Francouzsko-nizozemská válka

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Francouzsko-nizozemská válka
Konflikt:
Francouzská ofenzíva roku 1672
Francouzská ofenzíva roku 1672
Trvání: 1672-1678
Naplánováno: {{{plánováno}}}
Cíl: {{{cíl}}}
Místo: Nizozemí, Alsasko, Porýní, Brandenburg, Sicílie, Francie, Severní Amerika, Západní Indie
Casus belli: francouzské územní nároky, nedořešená devoluční válka
Výsledek: Nijmegenský mír, Saint-Germainský mír, Mír z Fontainebleau, Mír z Westminsteru, mír mezi Francií, jejími spojenci a protifrancouzskou koalicí
Změny území: {{{Území}}}
Strany
Royal Standard of the King of France.svg Francie
Flag of Sweden.svg Švédské království
Stadtwappen der kreisfreien Stadt Münster.svg Münstersko
Teutonic Knights Arms.svg DEU Koeln COA.svg Kolínsko
Flag of England.svg Anglie
Prinsenvlag.svg Nizozemská republika
Banner of the Holy Roman Emperor (after 1400).svg Svatá říše římská
Flag of Cross of Burgundy.svg Španělské království
Wappen Mark Brandenburg.png Braniborsko-Prusko
Brunšvicko-Lünebursko
Hessensko-Kasselsko
Velitelé
Royal Standard of the King of France.svg Ludvík XIV.
Royal Standard of the King of France.svg Maršál Turenne
Royal Standard of the King of France.svg Velký Condé
Royal Standard of the King of France.svg Vauban
Royal Standard of the King of France.svg Maršál Luxembourg
Prinsenvlag.svg Vilém III. Oranžský
Prinsenvlag.svg Michiel de Ruyter
Wappen Mark Brandenburg.png Fridrich Vilém I.
Banner of the Holy Roman Emperor (after 1400).svg hrabě Montecuccoli
Síla
mobilizováno 120 000 vojáků
k dispozici 180 000
Ztráty

Francouzsko-nizozemská válka byl válečný konflikt mezi Francií krále Ludvíka XIV. a Nizozemskem, do něhož se zapojily na francouzské straně Anglie, Švédsko, Maximilian Jindřich Bavorský, kurfiřt-arcibiskup kolínský a biskup lutyšský a hildesheimský, a Bernard z Galenu, kníže-biskup münsterský, a na straně nizozemské Španělsko, Svatá říše římská, Braniborsko-Prusko, Brunšvicko-Lünebursko a Dánsko, probíhající v letech 1672 - 1678(1679). Ze strany Ludvíka XIV. to byla překvapující útočná válka proti Nizozemsku velmi dobře dopředu diplomaticky připravena a akce jeho armád a jeho spojenců začaly synchronisovaně. Zatímco jejich protivníci se zapojovali postupně z obav, že by došlo k přílišnému posílení Francie. Jednalo se o dovršení proměn aliancí. Habsburské Španělsko a císař byli do doby předešlé devoluční války v letech 1667-1668 nepřátelé Nizozemska. Protestantské státy Anglie a Švédsko se sice v devoluční válce postavily proti Francii, ale do této války byly zataženy jako její spojenci či příznivci.

Anglie, Kolínsko a Münstersko francouzskou koalici opustili separátními míry v roce 1674. Součástí války byly oddělené, ale navzájem propojené, konflikty mezi spojenci Francie a Nizozemska, jako byla třetí anglo-holandská válka, námořní konflikt v letech 1672 - 1674, a skånská válka mezi Švédskem na jedné a Braniborskem-Pruskem a Dánskem na druhé straně v letech 1675 - 1679.

Po počátečních úspěších francouzských vojsk v letech 1672 - 1673 (obešli maastrichtskou pevnost, vnikli do Nizozemska a obsadili Utrecht) začali Francouzi jednat separátně s Nizozemci o výkupném (16 milionů guldenů), čímž se silně zpomalil jejich postup a Holanďané stihli zatopit poldery tak, aby zabránili obsadit nejdůležitější holandská centra pozemní operací. Anglofrancouzská flotila byla Holanďany poražena ve čtyřech hlavních námořních střetnutích, a tak Anglie raději ukončila svou účast mírovou smlouvou z Westminsteru.

Ač Francouzi v roce 1673 dobyli Maastricht a trvale okupovali rozsáhlá území ve Španělském Nizozemí a Burgundsku (Franche-Comté), nemohli válku uzavřít podle svých představ, jelikož jejich spojenci nebyli příliš úspěšní a hlavní cíl války - rozdrcení holandských vojsk a okupace celého Nizozemí - nebyl dosažen. Münsterský biskup neuspěl při obléhání Gröningen. A Švédsko bylo ve skånské válce zatlačeno do defenzívy, jeho námořní síla byla silně oslabena. Francouzské loďstvo sice v roce 1676 rozdrtilo spojenou španělsko-nizozemskou flotilu v bitvě u Palerma a ovládlo tím načas středomořské operace, ale na případnou obouživelnou invazi do Holandska nemohlo pomyslet.

Vyčerpávající válka byla ukončena kompromisními mírovými dohodami v Nijmegen v letech 1678 - 1679, severské konflikty byly ukončeny cellským, saint-germainským a lundským mírem a mírovou smlouvou z Fontainebleau. Francie získala zbytek hrabství Artois (severozápadní část), jihozápadní Henegavsko, Saint-Omer, Valenciennes, Cassel, Aire a definitivně jí bylo přiřčeno Svobodné panství burgundské (Franche-Comté). Nizozemsko bylo přinuceno chovat se neutrálně ke Švédsku. Situace na Baltu (Švédsko, Dánsko, Braniborsko-Prusko) byla navrácena zhruba ke statutu quo vzniklému kodaňským mírem v předešlých válkách.

Chronologický seznam nejdůležitějších událostí[editovat | editovat zdroj]


V tomto článku byl použit překlad textu z článku Franco-Dutch War na anglické Wikipedii.

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • Peter Burke: Ludwig XIV. - Die Inszenierung des Sonnenkönigs, Berlin 1993. ISBN 3-8031-2412-3
  • Pierre Gaxotte: Ludwig XIV. - Frankreichs Aufstieg in Europa, München 1951. ISBN 3-404-00878-2
  • John A. Lynn: The Wars of Louis XIV 1667–1714, London/ New York 1999. ISBN 0-582-05629-2
  • D. v. Schaumberg: Kriege Ludwigs XIV., in: Bernhard von Poten: Handwörterbuch der gesamten Militärwissenschaften, Bd.5, Leipzig 1878, S.300–313.
  • Heinz Schilling: Höfe und Allianzen - Deutschland 1648–1763, Berlin 1998. ISBN 3-442-75523-9
  • Paul Sonnino: Louis XIV. and the origins of the Dutch War, Cambridge/ New York/ New Rochelle 1988. ISBN 0-521-34590-1
  • John P. Spielman: Leopold I. - Zur Macht nicht geboren, Graz / Wien / Köln 1981. ISBN 3-222-11339-4
  • Paul Wentzcke: Feldherr des Kaisers - Leben und Taten Herzog Karl V. von Lothringen, Leipzig 1943.
  • Maxime Weygand: Turenne, München 1938.