Obléhání Maastrichtu (1673)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Obležení Maastrichtu
Konflikt: Francouzsko-nizozemská válka
Bazilika Onze Lieve Vrouw ten Hemelopneming v Maastrichtu. (Raně románská konstrukce, později přebudováno na gotickou stavbu).
Bazilika Onze Lieve Vrouw ten Hemelopneming v Maastrichtu.
(Raně románská konstrukce, později přebudováno na gotickou stavbu).
Trvání: 13. – 26. června, 1673
Naplánováno: {{{plánováno}}}
Cíl: {{{cíl}}}
Místo: Maastricht, Nizozemsko
Casus belli: {{{příčina}}}
Výsledek: francouzské vítězství
Změny území: {{{Území}}}
Strany
Royal Standard of the King of France.svg Francouzské království Spojené provincie
Španělské království
Velitelé
Royal Standard of the King of France.svg Ludvík XIV.
Royal Standard of the King of France.svg Sébastien de Vauban
Jacques de Fariaux
Síla
24,000 pěchoty
16,000 jízdy
58 děl
5,000 pěchoty
1,200 jízdy
Ztráty
neznámé 6,000 mrtvých, zraněných či zajatých
{{{poznámky}}}

Obléhání Maastrichtu bylo jedním z klíčových prvků v plánech krále Ludvíka XIV. na dobytí celého Nizozemí, čímž by se pomstil za ponižující podmínky, které mu vnutila trojitá aliance, když se snažil plně si podmanit Španělské Nizozemí během devoluční války. Po klamném výpadu na Gent a Brusel nechal v květnu 1672 Ludvík mašírovat svou armádu kolem Maastrichtu, kondominia Spojených provincií a Lutyšského biskupství, dále do Nizozemska, nestaraje se o dobývání pevnosti. V roce 1673, když začaly být jeho zásobovací linie ohroženy, rozhodl se město obsadit; obléhání začalo 11.června.

Maastricht bylo jedním z prvních měst dobývaných Sébastienem Vaubanem, mistrem obléhacích prací své doby. Navíc k ostřelování pevnostních hradeb nařídil Vauban budovat zákopy v cikcak vzorci, paralelně k hradbám. Tyto výkopy podstatně ztěžovaly obráncům přímou střelbu na útočníky a ještě k tomu dovolovaly minérům pod ochranou dosáhnout základů opevnění a usadit zde miny k tvorbě průlomu.

Čtyřiadvacátého června byla slavnost sv. Jana Křtitele, a tak se Ludvík pokusil ukončit dobývání města tak, aby mohl slavit mši svatou v maastrichtské katedrále. Zákopy byly kompletně hotové, a tak Králův pluk se Společností Šedých mušketýrů vedli pochod na město pod velením kapitán-poručíka Charlese de Batz de Castelmore, také známého jako hrabě d'Artagnan. Francouzi, po nějaké době obtížných bojů, překročili příkop a zmocnili se půlměsícovitého opevnění, které se mělo stát místem nejtužších bojů celého obléhání.

Většina Francouzů byla brzy na to vytlačena pryč španělskými pomocnými jednotkami. ale asi třicet mužů se udrželo celou noc. James Scott, vévoda z Monmouthu se pokusil obsadit krytou cestu chránící příkop a ustoupil až poté, co utrpěl ztrátu tří set mužů. Holanďané brzy po tom dobyli zpět půlměsícovité opevnění, a když vévoda z Monmouthu shromáždil své muže k další zteči, byli opět zatlačeni zpět a hrabě d'Artagnan byl zabit.

Nakonec nařídil Ludvík dělostřelectvu, aby opět spustilo palbu. Během týdne pak dosáhl nizozemské kapitulace.

Když byla nijmegenským mírem ukončena válka mezi Francií a Nizozemskem, byl Maastricht navrácen Nizozemcům. Přesto si Ludvík podržel značný počet habsburských měst. Nejpříznačnější pro tento střet bylo použití revolučních technik v obléhacích pracích, které řídil Vauban.

Reference[editovat | editovat zdroj]

  • Davis, Paul K. (2001). "Besieged: 100 Great Sieges from Jericho to Sarajevo." Oxford: Oxford University Press.

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Siege of Maastricht (1673) na anglické Wikipedii.