Evangelické hnutí

Je navrženo veškerý obsah odtud začlenit do článku Evangelikalismus, třeba jako jeho novou část, a oba tak sloučit. (diskuse)
Odtud tam pak má vést přesměrování.

Ve své nejpřísnější podobě je evangelictví původně protestanským hnutím, jež klade důraz na reformační učení, že spása přichází s vírou v Ježíše Krista. Důraz je kladen na bibli, s evangeliem jako jediným základem víry. Zdůrazňují se osobní zkušenosti konverze (tzv. svědectví) a aktivní domácí i zámořská misijní činnost spíše než bohoslužby či církevní tradice. Předpokládaný fyzický návrat Krista, tvrzení o hluboké hříšnosti lidstva a následném usmíření s Bohem jsou evangelickými pravdami. Náboženská obroda 18. a 19. století zahrnuje pietismus v Evropě, metodistickou obnovu v Británii a Velké probuzení v USA, jež obecně hlásalo, že je obnovou evangelismu, a mělo hluboký účinek na protestanty na obou stranách Atlantiku. Od počátku století se projevovalo rozštěpení mezi liberálním a fundamentalistickým křídlem, ale v 70. letech a později se stal evangelikanismus silně fundamentalistickým, biblicky (a často i politicky) konzervativním a antiekumenickým. V poslední době se však někteří neoevangelíci přiblížili k ekumenismu. Dnes kazatel Billy Graham (nar. 1918), jenž pochází z tradiční americké baptistické rodiny, vede početnou americkou protestantskou skupinu. Jeho vyslanci celosvětového šíření evangelia měli značný vliv a inspirovali mnoho následovníků. Evangelické hnutí je celosvětově organizováno Světovým evangelickým společenstvím a Lausannským výborem pro světové šíření evangelia.