Gondor
Gondor je království Dúnadanů na jihu fiktivního světa Středozemě J. R. R. Tolkiena. Království Gondor založili Isildur a Anárion, synové Elendila Vysokého, po Pádu Númenoru na konci Druhého věku. Gondor je sesterským královstvím Arnoru, který založil Elendil sám. Gondor se nacházel západně od Mordoru u zálivu Belfalas. V sindarštině jméno Gondor znamená Kamenná země, odvozeno ze sindarského gond (kámen) a (n)dor (země). Hypotetický quenijský název je Ondonórë. Gondor spolu s Arnorem bývají nazývány Královstvími Dúnadanů ve Vyhnanství.
Obsah |
Dějiny [editovat]
Založení Gondoru [editovat]
Elendil a jeho synové se těsně před pádem Númenoru vypravili na východ, zpět do Středozemě. Prudkým větrem byly lodě rozehnány a rozděleny na dvě části. Elendil přistál na severu a založil v Eriadoru království Arnor. Jeho synové se dostali na pobřeží jižněji, v zálivu Belfalas, a založili tam království Gondor. Vládli společně z Osgiliathu, který ležel na Anduině v polovině cesty mezi Minas Anor (Věž vycházejícího slunce) a Minas Ithil (Věž zapadajícího měsíce), kde sídlil Anárion, respektive Isildur. Věděli, že jim hrozí nebezpečí z Mordoru, a tak se snažili co nejvíce zvýšit moc Gondoru. Podmanili si rozsáhlá území na jih, sever a západ od centra říše. Aby mohli lépe střežit západní hranici říše, vybudovali tam strážní věže Orthank, kam umístili jeden z palantírů, a Aglarond, nazývaný dnes Helmův žleb. Palantíry byly umístěny i v Minas Ithil, Minas Arnor a v Osgiliathu, kde byl hlavní kámen.
Hlavní články: Poslední spojenectví elfů a lidí, Bitva na Dagorladu
Na konci Druhého věku se Sauron vrátil do Mordoru a rozpoutal válku proti Gondoru. Dobyl Minas Ithil a spálil Bílý strom, ale Isildur uprchl i s rodinou a ustoupil do Arnoru, zatímco Anárion se bránil v Gondoru. Elendil a Gil-galad poté vytvořili Poslední spojenectví elfů a lidí. Sbírání armády trvalo několik let, až roku 3434 vytáhli do boje. Po cestě se k nim ještě připojila armáda trpaslíků a elfové ze Temného hvozdu vedení Oropherem. Saurona porazili nejprve před branami Mordoru v bitvě na Dagorladu a oblehli jeho pevnost Barad-dûr. Obléhání trvalo sedm let, během kterých byl zabit Anárion. Sauron nakonec sám vystoupil a v přímém souboji zabil Elendila a Gil-galada. Isildurovi se však podařilo useknout mu prst i s Jedním prstenem a tím porazil Saurona.
Isildur se stal po porážce Saurona Velekrálem lidí a rozhodl se, že bude vládnout v Arnoru. Správu Gondoru předal synovi Anáriona - Meneldilovi.
Hlavní článek: Bitva na Kosatcových polích
Isildur odjel do Arnoru. Při cestě však byl přepaden a zabit na kosatcových polích. V Arnoru vládla poté Isildurova linie a v Gondoru Anárinova linie.
Města, pevnosti a místa [editovat]
-
- Hlavní článek: Místa v Gondoru
- Minas Ithil, později nazývaná Minas Morgul – po obsazení Pánem nazgúlů
- Minas Anor, později nazývané Minas Tirith – pozdější hlavní město
- Osgiliath – původní hlavní město, opuštěn, během války o prsten dobyt skřety
- Dol Amroth – město v Belfalasu
- Pelargir – během války o prsten téměř dobyt korzáry
- Umbar (dočasně, v době Příbuzenského sváru obsazen Castamirovci, později korzáry)
- Tarnost
- Cair Andros – ostrov na Anduině
- Angrenost (Železný pas) – pevnost, po Círionověově daru zůstal v Gondoru, obsazen Vrchovci, později se v něm usadil Saruman, pevnost kromě věže byla zničena během války o prsten Enty.
- Aglarond (Hláska) - pevnost, po Círionově daru patří Rohirům
Regiony [editovat]
Některé regiony dočasně pod gondorskou vládou:
- Harandor (jižní Gondor)
- Calenadhorn (Rohan)
- Umbar
Související články [editovat]
- Království Dúnadánů
- Králové
- Seznamy vládců Gondoru
