Electro

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Tento článek pojednává o hudebním stylu. O komiksové postavě pojednává článek Electro (komiksová postava).
Electro
Původ ve stylech Hip hop
Electronica
Disco
Funk
Synthpop
Electropop
Kulturní pozadí 1970s/brzká 80s - USA, Německo, Itálie.
Typické nástroje Syntezátor
Drum machine
Vocoder
Sampler
Effect
Všeobecná popularita Brzká 1980s; revival v pozdějších 1990s
Odvozené styly Miami bass
Electroclash
Freestyle music
Podstyly
Electro-hop
Techno bass
Electrofunk
Směs stylů
Ghettotech

Electro (může být i Electro-Funk či Contemporary Electro) je žánr post- disco elektronické hudby, který je ovlivněn použitím syntezátoru TR-808 a funkem. Tento styl zaznamenal obrovský boom v 80. letech a do dnešních dnů se rozvětvil a rozvíjel do dalších hudebních směrů jako např. Miami Bass, Electro Bass, Freestyle, Breakbeat atd. Electro je charakterizováno použitím víceméně elektronických hudebních přístrojů typu vocoder, aj.

Historie[editovat | editovat zdroj]

Electro je ostře vyhraněný styl hudby i přesto, že si pod ním dnes spousta lidí představuje elektroniku všeho druhu, od House až po Electro-Clash. Je to styl hudby, jemuž dala vzniknout německá skupina Kraftwerk, které se také příkládá zásluha za zrod moderní elektronické hudby vůbec. Opravdový boom ale nastal v 80. letech, kdy electro vystřídalo disco v pop music, dalo vzniknout žánru Detroit Techno (nebo Classic Techno), ze kterého potom vznikla dnes známá a bohatá větev stylu známého jednoduše jako Techno a určila nový směr, jakým se bude celá 80. léta ubírat Hip Hop. Tohle všechno hlavně díky nové generaci syntetizérů a automatů, které byly oproti dřívějším elektronickým nástrojům tak, jak bychom dneska řekli Plug-n-Play (zapoj a hraj). Mezi nejznámější nástroje patří zajisté automatický bubeník Roland TR 808 a syntetizér Jupiter 8, které se vyrábějí dodnes. V dnešní době je electro śtylově velice rozvětvenou záležitostí, vzhledem k tomu, že se prolíná v obou hlavních větvích dnešní elektronické muziky a těmi jsou Breakbeat a Techno. Electro je tak variabilní a experimentální záležitostí, kde se meze opravdu nekladou, že je možné ho zkloubit s jakýmkoliv dalším hudebním stylem. V dnešní době jsou známy tzv. původní a základní proudy, jako jsou například Classic Electro (tzv. 808 beat), Electro-Hop (Hip Hop 80. léta), Electro-bass (Melodičtější Miami Bass), Detroit Techno (Electro-Techno), Freestyle (základ klasického electra s latinským nádechem a ženským zpěvem) a Nu-Electro (Industrial-Electro). Dále můžeme najít všelijaké odrůdy a kombinace jako electro-metal, electro-trance apod.

Charakteristika[editovat | editovat zdroj]

Electro je žánr elektronické hudby, který je rozšířený po celém světě. Avšak jeho sláva už není taková, jako tomu bylo v 80. letech. Je to převážně styl držící se dnes v undergroundu. Jeden z mála hudebních stylů, které zůstali v klubech. Klasické electro jak ho známe z 80. let tvoří bicí automaty, syntetizéry a 808 beat (klasický 808 beat je slyšet v Planet Rock). To vše mohlo být doplněno zpěvem, rapem a nebo robotickým hlasem známým jako vocoder. Mezi interprety tohoto stylu se nejvíce oblíbili bicí automaty značky Roland TR-808. Díky jejich specifickému (jejich poznávací znamení je dunivý zvuk kick bubnu, tzv. kopáku). Hudební vybavení vypadá asi následovně (je spousta interpretů, co si zakládá na tom, že hrají s klasickou technikou): Základ je tvořen již zmiňovaným bicím automatem, který následuje syntetizér s klávesami a modulátor hlasu, neboli vocoder. Mezi hardwarovými vocodery jsou zase hodně oblíbené modulátory značky Korg. Dnes už nám k tvorbě hudby, ve většině stylů, stačí PC nebo laptop s příslušnými programy. Většina interpreů již takhle hraje, místo aby se tahali s kupou syntetizérů a složitě je na koncertu napojovali. Výjimku neustále tvoří gramofony, které mají své kouzlo a vypadá to, že je jentak ještě něco nenahradí, vzhledem k tomu, že většina profesionálních DJů má odpor k tzv. seratu (přehrávači CD). Co se týče témat, jakými se interpreti prezentovali a vůbec zaobírali, škála je opravdu pestrá. Hodně oblíbeným tématem byla již od zrodu tohoto směru Science Fiction, Roboti, Vesmír. Ale každý si do toho přinesl svoje, Hip Hop do electra vnesl i vážnější témata, ale nejčastějšími byla stále ta samá jako v 70. letech jako tanec, zábava, ženy a breakdance. Detroit Techno a Miami Bass z Floridy se zase zaobíraly zkoumáním zvuků a v hávu Sci-fi s vědeckým nádechem rozebírali ve svých textech a tématech hudbu, kterou sami dělali. Objevují se tu všechna možná témata. Jedno z nejnovějších, které přišlo ve větší míře s vlnou Nu-Electra jsou apokaliptické vize o vyhlazení lidstva z naší planety a různých katastrofách kosmického i technologického původu. Pro změnu Kraftwerk se například od začátku zaobírají vědou a technikou z reálného a současného pohledu.

Obrazové znázornění alb je různé. Skupina Kraftwerk na svých albech používá témata z vyspělé techniky a z budoucnosti jako jsou roboti, počítače nebo nukleární fyzika. Typickým příkladem je Star Trek nebo Hvězdné Války, kde je k electru plno odkazů, které obsahují také náměty typické pro electro jako je vyspělá fyzika, kybernetika] a mezihvězdné cestování. Spousta umělců je ovlivněna sci-fi tématy tohoto typu.

Historie[editovat | editovat zdroj]

První známou skupinou, která na rozvoji tohoto žánru nese obří zásluhu, jsou Němečtí Kraftwerk, skupina založená absolventy hudební konzervatoře Florianem Schneiderem a Ralfem Hütterem v roce 1971. Za jednu z prvních electro skladeb, je v roce 1977 považován jejich Trans Europe Express a kolem roku 1980 v USA jsou za pionýry tohoto stylu označováni Jonzun Crew, Arthur Baker a Dave Storrs z New Yorku. Jonzun Crew jsou autory legendárních skladeb Pack Jam, Space Is The Place nebo We Are The Jonzun Crew. Arthur Baker s Afrikou Bambaatou aranžují podklad a melodii z Trans Europe Express a bubny z další skladby od Kraftwerk, Numbers do tvrdšího zvuku TR808 automatu, prokládaným klasickými elektronickými cowbelly a údery syntetizéru Moog a vzniká legendární Planet Rock v roce 1982. Zapříčinili tak vznik Electro-funku v New Yorku. Tam se v této době také nachází Dave Storrs, přezdívaný mimozemšťan. Nahrává spolu s raperem Ice-T legendární věci jako Coldest Rap, Reckless, Tibetan Jam a Speed, nebo s Kid Frostem vydává 12palcové vinyly Terminator, Rough Cut a Commando Rock. Taky nesmíme zapomenout na Harolda Faltermeyera s jeho hitem Axel F. Roku 1983 také stojí za zmínku New Yorský hudebník Hashim, což je pseudonym zpěváka Jerryho Calliste Jr, který se proslavil 12palcovým vinylem Soul (Al-Naafyish) na labelu Cutting Records. Za zmínku dále stojí lidé jako Man-Parish se skladbou Boogie Down Bronx, Hip-Hop Bee-Bop nebo Grandmaster Flash a Grandmaster Melle Mel. Poté se na scéně v roce 1985 objevuje Kurtis Mantronik a MC Tee, známý jako Mantronix, který už se pozvolna odděluje od electra a dělá tzv. Hardcore Hip-Hop. Na západě je electro mecca přímo ve městě andělů, Los Angeles. Scéna je tu mnohem bohatší než v New Yorku a nejvíce známých, zásadních a klasických electro melodií vzniklo právě tady. Tady z electra vzniká electro-hop, kdy je podklad stejný jako Classic Electro, ale je doplněn rapem. Mezi nejznámější představitele patří Greg Broussard, známý jako Egyptian Lover, autor hitů My Beat Goes Boom, Egypt Egypt, You're So Fine nebo Girls. Dále tu jsou World Class Wreckin' Cru, tvořeni Grandmasterem Lonzem, Dr. Dre, DJ Yella, MC Shakespeare, Cli-N-Tel a Mona Lisa, autoři skladeb Records Turntables, Juice nebo He's Bionic. Koncem 80. let se rozpadli a Dr. Dre a DJ Yella zakládají skupinu N.W.A společně s novým stylem Gangsta Rap. Dále je tu například The Unknown DJ, který ke konci 80. let zakládá skupinu X-Men a dělají skladby tak, aby zněly jako Kraftwerk. Dalším hodně známým člověkem tu je Arabian Prince, který se pak jako Professor X přidá k X-Men a nakonec odchází do N.W.A. Nejzajímavější na tom je, že kromě členů World Class Wreckin' Cru tito lidé hrají a koncertují dodnes v žánru electro. Sami svůj styl nazývají West Coast Dance. Na jihu USA pak máme Detroit a Floridu. V Detroitu je to hlavně zakladatel moderního techna a electro a detroit techno interpret Juan Atkins, schovávající se za řadu pseudonymů (Cybotron, Model 500, Model 600, Audiotech, Channel One), známý hlavně díky skladbě Clear od jeho projektu Cybotron, má také vlastní vydavatelství Metroplex. Dalšími Detroitskými hvězdami jsou stálice electro-techno žánru Aux 88 s nejznámějšími alby Is It Man Or Machine a Xeo-Genetic. V Miami to jsou představitelé Miami Bass a Electro Bass, DJ Debonaire (také spousta pseudonymů, nejznámější Circuit Breaker), Dynamix II nebo mistr ve svém oboru DXJ, o kterém je známo, že má více než 100 vydaných nahrávek celkem, pod různými pseudonymy, aby mohl vydat několik věcí za rok na stejném labelu. jeho nejznámější alter ego jsou Maggotron, Bassmaster Kahn a Maggozulu Two. V Evropě je electro na hodně vysoké úrovni například v Německu (Dominance Electricity Records, Dynamik Bass System, Supreme.ja, Anthony rother, Berlin Crime Records), Británii (bass Junkie, Mandroid, DMX Krew, Computor Rockers, Datashat) nebo Španělsku (Electronautas, Boris Divider, Uni.Mate, DJ Split, DJ Potas). V České republice je čistým zástupcem žánru electro-experimental Moimir Papalescu (Magnetik), MIDI LIDI, electro bass Dynamixx Prince (Hitachi II, ex-Cosmic Crew) a electro-freestyle v Cosmic Crew.

Hudebníci[editovat | editovat zdroj]