Fabergého vejce

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Fabergého vejce

Fabergého vejce jsou zlaté klenoty zdobené šperky ve tvaru velikonočního vejce, které vytvořil ruský zlatník a klenotník Carl Peter Fabergé z rodiny původem hugenotských uprchlíků z Německa a jeho spolupracovníci v rodinné klenotnické dílně v Petrohradu v období let 18851917.

Odhaduje se, že vajec bylo vyrobeno kolem 50, z nich se dochovalo 42. Téměř všechna vejce byla vyrobena na zakázku carské rodiny (tzv. carská velikonoční vejce). První exemplář objednal car Alexandr III. jako dar pro svou ženu, carevnu Marii Fjodorovnu k 20. výročí zasnoubení. Každé další vejce bylo pro dárce i obdarovaného překvapením. Nápady a výtvarné provedení kronmě Fabergého obstarávali tři zlatničtí mistři: Michail Perchin, Henrik Wigström and Erik August Kollin. V období rusko-japonské války v letech 1904-1905 se vejce nedělala. Poslední dvě vejce z roku 1917 se již k carské rodině nedostala, protože byla hotová až po jejich popravě.

Sedm vajec si objednal majitel zlatých dolů Alexander Kelch z Moskvy, který již po roce 1905 přišel o veškerý majetek. Po jednom vejci koupili mj. anglická vévodkyně z Marlborough, ruský kníže Jusupov, bankéř Rothschild a olejářský magnát švédského původu Emanuel Nobel.

Brzo po roce 1917 byl větší počet Fabergého vajec z carských a jiných sbírek odvezen z Ruska. V roce 1927 bylo několik vajec z finančních důvodů a na příkaz Josifa Vissarionoviče Stalina prodáno do ciziny a dostalo se do majetku soukromých osob. První sbírku vajec i jiných Fabergého klenotů po 2. světové válce shromáždil americký tiskový magnát Malcolm S. Forbes. Další z těchto vajec byla v posledních letech prodána na aukcích za vysoké částky. Např. v únoru 2004 koupil ruský oligarcha Viktor Vekselberg. Zmíněnou kolekci 11 Fabergého vajec, kterou Malcolm Forbes za odhadem 90 až 120 miliónů US dolarů nakoupil v různých aukcích, zejména v londýnské aukční síni Sotheby´s, dali Malcolmovi dědicové odvézt zpět do Ruska, kde jsou vystaveny pro veřejnost v jeho sbírce v Moskvě.[1]

Historikům umění je známo místo uložení 43 vajec. K nim patří kromě objektů ve Vekselbergově majetku dále mj. deset vajec v klenotnici moskevského Kremlu a tři vejce v uměleckých sbírkách britské královské rodiny (Royal Collection).

Fabergého vejce jsou zhotovena zásadně ze zlata, drahých kovů a jiných drahocenných materiálů (slonovina, perleť) s využitím technik pestrobarevného opakního či translucidního emailu a gravírování. Každé z vajec je otevírací a každé skrývá jiné překvapení. Některá jsou pojízdná na kolečkách, jiná se dají rozebrat, jedno v sobě ukrývá lokomotivu, několik jich má vyklápěcí stojánky na portrétní miniatury členů rodiny cara Mikuláše II.. Některá vejce v sobě skrývají důmyslný mechanismus pro pohyb, figurku nebo stavbu. Pro svou vysokou uměleckou hodnotu, špičkovou kvalitu výroby, důmyslné technické řešení a vysokou cenu použitých materiálů patří tato šperková vejce k nejvzácnějším klenotům na světě a dodnes jsou celosvětově uznávána jako symbol klenotnického umění doby historismu a synonymum luxusu.

Napodobeniny a padělky[editovat | editovat zdroj]

Brzy po ukončení původní výroby, již ve 20.letech 20. století se začaly šířit padělky vajec i jejich miniaturní napodobeniny. Nepřehlednosti situace nahrávali Fabergého synové, kteří se pokoušeli uspokojit trh. Druhá velká vlna padělatelství i s perfektními puncy nastala zhruba před 10 lety s nástupem 3D skennování do klenotnictví a trvá dodnes.

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • Alexander von Solodkoff, Masterpieces from the House Fabergé. New York 2006.
  • Gerard Hill, G.G. Smorodinova, B.L. Ulyanova, Fabergé and the Russian Master Goldsmiths.

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Viz: "Buying Putin's Indulgences", Energy Tribune, 26. března 2012. http://www.energytribune.com/articles.cfm?aid=681 (dostupné online).