Přeskočit na obsah

Cornwallské prase

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Cornwallské prase
Základní informace
Země původuAnglieAnglie Anglie
Stupeň prošlechtěnízušlechtěné plemeno
Směr užitkovostimasosádelný
Tělesná charakteristika
Hmotnost samce280 - 320 kg[1]
Hmotnost samice200 - 240 kg[1]
Výška samce*85 cm[1]
Výška samice*75 - 80 cm[1]
Tělesný rámecvelký
Barvačerná bez odznaků
* výška uváděna v kohoutku

Cornwallské prase, častěji jen cornwall, zřídka velké černé anglické nebo velké černé, ang. Large black pig, je plemeno prasete domácího pocházející z Velké Británie, především z hrabství Devon, Cornwall a Essex. Je to prase velkého tělesného rámce a jediné britské plemeno prasat, které je úplně celé černé, odtud anglické pojmenování, které v překladu znamená „velké černé prase“.

Je to nenáročné, konstitučně tvrdé a klidné plemeno, prasnice vynikají výbornou plodností. Je vhodné pro extenzivní chovy, do intenzivních chovů se nehodí.

Cornwallské prase vzniklo spojením krajových populací černých prasat západní a východní Anglie. Chovatelská organizace a plemenná kniha byla založena v roce 1898 nebo 1899 a cíleným chovem se rozdíly mezi krajovými rázy vytratily. Plemeno zažilo vrchol na začátku dvacátého století a v té době došlo k četným vývozům mimo Spojené království. Počet chovaných cornwallských prasat poklesl po druhé světové válce s rozvojem chovu plemen prasat vhodnějších pro intenzivní masnou produkci ve velkochovech a v šedesátých letech 20. století bylo plemeno na pokraji vyhynutí. Od té doby sice počet cornwallských prasat stoupl, nicméně organizace The Rare Breed Survival Trust, The American Livestock Breeds Conservancy i Rare Breeds Canada, které se zabývají ochranou vzácných plemen, považují cornwallské prase za zranitelné plemeno.

Historie

[editovat | editovat zdroj]

Předkové cornwallského prasete pocházeli z místních zemských plemen černé barvy ve dvou vzdálených oblastech, v hrabství Devon a Cornwall v jihozápadní Anglii a v Essexu, Suffolku a Kentu na východě.[2]

Populace černých prasat ve východní Anglii, především v hrabství Essex, byla ovlivněna četnými dovozy prasat z Číny, které probíhaly na konci 18. století, zatímco prasata z Devonu a Cornwallu byla pravděpodobně blízce příbuzná prasatům chovaným v kontinentální Evropě, především ve Francii.[3][4]

V Devonu se prasata původně šlechtila na co nejdelší délku těla, uší, rypáku, ocasu a štětin, ale selektivní chov vedl k postupnému zušlechtění plemene a v roce 1850 byl místní ráz cornwallského prasete větší, jemnější, s dobrou stavbou těla s pevnou konstitucí. [5] Typ černých prasat v hrabství Suffolk a Kent se vyznačoval robustnější stavbou těla a vysokou plodností.[1]

Podle některých teorií pochází černá pigmentace cornwallského prasete od guinejských zakrslých prasat dovezených z Afriky nebo od prasete neapolského.[6]

Na konci 19. století byla černě pigmentovaná velká prasata mezi chovateli velmi oblíbená.[6] V roce 1898 nebo 1899[7][8][1] vznikla v Ipswichi[9] chovatelská organizace, the Large Black Pig Society. Logo společnosti, písmena LBP vepsána ve štítu, bylo zaregistrováno v roce 1902.[7]

Plemenná kniha cornwallského prasete byla otevřena v roce 1899.[10]  Došlo tak ke spojení velkých černých prasat z Devonu a Cornwallu s populacemi menších černých prasat z Essexu, hrabství Suffolk, s plemenem zvaným malé černé prase[11] a s několika dalšími v té době téměř vyhynulými plemeny černých prasat z východní Anglie.[7][12] Takto vzniklé cornwallské plemeno bylo v počátku v typu značně nejednotné, ale vzájemným křížením se rozdíly mezi prasaty z různých oblastí postupně stíraly a v roce 1913 už bylo dosaženo tvarové uniformity.[8]

Od roku 1910 do současnosti

[editovat | editovat zdroj]

V roce 1910 bylo cornwallské prase poprvé předvedeno na výstavě Královské zemědělské společnosti a Smithfieldského klubu[1] a v roce 1919 ji prasnice cornwallského prasete vyhrála. V témže roce bylo vystaveno 121 cornwallských prasat, nejvíc ze všech plemen.[13]

Ve 20. letech 20. století bylo plemeno na vrcholu popularity. Po druhé světové válce početní stavy začaly klesat s tím, jak zemědělci přecházeli na plemena prasat vhodná k intenzivnímu chovu ve stájích.[14]

Chovatelská organizace byla v roce 1949 sloučena se svazem chovatelů National Pig Breeders Association, která se později přejmenovala na British Pig Association.[15]

V roce 1955 vydala komise britského parlamentu zprávu o rozvoji chovu prasat ve Velké Británii. V ní byla odmítnuta krajová plemena prasat jako zastaralá a neefektivní a pozornost chovatelů se podle ní měla soustředit pouze na tři plemena: na plemeno welsh, britskou landrasu a bílé ušlechtilé prase.[16]

Zpráva spustila období úpadku chovu všech ostatních britských plemen prasat, včetně cornwallského prasete. V roce 1973, kdy byla založena organizace The Rare Breed Survival Trust, už několik krajových plemen zcela vyhynulo a počet příslušníků ostatních plemen byl nebezpečně nízký.[17][18] Cornwallské prase se ocitlo na seznamu ohrožených plemen.[14]

V českých zemích

[editovat | editovat zdroj]

Už v  roce 1896 bylo plemeno pod názvem cornwall dovezeno do Německa[1] a následně také do většiny evropských zemí a také do Severní a Jižní Ameriky, do Afriky a do Oceánie.[8]

Na konci 19. století docházelo k dovozu cornwallského prasete z Anglie i do českých zemí. Zde se křížilo s místními prasaty a stojí tudíž také u vzniku přeštického prasete.[19] Ještě před první světovou válkou se plemeno chovalo na Moravě.[20]

Další importy cornwallského prasete se odehrály mezi lety 1952 - 1955, kdy bylo plemeno využito k regeneraci přeštického prasete a také k užitkovému křížení kanců cornwall a prasnic plemene české bílé ušlechtilé.[20] Výslední kříženci byli oblíbení pro svou odolnost, přizpůsobivost a schopnost využívat objemná statková krmiva.[20] Dnešní linie Marino přeštického prasete pochází z kance plemene cornwall.[19]

V jiných zemích

[editovat | editovat zdroj]

Do Austrálie bylo importováno v roce 1902 nebo 1903. Plemeno bylo zvoleno oproti podobnému berkshirskému praseti, protože lépe snáší teplé počasí, má výbornou schopnost pastvy a je velmi plodné. V roce 1930 tvořila cornwallská prasata pouze jedno procento populace australských prasat a chovala se především ve státech Victoria, Jižní Austrálie a Tasmánie. Početnost plemene se i další roky pohybovala kolem jednoho procenta, s mírným zvýšením počtů po druhé světové válce a poklesem téměř k nulovému počtu nově zaregistrovaných zvířat v 80. letech 20. století.[7]

První dovozy do Spojených států amerických se uskutečnily ve 20. letech 20. století, ale počty chovaných prasat byly natolik nízké, že v roce 1985 byl nutný opakovaný import.[6]

V současnosti se ve Spojených státech chová cornwallské prase v malých stádech pocházejících z jedinců dovezených z Velké Británie v roce 1985 a 1990 a mimo Velkou Británii se plemeno chová také v Kanadě, Austrálii a Jižní Africe.[4]

Popis

[editovat | editovat zdroj]
Cornwallské prase má nápadně velké, klopené uši, které často brání zvířeti ve výhledu

Cornwallské prase je prase velkého tělesného rámce s dlouhým a hlubším trupem. Hlavu má poměrně dlouhou a širokou, profil hlavy je mírně prohnutý. Ocásek je vysoko nasazený a štětiny řídké.[1]

Je to konstitučně tvrdé plemeno proslulé odolností a vhodností k extenzivnímu chovu.[21]

Cornwallské prase se nejvíce hodí k pastevnímu chovu, dobře využívá statková krmiva a umí tak efektivně transformovat málo kvalitní krmivo v maso.[6][11][14][1] Je to jediné celé tmavě pigmentované plemeno prasat pocházející z Velké Británie,[13] je tmavošedé až černé bez odznaků.[1] Díky tomu nejsou citlivé na sluneční úpal.[6][11][1] Povaha cornwallského prasete je klidná, prasata lze pást v oplůtcích. Snadná ovladatelnost je částečně způsobena velmi velkýma klopenýma ušima, která zvířatům brání ve výhledu,[3][6] uši ale také chrání oči zvířete před hlínou při rytí.[14]

Cornwallské prasnice jsou plodné do vysokého věku a jsou dobrými matkami s dobrou mléčností.[1] Ve vrhu bývá obvykle 8 - 10 selat, ale některé prasnice mívají až 13 selat. Je to právě prasnice cornwallského plemene, která je zapsána v Guinnessově knize rekordů za to, že mezi lety 1940 a 1952 porodila 26 vrhů selat – největší počet vrhů, který kdy byl u prasete zaznamenán.[11] Dospělí kanci váží 320 až 360 kg a hmotnost prasnic se pohybuje kolem 270 - 320 kg. Obezita u prasnic zvyšuje riziko rozvoje cystické degenerace vaječníků a ztráty plodnosti.[14] Postupem času se plemeno zvětšuje, na začátku 20. století činila průměrná hmotnost prasnic 230 kg.[5]

Během vrcholu popularity plemene bylo cornwallské prase chováno především pro výrobu trvanlivých masných výrobků a bekonu.[21][1] Maso je libové, cornwallské prase netvoří nadbytek hřbetního sádla.[6][13] Pro masnou produkci bylo často kříženo s bílým ušlechtilým a středním bílým prasetem,[6][14] výsledný užitkový hybrid byl oblíbený mezi chovateli pro svou životaschopnost.[14] V současnosti je ale při velkovýrobě masa nežádoucí černá pigmentace kůže čistokrevných cornwallských prasat.[4]

Ochrana plemene

[editovat | editovat zdroj]

V roce 1954 bylo v plemenné knize zapsáno 2195 cornwallských prasat, 269 plemenných kanců a 1926 chovných prasnic. Tato zvířata tvořila asi 3,4 % tehdejší populace prasat ve Velké Británii, která činila přibližně 65 tisíc kusů prasat.[22] V roce 1986 poklesl počet na pouhých 200 prasnic.[1] Na konci roku 2011 bylo v plemenné knize evidováno 421 cornwallských prasat (86 plemenných kanců a 335 prasnic), což představuje malý nárůst oproti roku 2010, kdy jich bylo 405 (65 plemenných kanců, 340 prasnic). Cornwallské prase je nejvzácnější staré krajové plemeno prasat v Británii,[23] i když počet jedinců pomalu stoupá v důsledku zvýšení poptávky po mase z tradičních plemen prasat.[13] V roce 2011 bylo plemeno klasifikováno jako "zranitelné" na seznamu organizace the Rare Breeds Survival Trust, to znamená, že podle odhadu organizace existuje 200 až 300 chovných prasnic.[24] Organizace chovatelů prasat The British Pig Association v současnosti registruje 6 krevních linií a 24 rodin cornwallského prasete.[13]

V roce 2004 australská organizace the Rare Breeds Trust of Australia zapsala cornwallské prase na seznam kriticky ohrožených plemen, což znamená, že v plemenné knize prasat v Austrálii je každý rok registrováno méně než 30 nových chovných prasnic.[25]

Americká organizace American Livestock Breeds Conservancy odhadla počet cornwallských prasat v roce 2008 na 300 chovných prasnic a zařadila plemeno na seznam kriticky ohrožených plemen, což znamená, že každý rok je do plemenné knihy ve Spojených státech zapsáno méně než 200 kusů a celosvětová populace je odhadnuta na méně než 2000 kusů. V USA se chová nejen pro zachování genetické diverzity, ale také pro maso. Jeho chov je dobrým způsobem, jak pokrýt vzrůstající poptávku po mase z pastevně chovaných prasat.[14][26][27] Kanadská organizace Rare Breeds Canada v roce 1997 evidovala jeden poslední chov cornwallských prasat v Kanadě a řadí ho mezi ohrožená plemena s tím, že v zemi se chová méně než 500 kusů.[28]

Odkazy

[editovat | editovat zdroj]

Reference

[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Large black pig na anglické Wikipedii.

  1. ↑ a b c d e f g h i j k l m n o SAMBRAUS, Hans Hinrich. Atlas plemen hospodářských zvířat. Překlad Majzlík Ivan (část prasata). Praha: Nakladatelství Brázda, 2006. 295 s. ISBN 80-209-0344-5. Kapitola Plemena prasat, s. 283. 
  2. ↑ Case, Andy. Beautiful Pigs: portraits of fine breeds. [s.l.]: Lonýn: Frances Lincoln, 2009. Dostupné online. ISBN 978-0-7112-3059-0. S. 36. 
  3. ↑ a b Alderson, Lawrence. Rare Breeds. 4. vyd. [s.l.]: Princes Risborough: Shire Publications, 2001. Dostupné online. ISBN 978-0-7478-0511-3. S. 27–28. 
  4. ↑ a b c Large Black [online]. Oklahoma State University [cit. 2017-06-18]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2013-07-29. 
  5. ↑ a b Plumb, Charles Sumner. Types and Breeds of Farm Animals. [s.l.]: Ginn, 1920. Dostupné online. S. 762. 
  6. ↑ a b c d e f g h Janet Vorwald Dohner. The encyclopedia of historic and endangered livestock and poultry breeds. [s.l.]: Yale University Press, 2001. Dostupné online. ISBN 978-0-300-08880-9. S. 189–190. 
  7. ↑ a b c d Miller, Megg. Rare Breeds Trust of Australia: The Large Black [online]. Rare Breeds Trust of Australia, 2001 [cit. 2012-01-11]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2013-04-15. 
  8. ↑ a b c Board of Agriculture and Fisheries. British Breeds of Live Stock. 2. vyd. [s.l.]: Londýn: His Majesty's Stationery Office, 1913. Dostupné online. 
  9. ↑ Wallace, Robert. Farm Live Stock of Great Britain. 4. vyd. [s.l.]: Edinburgh: Oliver and Boyd; Londýn: Gurney and Jackson, 1907. Dostupné online. S. 718. 
  10. ↑ Large Black Pig Society. The Herd Book of Large Black Pigs. [s.l.]: Bury St. Edmund's, 1899. 
  11. ↑ a b c d Pigs - Large Black [online]. Rare Breeds Survival Trust [cit. 2011-08-22]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2011-08-31. 
  12. ↑ Lutwyche, Richard. The Large Black Pig. Country Garden and Smallholding. Saffron Walden: Broad Leys Publishing, 1998. , odkazováno z: Megg Miller. Rare Breeds Trust of Australia: The Large Black [online]. Rare Breeds Trust of Australia, 2001 [cit. 2012-01-11]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2013-04-15. 
  13. ↑ a b c d e The Large Black [online]. British Pig Association [cit. 2011-08-22]. Dostupné v archivu. 
  14. ↑ a b c d e f g h Large Black Pig. [s.l.]: American Livestock Breeds Conservancy Dostupné v archivu pořízeném dne 2011-08-18.  Archivováno 18. 8. 2011 na Wayback Machine.
  15. ↑ Breed History [online]. Large Black Pigbreeders Club [cit. 2011-12-18]. Dostupné online. 
  16. ↑ Advisory Committee on Development of Pig Production in the United Kingdom. Development of pig production in the United Kingdom: Report of the Advisory Committee on Development of Pig Production in the United Kingdom. [s.l.]: London: Her Majesty's Stationery Office, 1955.  odkazováno na Official Policy to Focus on a Single Type of Pig [online]. The British Pig Association [cit. 2012-01-10]. Dostupné v archivu. 
  17. ↑ More Breeds are Lost [online]. The British Pig Association [cit. 2012-01-10]. Dostupné v archivu. 
  18. ↑ The Tide Begins to Turn [online]. The British Pig Association [cit. 2012-01-10]. Dostupné v archivu. 
  19. ↑ a b JEŘÁBEK, Vojtěch. Využití plemene přeštické černostrakaté v hybridizačním programu prasat. Brno, 2016 [cit. 19.6.2017]. 46 s. bakalářská. Agronomická fakulta Mendelovy univerzity. Vedoucí práce Ing. Zdeněk Hadaš, Ph.D.. s. 12. Dostupné online.
  20. ↑ a b c Vývoj chovu prasat v České republice [online]. Katedra speciální zootechniky ČZU [cit. 2017-06-19]. Dostupné online. [nedostupný zdroj]
  21. ↑ a b Carol Ekarius. Storey's illustrated breed guide to sheep, goats, cattle, and pigs: 163 breeds from common to rare. [s.l.]: Storey Publishing, 2008. Dostupné online. ISBN 978-1-60342-036-5. 
  22. ↑ Our Unique Genetic Heritage: The Decline of Traditional Breeds [online]. The British Pig Association [cit. 2012-01-11]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2012-02-27. 
  23. ↑ BPA Pig survey 2011 - Large Black [online]. Large Black Pigbreeders Club [cit. 2012-01-08]. Dostupné online. 
  24. ↑ RBST Watchlist 2011 [online]. Rare Breeds Survival Trust [cit. 2011-08-22]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2011-12-02. 
  25. ↑ CHAMBERS, Fiona. Status of Pig Breeds in Australia 2004 [online]. Rare Breeds Trust of Australia [cit. 2016-07-07]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-09-14. 
  26. ↑ Breed Information – ALBC Conservation Priority List [online]. American Livestock Breeds Conservancy [cit. 2011-08-22]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2010-10-25. 
  27. ↑ Parameters of Livestock Breeds on the ALBC Conservation Priority List (2007) [online]. American Livestock Breeds Conservancy [cit. 2011-08-22]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2008-05-11. 
  28. ↑ Pig Breeds [online]. Rare Breeds Canada [cit. 2012-01-15]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2012-03-20. 

Literatura

[editovat | editovat zdroj]
  • SAMBRAUS, Hans Hinrich. Atlas plemen hospodářských zvířat. Praha: Nakladatelství Brázda, 2006. 295 s. ISBN 80-209-0344-5. 

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Cornwallské_prase&oldid=24128403“