František Alois Šrom
| František Alois Šrom | |
|---|---|
František Alois Šrom |
|
|
Poslanec Moravského zemského sněmu
|
|
| Ve funkci: 1861 – 1887 |
|
|
Poslanec Říšské rady
|
|
| Ve funkci: 1873 – 1887 |
|
|
Člen Panské sněmovny
|
|
| Ve funkci: 1887 – ??? |
|
|
|
|
| Narození | 20. srpna 1825 Milenov  Rakouské císařství |
| Úmrtí | 19. května 1899 Brno  Rakousko-Uhersko |
| Politický subjekt | Národní str. |
| Vzdělání | Františkova univ. Olomouc |
| švagr | Adolf Promber |
|---|
František Alois Šrom (20. srpna 1825 Milenov – 19. května 1899 Brno) byl moravský právník a politik Národní (staročeské) strany.
Biografie [editovat]
Byl nejstarším synem rolníka Antonína Šroma a švagrem politika Adolfa Prombera. Podle přání otce, který z něj chtěl mít kněze, vystudoval v letech 1838–1846 Arcibiskupské gymnázium v Kroměříži a krátce studoval i na arcibiskupském semináři v Olomouci. Tam ale nebyl spokojen a po několika týdnech, bez podpory z domova, přestoupil na právnickou fakultu Františkovy univerzity v Olomouci, kde roku 1852 získal titul doktora práv. Po jejím absolvování pracoval v období let 1852–1855 jako advokátní koncipient u Aloise Pražáka v Brně a Jana Kozánka v Kroměříži. Roku 1854 (podle jiného zdroje roku 1855[1]) si otevřel vlastní advokátní kancelář v Uherském Hradišti, kterou vedl až do roku 1879, kdy převzal vedení advokátní praxe po Aloisi Pražákovi v Brně.[2][1]
Poprvé veřejně vystoupil roku 1858 na velehradské slavnosti, kde se vyslovil za práva česky mluvících obyvatel.[3]
V roce 1861 byl zvolen do Moravského zemského sněmu; úspěch měl i ve všech dalších volbách až do roku 1896, kdy ze zdravotních důvodů již nekandidoval. Podle jiného zdroje byl poslancem zemského sněmu jen do roku 1887.[1] V prvních přímých volbách do Říšské rady roku 1873 získal i mandát v Říšské radě (celostátní zákonodárný sbor), kde reprezentoval kurii venkovských obcí, obvod Valašské Meziříčí, Uherský Brod, Místek atd. Slib složil 23. ledna 1874.[4][3] Nástup na Říšskou radu byl součástí aktivního zapojení moravských staročechů, za které kandidoval, do práce celostátního parlamentu, čímž se moravští Češi odklonili od politiky pasivní rezistence, kterou prosazovala česká reprezentace z Čech vedená Riegrem a Palackým. Moravští staročeši vystupovali dlouhodobě jako specifická politická formace, která již v 60. letech 19. století akcentovala kromě podpory českého státoprávního programu i zájmy Moravy. Už tehdy Šrom vystupoval spolu s Aloisem Pražákem a Antonínem Mezníkem jako hlavní reprezentant moravských Čechů a hájil moravskou autonomii před centralizačními tendencemi Riegra.[5]
Mandát v Říšské radě obhájil Šrom i ve volbách roku 1879 a volbách roku 1885, opět za kurii venkovských obcí na Uherskohradišťsku.[4]
Roku 1879 nahradil ve vedení Moravské národní (staročeské) strany dr. Aloise Pražáka, který se stal ministrem ve vládě Eduarda Taaffeho.[6] Nahradil tehdy Pražáka rovněž v předsednictvu Českého klubu, střechové české poslanecké frakce na Říšské radě. Čeští poslanci od roku 1879 působili coby provládní síla podporující vládu Eduarda Taaffeho. V listopadu 1879 byl Šrom přítomen v tříčlenné delegaci, která panovníkovi předala pamětní spis shrnující české požadavky související s jejich provládní aktivitou.[7] Roku 1884 zastával post náměstka zemského hejtmana.[3] 18. ledna 1887 se stal doživotním členem Panské sněmovny (jmenovaná horní komora Říšské rady). Na přelomu let 1886 a 1887 proto rezignoval na mandát poslance Říšské rady.[4] Od roku 1880 působil i u říšského soudu a od roku 1879 jako předseda kontrolní komise státního dluhu.[3][1]
Šrom jako vedoucí představitel českého lidu na Moravě[6] hájil práva Čechů i dalších slovanských národů v monarchii.[6] Ve zastupitelských orgánech se snažil o smírné řešení názorových rozdílů. V nekrologu je popisován jako svědomitý a pracovitý poslanec.[6] Požíval velkou vážnost, stal se čestným občanem řady obcí.[6] V rodném Milenově nechal postavit kříž u kaple (1871) a založil chudinský fond (z pozůstalosti).[8] Od roku 1881 byl předsedou společosti pro české divadlo v Brně. Angažoval se v Moravsko-slezské společnosti pro orbu (zemědělství). Roku 1881 byl povýšen do šlechtického stavu (stal se rytířem).[1]
Od roku 1895 ho ze zdravotních důvodů nahradil v čele moravské staročeské strany Jan Žáček.[1][9]
Reference [editovat]
Článek vznikl s využitím materiálů z Digitálního archivu časopisů ÚČL AV ČR, v. v. i. ( http://archiv.ucl.cas.cz/ ).
- ↑ a b c d e f Österreichisches Biographisches Lexikon 1815–1950. Bd. 13. Wien : [s.n.], 2003-2011. Dostupné online. ISBN 978-3-7001-3213-4. Kapitola Šrom, František von (1825–1899), Jurist und Politiker, s. 63. (německy)
- ↑ Dr. Alois František Šrom. Světozor. 5 1879, roč. 13, čís. 18, s. 212-213. Dostupné online.
- ↑ a b c d Kronika. Zlatá Praha. 5 1899, roč. 16, čís. 29, s. 348. Dostupné online.
- ↑ a b c Databáze stenografických protokolů a rejstříků Říšské rady z příslušných volebních období, http://alex.onb.ac.at/spa.htm.
- ↑ Urban, Otto: Česká společnost 1848-1918. Praha : Svoboda, 1982. Dále jen: Česká společnost 1848-1918. s. 236. (česky)
- ↑ a b c d e A. S.. JUDr. Fr. Al. rytíř Šrom. Světozor. 5 1899, roč. 33, čís. 29, s. 348. Dostupné online.
- ↑ Česká společnost 1848-1918. 329, 334, 479
- ↑ Milenov na stránkách Malenik.cz
- ↑ Česká společnost 1848-1918. 479
