Hora Matky Boží

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Možná hledáte: Hory Matky Boží, vesnici na Klatovsku.
Hora Matky Boží
Hora Matky Boží od jihovýchodu
Hora Matky Boží od jihovýchodu
Vrchol760 m n. m.
Poloha
SvětadílEvropa
StátČesko Česko
PohoříHanušovická vrchovina / Branenská vrchovina / Červenopotoční kotlina / Hedečská vrchovina[1]
Souřadnice50°4′30″ s. š., 16°46′55″ v. d.
Hora Matky Boží
Hora Matky Boží
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Hora Matky Boží (německy Marienberg či Muttergottesberg, původní název byl Lysá hora) je vrch v Hanušovické vrchovině asi 1,5 km východně od města Králíky v katastru obce Dolní Hedeč. Nachází se zde klášter a hlavní poutní místo královéhradecké diecéze. Se svou výškou 760 m n. m. tvoří hora přirozenou dominantu krajiny.

Historie poutního místa

Letecký pohled na klášter

Vznik poutního místa je úzce spjat s králickým rodákem a královéhradeckým biskupem Tobiášem Janem Beckerem (1646–1710). Již jako malý chlapec chodíval s ostatními dětmi na Lysou horu (název získala díky tomu, že byla pustá a bez porostu), kde se společně modlili a zpívali mariánské písně. Již tehdy si umínil, že až vyroste, postaví na této hoře kostel. Když se stal knězem a následně svatovítským kanovníkem, připomenul mu slib tehdejší farář v Králíkách P. Schliemann. A když potom sám zjistil, že oblíbenost Lysé hory mezi poutníky stoupá i díky tomu, že se krajem šířily zvěsti o tajemných úkazech, především o tajemné záři vycházející z kopce a osvětlující celé okolí, proto roku 1696 začal Tobiáš Becker stavět trojlodní kostel (Nanebevzetí Panny Marie), který byl dokončen roku 1700. Téhož roku byl do kostela přinesen milostný obraz P. Marie Sněžné (podle originálu z římského chrámu Santa Maria Maggiore, o němž se věřilo, že ji namaloval evangelista svatý Lukáš), který se stal srdcem poutního místa, a Lysá hora dostala nové jméno – Hora Matky Boží. V letech 1701–1704 vztyčil Tobiáš Becker (tou dobou čerstvě vysvěcený biskup) čtyřkřídlý ambit za nímž v letech 1706–1710 zřídil klášter servitů, tj. služebníků P. Marie. Přístupovou cestu z Králík nechal zkrášlit sedmi šestibokými kaplemi křížové cesty, ve kterých byl umístěn soubor unikátních barokních plastik z pašijových scén. Dřevěné polychromované sochy v nadživotní velikosti byly vytvořeny kolem roku 1740 neznámým autorem, pravděpodobně žákem M. B. Brauna. Od roku 1986 je soubor soch umístěn v kostele svatého Mikuláše ve Vraclavi.[2]

Klášter a poutní místo Hora Matky Boží u Králík
Poutní dům

Již roku 1710 přišlo 10 tisíc poutníků v čele s třemi hrabaty a biskupem prosit o záchranu před morem. Časem jejich počet neustále rostl, přičemž hlavních poutí se účastnilo i přes sto tisíc věřících.

V noci ze 7. na 8. srpna 1846 udeřil do kostela blesk a ten vyhořel. Milostný obraz zachránil P. Bernard s nasazením vlastního života, ale výzdoba poutního kostela z velké části vzala zasvé. Roku 1883 byl klášter za kostelem zrušen a do uprázdněné budovy se nastěhovali redemptoristé, kteří zde zůstali až do roku 1950. Následně zde byl zřízen jeden z tzv. centralizačních klášterů pro řeholníky, kteří byli komunistickým režimem vyhnáni z jejich působišť, po roce 1960 potom domov pro řeholnice. Chrám v komunistické éře chátral, ale naštěstí přežil bez významnějších škod a po roce 1990 se poutní místo podařilo (díky finančním prostředkům řádu redemptoristů a s částečnou pomocí peněz od německé Nadace Franze Jentschkeho) opravit. V sousedství poutního chrámu byl v roce 1993 otevřen i poutní dům. Od roku 2002 do roku 2013 byl původní klášter sídlem týmu redemptoristů, který pořádal Lidové misie. V roce 2013 redemptoristé z kláštera na Hoře Matky Boží odešli vzhledem k nedostatku členů řádu a množství míst, o které se starají. Duchovní správu převzalo Královéhradecké biskupství.

Klášter

Vstupní schodiště do areálu kláštera

Součástí poutního areálu je i klášter, kde žili redemptoristé, kteří zde vystřídali servity, nyní spravuje klášter biskupství královéhradecké. V klášteře v době totality fungoval internační tábor pro mnichy. K internaci sloužila i budova dnešního poutního domu. Řeholníci zde pracovali v zemědělství. Nějaký čas po likvidaci internačního tábora zde žily řeholnice. Po roce 1989 byl areál vrácen kongregaci redemptoristů a byla započata generální oprava objektu.

V letech 2002 až 2006 fungovala při klášteře misijní skupina, která konala lidové misie ve farnostech, kam jí zvali duchovní správcové. V roce 2006 byla tato skupina přesunuta do kláštera v obci Tasovice u Znojma, kde má své nové zázemí a může v misijní činnosti pokračovat. Posléze zde fungovala "tisková misie" vydávající literaturu s redemptoristy spojenou. Od poloviny roku 2009 byl klášter bez řeholní komunity, do 15. dubna 2012 tam žil jeden diecézní kněz obstarávající duchovní správu a o nedělích dojížděli vypomáhat kněží redemptoristé ze Svaté Hory u Příbrami. Od roku 2013 zde žije jeden diecézní kněz a současně zajišťuje duchovní správu.

V klášteře se také nachází Památník obětem internace.

Představení místní komunity redemptoristů

Přístupové cesty

Klášterní schodiště a křížová cesta
  • silniční (obě cesty jsou velmi úzké a nachází se na nich řada prudkých serpentin)

Odkazy

Vstupní portál kláštera na Hoře Matky Boží.

Reference

  1. ↑ Břetislav Balatka, Jan Kalvoda - Geomorfologické členění reliéfu Čech (Kartografie Praha, 2006, ISBN 80-7011-913-6)
  2. ↑ Regionální muzeum ve Vysokém Mýtě: Barokní areál Vraclav.

Literatura

  • Stanislav Přibyl CSsR, Josef Michalčík CSsR: Králíky - Hora Matky Boží
  • L. Král: Králicko
  • Zdeněk Boháč. Poutní místa v Čechách. Praha: Debora, 1995. ISBN 80-85923-07-6. 
  • Irena Dibelková. Navštivte poutní místa v Čechách. Praha: Olympia, 2004. ISBN 80-7033-844-x. 
  • BROKEŠOVÁ, Vilma. Barokní sochy z kaplí na Hoře Matky Boží v Králíkách. , 2006 [cit. 2015-09-12]. Bakalářská práce. Katolická teologická fakulta (KTF). Vedoucí práce PhDr. Petra Oulíková, Ph.D.. Dostupné online.

Související články

Externí odkazy

Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Hora_Matky_Boží&oldid=16027380“