Harad

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Harad / Haradwaith
Sur (sindarsky)
Vlajka
vlajka
Znak
znak
geografie
Hlavní město: Hyarmen( největší město je korzárský Umbar)
obyvatelstvo
Národnostní složení: Haradští, Černí Númenorejci („Korzáři z Umbaru“), zlobři, půlzlobři
správa regionu
Druh celku: kmeny a kmenové svazy
Podřízené celky: Blízký Harad, Dálný Harad, Umbar, Umbarská zátoka, Harondor
Vznik: během Prvního věku
Vůdce („Hadí pán“) Suladân
Náčelník mûmaků Mûmakil Mahûd (pouze ve filmech Petera Jacksona)
Měna: florint

Harad (ang. Haradwaith nebo Jihozemsko) je země na jihu Středozemě. Harad byla ve Středozemi země podobného charakteru jako je Blízký východ či africká Sahara, většinu tamní půdy zabírají rozsáhlé nehostinné pouště a tamní lid se svou kulturou i vzhledem podobá středověkým kočovným Arabům.

Oblasti a lid[editovat | editovat zdroj]

Harad se rozděluje na dvě oblasti - Blízký Harad a Dálný Harad. Na východě se nachází země Chand a na západním pobřeží menší přístavní města, z nichž vyniká zejména Umbar, město založené původně Númenorejci je obýváno lidmi známými jako „korzáři z Umbaru“. Lidé z těchto oblastí nejsou původem z Haradu, ale z Númenoru. Žijí zde Černí Númenorejci a také v korzárech z Umbaru koluje část jejich krve. Dálný Harad na jihu je ještě vyprahlejší pustinou a obyvatelé, kteří zde žijí, jsou tmavší pleti než jejich severní sousedé, zde se již lidé nápadně podobají africkým domorodcům.

Haradští nevyvinuli vyspělou civilizaci a žijí v kmenových společenstvích a svazech, které někdy bojují mezi sebou. Haradští žijí kočovným způsobem života, jejich obydlím jsou zejména stany, jejich vesnice mají své náčelníky a haradští bojovníci nejsou dobře vyzbrojeni. Zbraně a zbroj haradských bojovníků jsou vyrobeny zejména z kůže, dováženého dřeva či bambusu, přesto jsou zdatnými bojovníky a preferují boj na válečných zvířatech. Kromě válčení na olifantech používají k boji rovněž koně a velbloudy. Vyzbrojení jsou zejména dlouhými oštěpy, ale jsou také velmi zdatnými lučištníky.

Symbolem Haradských je černý had v červeném poli.

Účast v ději románu[editovat | editovat zdroj]

Kmeny z Blízkého Haradu bojovaly během Války o Prsten na straně Saurona a jeho armád Mordoru. Vojsko Haradských se zúčastnilo např. Bitvy na pelennorských polích (obléhání Minas Tirith ve Válce o Prsten). Zde využili zejména svých bojových olifantů, zvířat podobných válečným slonům, jen mnohem větších. Armády z Haradu často pronikali přes jižní hranice království Gondor do oblastí Ithilienu, kde čelili nečekaným výpadům a různým léčkám tamních hraničářů. Během Války o Prsten přicházely do Mordoru přes Černou bránu, ale mnozí zahynuli během pochodu územími ovládanými Gondorem.

Po Válce o Prsten uzavřely mnohé haradské kmeny smír s Obnoveným královstvím Arnoru a Gondoru.