Dol Guldur

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Dol Guldur
 Elfové (Středozem) cca. 1000 D. v.–3019 T. v. Elfové (Středozem) 
Vlajka státu
vlajka
Státní znak
znak
geografie
hlavní město:
Dol Guldur
obyvatelstvo
národnostní složení:
skřeti, zlobři, nazgûlové, Východňané z Rhûnu
státní útvar
?
vznik:
cca. 1000 D. v. - Dol Guldur obsazen Sauronem
zánik:
25. března 3019 T. v. - zničení Jednoho prstenu a Sauronův pád
Státní útvary a území
Předcházející:
Elfové (Středozem) Elfové (Středozem)
Nástupnické:
Elfové (Středozem) Elfové (Středozem)

Dol Guldur je pevnost ve fiktivním Tolkienově světě Středozemi.

Pevnost Dol Guldur obsadil v Temném hvozdu Sauron někdy kolem roku 1000 Druhého věku po svém návratu do Středozemě.

Dol Guldur (čili „Černokněžnický pahorek“ se původně jmenoval Amon Lanc, čili „Holý vrch“) byl hlavním městem lesních elfů ve Velkém zeleném hvozdu. Poté, co Sauron Amon Lanc obsadil, Thrainduil, syn Oropherův, odvedl svůj lid za řeku. Později byl hvozd přejmenován na Temný hvozd.

Bílá rada se obávala, že zlá moc v Dol Gulduru je Sauron, a v roce 2063 Třetího věku tam Gandalf šel. Sauron se vrátil do Mordoru.

V roce 2460 se Sauron vrátil. V této době získal Sméagol prsten. V roce 2845 byl v Dol Gulduru Thrain II. uvězněn. Gandalf zjistil, že Nekromant v Dol Gulduru je Sauron.

Gandalf navrhl útok na Dol Guldur, ale Saruman jej odmítl. Po likvidaci Šmaka Sauron odešel do Mordoru a poté povstal v ještě větší síle a v pevnosti zanechal Khamûla.

Během války o prsten třikrát vojska Dol Gulduru napadla Lothlórien, ale sílu Nenya mohl přemoci pouze Sauron sám. Po zničení Jednoho prstenu byl Dol Guldur dobyt a rozbořen elfy z Lorienu a Temného hvozdu.