Geografie Antarktidy

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Poloha Antarktidy

Tento článek pojednává o geografických podmínkách Antarktidy.

Povrch[editovat | editovat zdroj]

Satelitní obrázek Antarktidy
Antarktidský pevninský ledovec
Mount Erebus (3795 m n. m.)

Antarktida byla v minulosti společně s Jižní Amerikou, Afrikou, Austrálií a Arabským a Indickým poloostrovem součástí prapevniny Gondwana a po jejím rozpadu zaujala ve třetihorách svoji dnešní polohu v blízkosti pólu.

Nejstarší částí kontinentu je Antarktický štít. Je tvořen třemi tektonickými jednotkami uloženými podle geologického stáří. Pevninský štít zaujímá celou Východní Antarktidu a část Západní Antarktidy.

Jih od nejvyšší centrální oblasti je Jihopolární plošina se středem v jižním geografickém pólu - výška do 2835 m n. m. Oblasti při pobřeží a v zázemí Východní Antarktidy se nazývají země královny Maud - nejvyšší Vørterkaka 3630 m n. m., Enderbyho země, země McRobertsona s nejvyšší horou Mount Menzies 3322 m n. m. a s největším ledovcovým proudem na světě - Lambertovým ledovcem, stékajícím do Ameryho šelfového ledovce, Americká vysočina, Wilkesova země a Viktoriina země.

Povrch Východní Antarktidy pokrývá ledovec, který se pozvolna sklání od centrální oblasti o nadmořských výškách 4000 m k okrajům s nadmořskou výškou mezi 2000 až 2500 m. Podloží ledovce leží většinou nad úrovní mořské hladiny. Nejmladší tektonickou soustavou je alpínský systém Západní Antarktidy, jehož vznik úzce souvisí se vznikem And v sousední Jižní Americe koncem druhohor a ve třetihorách.

Rozhraním Východní a Západní Antarktidy je Transantarktické pohoří. Začíná při jižním okraji Filchnerova šelfového ledovce nunatakovým pohořím Pensacola - nejvyšší bod měřící 3660 m n. m. a pokračuje při jižním a západním okraji Rossova šelfového ledovce až k západnímu pobřeží Rossova moře, kde končí v pohoří Admirality - nejvyšší bod Mount Minto 4165 m n. m.

Z jednotlivých částí pohoří - Horlickovy hory, pohoří královny Maud, hory královny Alexandry s nejvyšší horou Mount Kirkpatrick 4528 m n. m., hory královny Alžběty, Churchillovy hory a pohoří prince Alberta stéká velké množství ledovcových proudů.

Oblast Západní Antarktidy je vlastně souostrovím spojeným v jednotný celek pevninským ledovcem, ze kterého vyčnívají vrcholy a hřebeny podledovcových hor. Především díky Antarktickému poloostrovu je pobřeží Západní Antarktidy členitější. Severní zúžená část poloostrova se nazývá Grahamova země, širší jižní Palmerova země. Východní okraj poloostrova je lemován Larsenovým šelfovým ledovcem.

Jižně od Palmerovy země se rozkládá rozsáhlý šelfový ledovec ústící do Weddellova moře - západní část se nazývá šelfový ledovec E. Ronneové, východní Filcherův šelfový ledovec. Na západě sousedí šelfový ledovec E. Ronneové s mohutným Ellsworthovým pohořím s nejvyšším vrcholem celé Antarktidy Vinson Massif měřící 4897 m n. m.

Dále k západu se prostírá země Marie Byrdové, kde z několika nunatakových pohoří vystupuje nejvýše pohoří Výkonného výboru - nejvyšší bod Mount Sidley 4181 m n. m. Jižně od země Marie Byrdové leží plošiny Rockefellova a Hollicka - Kenyona. Zde leží Bentleyův subglaciální příkop (Bentley Subglacial Trench) - 2538 m pod hladinou moře, probíhající paralelně s Transantarktickým pohořím.

Rossův šelfový ledovec je největším svého druhu na světě. V severozápadním cípu je Rossův ostrov s nejvyšším činným vulkánem Antarktidy Mount Erebus měřící 3794 m n. m.

Vodstvo[editovat | editovat zdroj]

Stálé vodní toky v Antarktidě neexistují. Pouze během letního období vznikají dočasné toky především v oblastech nepokrytých ledem. Na přilehlých ostrovech bývá těchto toků více. V depresích vyhloubených ledovcem do skalního podkladu se vytvářejí jezera.

Vymezení území[editovat | editovat zdroj]

Antarktida je vymezena jednak jako území kontinentu (13,176 mil. km²) a také jako jižní polární oblast na jih od jižního polárního kruhu - za 66°32’ již. šířky nebo území vymezené klimatickou hranicí, kde letní teplota (leden) nepřevyšuje 10 °C. Klimaticky vymezená oblast má rozlohu 67,84 mil. km².

Jižní pól

Pevnina Antarktidy - geografické údaje[editovat | editovat zdroj]

Téměř celý kontinent leží na jih od jižního polárního kruhu. Antarktidu můžeme rozdělit na dvě části:

  • Východní Antarktidu, rozlohou větší a chladnější a
  • Západní Antarktidu s členitějším pobřežím.

Mezi nimi se napříč kontinentem táhne Transantarktické pohoří. Většinu povrchu tvoří věčný led s tloušťkou okolo 3 000 m. Kdyby byl led odstraněn, kontinent se změní v souostroví.

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]