Válka o Prsten

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Válka o Prsten
Konflikt:
{{{image}}}
Trvání: 3018 - 3019 Třetího věku (boje v Gondoru nastaly dříve)
Naplánováno: {{{plánováno}}}
Cíl: {{{cíl}}}
Místo: Západní země Středozemě
Casus belli: {{{příčina}}}
Výsledek: zničení Jednoho prstenu; vítězství svobodných národů
Změny území: {{{Území}}}
Strany
Svobodné národy:
Gondor, Rohan, Lórien, Dol, Erebor
Sauron a Saruman:
Mordor, Železný pas, Harad, Rhûn a Umbar
Velitelé
Gandalf† (vzkříšen), Aragorn, Théoden†, Éomer, Celeborn Sauron†, Pán nazgûlů†, Saruman†, Gothmog†,
Síla
desetitisíce statisíce
Ztráty
značné totální porážka
{{{poznámky}}}

Válka o Prsten je válka mezi svobodnými národy Středozemě a Sauronem na konci Třetího věku v knize Pán prstenů J. R. R. Tolkiena. Sauron válku rozpoutal poté, co obnovil svou sílu, aby získal Vládnoucí prsten a přemohl své protivníky – svobodné národy Středozemě.

Na motivy tohoto konfliktu bylo vytvořeno několik strategických her, deskových i počítačových.

Obsah

Pozadí [editovat]

Poté co byl Sauron na konci Druhého věku poražen Posledním spojenectvím elfů a lidí a byl mu odebrán Jeden prsten, se Sauron ve Třetím věku vrátil do Mordoru a stal se znovu hrozbou pro svobodné národy.

Válka propukla ve chvíli, kdy Sauron začal hledat Jeden prsten a vyslal prstenové přízraky hledat Froda Pytlíka, nositele Jednoho prstenu.

Průběh [editovat]

Cílem Sauronovy strategie bylo porazit svého nejsilnějšího protivníka, Gondor, a k tomu směřoval dobytím hlavního města a největší pevnosti Gondoru, Minas Tirith. Aby toho dosáhl, použil síly Mordoru na jihu strategií rozděl a panuj.

Využil zrady Sarumana a vojsk Železného pasu, aby zničil Rohan a zabránil Rohirům pomoci Gondoru. Současně chtěl zaútočit s korzáry z Umbaru na jihu Gondoru a oslabit obranu Minas Tirith. Jeho strategie ale selhala, když Rohirové porazili Sarumana a Aragorn porazil korzáry a zmocnil se jejich lodí.

Rohan [editovat]

Podrobnější informace naleznete v článcích Bitva na brodech Želíze, Bitva u Hlásky a Zničení Železného pasu.

Válka o Prsten začala, když Sarumanova vojska překročila brody Želíze. Théodred, syn krále Théodena, vedl Rohiry proti útočníkovi. 23. února 3019 Třetího věku zaútočil na oddíly táhnoucí ze Železného pasu. Jeho jednotky však byly obklíčeny nepřátelskými posilami a Théodred byl zabit. Grimbold se udržel s pomocí Elfhelmových posil z Helmova žlebu. První bitva na Želízu byla prohrána.

Sarumanovi se podařilo prorazit obranu a získat volný průchod do země. Mezitím Gandalf vyléčil krále Théodena. odjel a shromáždil Rohanské síly, zatímco král ustoupil do Hlásky. Pevnost byla poté obležena. Po příjezdu posil, vedených Gandalfem, byla vojska nepřítele však zcela poražena.

Během obležení Hlásky, enti v hněvu napadli a dobyli Železný pas, díky své síle pevnost zničili a zatopili vodou z hráze, která stála nad Železným pasem na řece Želíz. Saruman zůstal ve věži, jelikož enti nedokázali Orthank zbořit a podzemní úniková cesta byla zatopena vodou.

Gondor [editovat]

Podrobnější informace naleznete v článcích Bitva o Osgiliath, Bitva na Pelennorských polích a Bitva u Morannonu.

Přes 3000 let hájil Gondor země Západu před Stínem Východu.

Gondor vedl obranu na Cair Andros a zvláště Osgiliathu, jež byl místem přechodu řeky. Pán nazgûlů prolomil obranu a vstoupil na Pelennor. Tím propukla největší bitva Třetího věku na Pelennorských polích.

Aby uvolnil Frodovi cestu, vytáhl Aragorn proti Sauronovi a poutal na sebe jeho pozornost. Jeden prsten byl nakonec zničen a Sauron ztratil veškerou moc a jeho vojska byla poté poražena.

Bitvy [editovat]

Výsledek konfliktu [editovat]

Jeden prsten byl zničen a Sauron zcela ztratil svou moc. Zničením Vládnoucího prstenu ztratily Tři svou moc a většina elfů opustila Středozemi, nebo „vybledla“, čímž nastalo Panování lidí. Aragorn II. Elessar se stal králem Obnoveného království Arnoru a Gondoru.

Související články [editovat]