Josef Fiedler syn
	multimediální obsah na Commons
	Seznam děl v databázi Národní knihovny
	Některá data mohou pocházet z datové položky.; Chybí svobodný obrázek.

Hynek Fiedler, křtěný Ignác František Jan (22. srpna 1836 Dvůr Králové nad Labem^[1] – 24. února 1870 Praha^[2]), byl český malíř a portrétní fotograf.

Životopis[editovat | editovat zdroj]

Narodil se 22. srpna 1836 ve Dvoře Králové v rodině krupaře Antona Fiedlera a jeho ženy Anny rozené Holubové.^[1] Od roku 1854 studoval v Praze na malířské akademii a v letech 1858–1862 pokračoval ve studiu na akademii ve Vídni. Od roku 1863 byl členem výtvarného odboru Umělecké besedy. Začínal jako malíř portrétista a později se věnoval i portrétní fotografii. Fotografické vzdělání získal u profesora Julia Schnause v Jeně.

V září roku 1863 zahájil^[3] v Písku své podnikatelské aktivity společně s kolegou z akademie Adolfem Pechem^[4], ale asi po půl roce svou fotografickou práci přerušil. Následně se oženil s Annou, roz. Junkovou a odešel do Prahy, kde bydlel na Václavském náměstí v čp. 784, kde od května 1864 provozoval fotoateliér jeho bývalý společník z Písku A. Pech. Zprvu u něj Fiedler pracoval, později živnost převzal a A. Pech v ateliéru po tři roky působil jako zaměstnanec. Malbou kulis se v ateliéru údajně zabýval dekoratér Jan Duchoslav a od roku 1866 zde byl zaměstnán po čtyři roky Jan Mulač.

Úspěšně rozvíjející se živnost přerušil náhlý skon^[2] Hynka Fiedlera, po jeho smrti vedla ateliér od 1870 vdova Anna Fiedlerová. Od roku 1919, kdy Anna Fiedlerová zemřela, v rodinné tradici pokračoval jejich nejstarší syn Josef.

Galerie[editovat | editovat zdroj]

Leda následovaná labutěmi a Amorem (1858)
Dvůr Králové nad Labem, Hankův dům, opona „Pohled na město a jeho pamětihodnosti“; Hynek Fiedler a Václav Hanibal, (kol. 1872)
Portrét jednoho z dětí Hynka a Anny Fiedlerových
Alois Bubák (kolem 1860–1869)
Otilie Sklenářová-Malá
J. E. Vávra jako sokol (kolem 1865), vizitka
Emilie Bubeníčková (1840–1920) civilní fotografie: vizitka (kol. 1865)
Portrét herečky Marie Pospíšilové

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

↑ ^a ^b SOA Zámrsk, Matrika narozených 1835–1847 ve Dvoře Králové nad Labem, sign. 35–10, ukn. 1884, str.15. Dostupné online
↑ ^a ^b Matriční záznam o úmrtí a pohřbu Hynka Fiedlera farnosti při kostele Panny Marie Sěžné na Novém Městě pražském
↑ Inzerát o otevření fotografického atelieru v Písku, Otavan 1863, Ročník 1, 25.09.1863, Číslo 18 str.144. kramerius.cbvk.cz:8080 [online]. [cit. 2020-12-19]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2021-03-03.
↑ bratr Elišky Krásnohorské

Literatura[editovat | editovat zdroj]

1988 – Národní divadlo a jeho předchůdci (Slovník umělců divadel Vlasteneckého, Stavovského, Prozatímního a Národního)
1993 – Nový slovník československých výtvarných umělců (I. díl; A – K), Výtvarné centrum Chagall, Ostrava
- Encyklopedie českých a slovenských fotografů, ASCO, Praha

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

[MatrN-1] SOA Zámrsk, Matrika narozených 1835–1847 ve Dvoře Králové nad Labem, sign. 35–10, ukn. 1884, str.15. Dostupné online

[matrikaZ-2] Matriční záznam o úmrtí a pohřbu Hynka Fiedlera farnosti při kostele Panny Marie Sěžné na Novém Městě pražském

[3] Inzerát o otevření fotografického atelieru v Písku, Otavan 1863, Ročník 1, 25.09.1863, Číslo 18 str.144. kramerius.cbvk.cz:8080 [online]. [cit. 2020-12-19]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2021-03-03.

[4] ratr Elišky Krásnohorské

[1]

[2]

[3]

[4]