Dřišťál

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání

Wikipedie:Jak číst taxobox Dřišťál

Dřišťál Thunbergův
Dřišťál Thunbergův
Vědecká klasifikace
Říše: rostliny (Plantae)
Podříše: cévnaté rostliny (Tracheobionta)
Oddělení: krytosemenné (Magnoliophyta)
Třída: vyšší dvouděložné (Rosopsida)
Řád: pryskyřníkotvaré (Ranunculales)
Čeleď: dřišťálovité (Berberidaceae)
Rod: dřišťál (Berberis)
L.
Berberis darwinii výhon s květy
Berberis thunbergii výhon s plody

Dřišťál (Berberis) je rod zahrnující asi 450-500 druhů opadavých nebo stálezelených keřů, 1–5 m vysokých, s otrněnými výhony, domácí v mírných a subtropických oblastech Evropy, Asie, Afriky, Severní Ameriky a Jižní Ameriky. Jsou blízce příbuzné rodu Mahonia, který je zařazován do rodu dřišťál, (Berberis) některými botaniky.

Popis[editovat | editovat zdroj]

Rod se vyznačuje dimorfními výhonky, dlouhými, které tvoří základní strukturu rostliny a krátkými, jen 1–2 mm dlouhými . Změněné listy na dlouhých výhonech nejsou určeny k fotosyntéze, vyvinuly se do tříostných trnů, 3–30 mm dlouhých, s několika normálními, fotosyntetizujícími listy. Tyto listy jsou 1–10 cm dlouhé, jednoduché, celokrajné nebo s ostnitými okraji.

Opadavé druhy (např. Berberis thunbergii, Berberis vulgaris) se vyznačují cenným podzimním zbarvením. Některé stálezelené druhy (např. Berberis candidula, Berberis verruculosa), mají listy na spodní straně zářivě bílé, což je obzvláště atraktivní, pokud jsou použity jako okrasné rostliny.

Květy vyrůstají jednotlivě nebo v hroznech až po 20 květech. Jsou žluté nebo oranžové, 3–6 mm dlouhé, se šesti kališními lístky a šesti okvětními lístky, kališní lístky jsou obvykle stejně zbarvené jako okvětní lístky. Plody jsou malé bobule 5–15 mm dlouhé, zralé jsou zbarvené červeně nebo tmavě modře, často s růžovým nebo fialovým voskovitým povrchem. Mohou být buď podlouhlé, nebo kulovité.

Některé druhy dřišťálu jsou oblíbené zahradní keře, pěstované pro okrasné listy, květy a barevné bobule, které vynikají zejména v zimním období na opadavých druzích dřišťálu.

Choroby a škůdci[editovat | editovat zdroj]

Dřišťál evropský (syn. obecný)(Berberis vulgaris) je alternativním hostitelem rzi napadající pšenici (Puccinia graminis), která je vážnou houbovou chorobou pšenice. Z tohoto důvodu je pěstování tohoto druhu dřišťálu zakázáno v mnoha oblastech. V ČR byly dřišťály téměř zcela vyhubeny v osvětové masové kampani, která si kladla jako společensky významné omezit ohrožení pšenice touto rzí. Předpokládá se, že význam dřišťálu jako hostitele této dvoudomé rzi je silně přeceňován. Dodnes je druh dřišťálu původní v ČR ohroženým druhem.

Invazivní druh[editovat | editovat zdroj]

Některé dřišťály se staly invazními druhy, když se rozšířily mimo své původní hranice, včetně Berberis glaucocarpa a Berberis darwinii na Novém Zélandu (kde je nyní zakaz prodeje a rozmnožování). Podobně je tomu u dřišťálu (Berberis thunbergii) v některých částech Severní Ameriky.

Využití[editovat | editovat zdroj]

Tato rostlina patří do každé domácí lékárničky. Má vysoký obsah vitamínu C a měla by být užívána ihned po horečnatém onemocnění z nachlazení, při zánětech ledvin a močového měchýře, při výskytu kamenů nebo písku, rovněž při zánětech žlučníku. Kromě toho je vynikajícím prostředkem na léčení jater a žlučníku. V obchodních domech a lékárnách je možno koupit hotový sirup z dřišťálu. Při zánětech hrtanu se připraví odvar, který se po zředění závislém na chuti a snášenlivosti kloktá.

Použití[editovat | editovat zdroj]

V minulosti bylo využíváno žluté barvivo extrahované z kmene, kořene a kůry dřišťálu.[1]

Jsou také ceněné pro předcházení trestné činnosti. Jako velmi husté, ostnité keře jsou velmi účinnou překážkou, jsou neprostupné pro zloděje. Z tohoto důvodu jsou často osázeny pod potenciálně ohroženými okny a použity jako živé ploty a jiné překážky.

Dřišťály jsou oblíbeny motýly (řád Lepidoptera]) jako potrava.

Bobule dřišťálu jsou jedlé a bohaté na vitamín C, jakkoliv mají velmi ostrou chuť. Dřišťály jsou trnité keře a sklizeň je obtížná a proto se ve většině zemí běžně nekonzumuje. Jsou důležitou potravou pro drobné ptactvo, které rozptýlí semena ve svém trusu.

Široce dostupné ukrajinské bonbony s názvem Барбарис (čti Barbaris) jsou vyráběny s použitím extraktu z bobulí.

Kulinářství[editovat | editovat zdroj]

Calafate[editovat | editovat zdroj]

Dřišťály Berberis microphylla, nebo Berberis heterophylla (nazývaný Calafate) a Berberis darwinii (nazývaný Michay) jsou dva druhy rostoucí v Patagonii v Argentině a Chile. Jejich jedlé červené plody jsou využívány pro výrobu marmelády a nálevů. Calafate a michay jsou symboly Patagonie.

Zereshk[editovat | editovat zdroj]

Zereshk (زرشک|زرشک) je v perštině název pro sušené plody dřišťálu Berberis vulgaris široce pěstovaného v Íránu. Írán je celosvětově největší výrobce zereshk a saffron. Nejvýznamnější v pěstování je provincie Jižní Khorasan v Íránu, zvláště kolem Birjand a Qaen.[2]

Zereshk je široce používán v kulinářství.[3],[4],[5],[6]

Druhy[editovat | editovat zdroj]

Evropa a Asie, opadavé druhy
Evropa a Asie, stálezelené druhy
Severní Amerika, opadavé druhy
Jižní Amerika, opadavé druhy
Jižní Amerika, stálezelené druhy

Příbuzná témata[editovat | editovat zdroj]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Berberis na anglické Wikipedii.

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Tomlinson, C., ed.. Tomlinson's Cyclopaedia of Useful Arts. London : Virtue & Co., 1866.   Vol I, page 97.
  2. BARBERRY GROWING IN IRAN,http://www.actahort.org/members/showpdf?booknrarnr=620_21
  3. (anglicky)Recepty
  4. (anglicky)fotografie
  5. (anglicky)fotografie
  6. fotografie
  • MURRILLS, Angela. Best Eating: Check, please []. Straight.com, 2005-11-24, [cit. 2007-05-02]. Dostupné online.  
  • WILKINSON, Bobbie, Tom Wilkinson It's an Adventure in Persian Cuisine at Darya Kabob []. The Washington Post, 2004-08-15, [cit. 2007-05-02]. Dostupné online.  

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]