Nedokončené příběhy

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání

Nedokončené příběhy (celým názvem Nedokončené příběhy Númenoru a Středozemě, v originále Unfinished Tales of Númenor and Middle-earth) je kniha J. R. R. Tolkiena, obsahující doplňkové, vedlejší a alternativní verze příběhů, popsaných ve třech hlavních Tolkienových knihách - Hobitovi, Pánu Prstenů a Silmarillionu. Kniha byla vydána až po autorově smrti v r. 1980. K vydání ji připravil, uspořádal a opatřil poznámkami Tolkienův syn Christopher. V češtině poprvé vyšla v r. 1994.

Struktura knihy[editovat | editovat zdroj]

Knihu netvoří jeden příběh, zahrnuje mnoho různých příběhů, které rozšiřují informace z ostatních Tolkienových knih. Ani tyto jednotlivé příběhy nejsou ucelené, mají různý rozsah i strukturu, a u většiny z nich některé části chybí. Přesto tvoří zajímavé doplnění středozemské historie, pomáhají ji lépe pochopit, vysvětlují některá nejasná místa - dozvíme se například, jak by vypadal příběh Hobita, kdyby jej nevyprávěl Bilbo, ale Gandalf, nebo tu najdeme nové informace o Istari (čarodějích). Pro lepší orientaci je kniha chronologicky rozdělena na "věky", tedy dlouhá časová období Středozemě.

Kniha vychází z Tolkienovy pozůstalosti, většinou jde o původní autorův doslovný text (s výjimkou jmen postav a míst, která sám Tolkien velmi často měnil i v průběhu psaní), doplněný o vysvětlující poznámky Christophera Tolkiena. Pouze v několika příbězích (Příběh Galadriel a Celeborna) byly původní Tolkienovy poznámky natolik útržkovité, že je Christopher musel uspořádat do jednotného příběhu.

Obsah[editovat | editovat zdroj]

První věk[editovat | editovat zdroj]

  • O Tuorovi a jeho příchodu do Gondolinu - rozšíření části kapitoly O Tuorovi a pádu Gondolinu ze Silmarillionu.
  • Narn i Hîn Húrin - příběh Húrinových dětí, významné rozšíření kapitoly O Túrinu Turambarovi ze Silmarillionu, sloučením příběhů ze Silmarillionu a Nedokončených příběhů vznikla prozatím poslední Tolkienova kniha Húrinovy děti.

Druhý věk[editovat | editovat zdroj]

  • Popis ostrova Númenoru - podrobný popis uspořádání ostrova Númenoru.
  • O Aldarionovi a Erendis - námořníkova žena - jediný vytvořený ucelený příběh o Númenoru před jeho pádem.
  • Elrosova linie: králové Númenoru - stručné životopisy númenorských králů, Númenor směřuje od nadějného začátku k velmocenskému postavení až k tragické zkáze, přesto má každý númenorský král svůj vlastní příběh, ukázka toho, jak nesmírnou pozornost svému světu Tolkien věnoval.
  • Příběh Galadriel a Celeborna - koncepčně složitý příběh, sahající od počátku světa až do Třetího věku, Tolkien navíc vytvořil několik protichůdných verzí.

Třetí věk[editovat | editovat zdroj]

  • Pohroma na Kosatcových polích - popis bitvy na Kosatcových polích z počátku Třetího věku, v níž Isildur ztratil Prsten.
  • Cirion a Eorl a přátelství Gondoru a Rohanu - rozšíření příběhu o uzavření spojenectví mezi Gondorem a Rohanem, jehož krátká verze se objevuje v dodatcích k Návratu krále.
  • Výprava k Ereboru - podrobné informace o pozadí Hobita, vysvětlení, jak došlo k tomu, že Thorin s sebou vzal na trpasličí výpravu hobita; opět jde o rozšíření krátké verze z dodatků k Návratu krále.
  • Honba za Prstenem - několik krátkých příběhů, popisujících pohyby nazgûlů při pronásledování Froda s Prstenem.
  • Bitvy u brodů přes Želíz - podrobný popis dvou bitev mezi Rohanem a Železným pasem, které jsou zmiňovány ve Dvou věžích, ale není tam o nich více údajů, protože se jich neúčastnila žádná z hlavních postav. V bitvách přišel o život Théodred, jediný syn krále Théodena.

Čtvrtá část[editovat | editovat zdroj]

Čtvrtá část zahrnuje několik pojednání.

  • Drúadané - pojednání o zvláštní rase pitvorných, ale statečných lidí, jejichž poslední zbytek ve Třetím věku přežíval na hranicích Gondoru a významně pomohl králi Théodenovi při jeho tažení do bitvy na Pelennorských polích.
  • Istari - pojednání o řádu Istari - čarodějů, kteří přišli do Středozemě na pomoc v boji proti Sauronovi. Největšími z nich byli Gandalf a Saruman.
  • Palantíry - pojednání o Vidoucích kamenech, které se poprvé objevují ve Dvou věžích.

Literatura[editovat | editovat zdroj]