Emanuele Filiberto Duca d'Aosta (1932)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Základní údaje Vlajka
Typ: lehký křižník
Třída: třída Duca d'Aosta
Zahájení stavby: 1932
Spuštěna na vodu: 22. dubna 1934
Uvedena do služby: 13. července 1934
Osud: předán SSSR, vyřazen
Takticko-technická data
Výtlak: 8317 tn (standardní)
10 374 tn (plný)
Délka: 186,9 m
Šířka: 17,5 m
Ponor: 6,5 m
Pohon: 2 turbínová soustrojí
6 kotlů
110 000 hp
Rychlost: 35 uzlů
Posádka: 578
Pancíř: boky 70 mm
paluba 35 mm
věže 90 mm
Výzbroj: 8× 152 mm (4×2)
6× 100 mm (3×2)
8× 37 mm (4×2)
12× 13,2 mm (6×2)
6× 533mm torpédomet (2×3)
Letadla: 1 katapult
2 hydroplány

Emanuele Filiberto Duca d'Aosta byl italský lehký křižník stejnojmenné třídy. Po válce ho, v rámci reparací, získalo sovětské námořnictvo. Vyřadilo ho na konci 50. let.

Stavba[editovat | editovat zdroj]

Stavba křižníku byla zahájena v roce 1932, dne 22. dubna 1934 byla loď spuštěna na vodu a 13. července 1934 byla uvedena do služby.

Operační služba[editovat | editovat zdroj]

Křižník byl v červenci 1940 nasazen v bitvě u Punta Stilo a bojoval také v prosinci 1941 v první bitvě u Syrty. V červnu 1942 byl nasazen proti spojenecké Operaci Vigorous. V roce 1943 u něj byly odstraněny torpédomety a kulomety, které nahradilo dvanáct 20 mm kanónů.

Emanuele Filiberto Duca d'Aosta přečkal válku a 12. února 1949 byl předán do Sovětského svazu, kde sloužil pod názvem Stalingrad a později Kerč.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • PEJČOCH, Ivo; NOVÁK, Zdeněk; HÁJEK, Tomáš. Válečné lodě 4. Praha : Naše vojsko, 1993. 374 s. ISBN 80-206-0357-3. (česky) 
  • PEJČOCH, Ivo; NOVÁK, Zdeněk; HÁJEK, Tomáš. Válečné lodě 6 – Afrika, Blízký východ a část zemí Evropy po roce 1945. Praha : Ares, 1994. ISBN 80-86158-02-0. S. 389.  
  • PEJČOCH, Ivo; NOVÁK, Zdeněk; HÁJEK, Tomáš. Válečné lodě 7 – Druhá část zemí Evropy po roce 1945. Praha : Ares, 1998. ISBN 80-86158-08-X. S. 353.