Emanuele Filiberto Duca d'Aosta (1932)
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
| Základní údaje | |
|---|---|
| Typ: | lehký křižník |
| Třída | třída Duca d'Aosta |
| Zahájení stavby: | 1932 |
| Spuštěna na vodu: | 22. dubna 1934 |
| Uvedena do služby: | 13. července 1934 |
| Osud: | předán SSSR, vyřazen |
| Takticko-technická data | |
| Výtlak: | 8317 tn (standardní) 10 374 tn (plný) |
| Délka: | 186,9 m |
| Šířka: | 17,5 m |
| Ponor: | 6,5 m |
| Pohon: | 2 turbínová soustrojí 6 kotlů 110 000 hp |
| Rychlost: | 35 uzlů |
| Dosah: | |
| Posádka: | 578 |
| Pancíř | boky 70 mm paluba 35 mm věže 90 mm |
| Výzbroj: | 8× 152 mm (4×2) 6× 100 mm (3×2) 8× 37 mm (4×2) 12× 13,2 mm (6×2) 6× 533mm torpédomet (2×3) |
| Letadla | 1 katapult 2 hydroplány |
Emanuele Filiberto Duca d'Aosta byl italský lehký křižník stejnojmenné třídy. Po válce ho, v rámci repatriací, získalo sovětské námořnictvo. Vyřadilo ho na konci 50. let.
Obsah |
Stavba [editovat]
Stavba křižníku byla zahájena v roce 1932, dne 22. dubna 1934 byla loď spuštěna na vodu a 13. července 1934 byla uvedena do služby.
Operační služba [editovat]
Křižník byl v červenci 1940 nasazen v bitvě u Punta Stilo a bojoval také v prosinci 1941 v první bitvě u Syrty. V červnu 1942 byl nasazen proti spojenecké Operaci Vigorous. V roce 1943 u něj byly odstraněny torpédomety a kulomety, které nahradilo dvanáct 20mm kanónů.
Emanuele Filiberto Duca d'Aosta přečkal válku a 12. února 1949 byl předán do Sovětského svazu, kde sloužil pod názvem Stalingrad a později Kerč.
Odkazy [editovat]
Literatura [editovat]
- PEJČOCH, Ivo; NOVÁK, Zdeněk; HÁJEK, Tomáš. Válečné lodě 4. Praha : Naše vojsko, 1993. 374 s. ISBN 80-206-0357-3. (česky)
- PEJČOCH, Ivo; NOVÁK, Zdeněk; HÁJEK, Tomáš. Válečné lodě 6 – Afrika, Blízký východ a část zemí Evropy po roce 1945. Praha : Ares, 1994. ISBN 80-86158-02-0. s. 389.
- PEJČOCH, Ivo; NOVÁK, Zdeněk; HÁJEK, Tomáš. Válečné lodě 7 – Druhá část zemí Evropy po roce 1945. Praha : Ares, 1998. ISBN 80-86158-08-X. s. 353.