Durinův lid

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání

V příbězích J.R.R. Tolkiena o fiktivním světě Středozemi zaujímá hlavní místo mezi trpaslíky čeleď Dlouhovousáčů, kteří jsou podle svého praotce Durina často označováni jako Durinův lid. Po tisíce let obývali nejslavnější trpasličí město Khazad-dûm.

Dějiny[editovat | editovat zdroj]

Durin, kterému bylo pro jeho dlouhý věk přezdíváno Nesmrtelný, byl prý nejstarší mezi sedmi trpasličími praotci, které stvořil samotný Aulë. Durin vyhloubil pod Mlžnými horami město Khazad-dûm, kde jeho lid po tisíce let žil.
Ve Druhém věku se Dlouhovousáči spřátelili s elfy z říše Eregion. Král Durin III. prý získal svůj prsten od samotného Celebrimbora. Ve Válce posledního spojenectví stáli trpaslíci z Khazad-dûm na straně spojenců.
V roce 1980 Třetího věku probouzejí trpaslíci, kteří dolovali v hlubinách hor mithril, Balroga, který zahubí krále Durina a vyhání jeho lid z města, které je temně přejmenováno na Moria. Vyhnaný lid postupně zakládá nová sídliště v Ereboru a Šedých horách, která jsou však vypleněna draky. Přeživší se usazují v Železných horách, Durinův dědic Thráin II. však odchází na západ, kde přebývá v Ered Luin. Trpasličí království pod Ereborem je obnoveno po zabití draka Šmaka v roce 2941.
Mezi trpaslíky Durinova lidu se věřilo na reinkarnaci Durina I. a proto vždy, když se narodil syn podobný praotci, dostal jméno Durin. Ve Čtvrtém věku se narodil Durin VII., který byl znám jako Durin Poslední.

Králové Durinova lidu[editovat | editovat zdroj]

Související články[editovat | editovat zdroj]