Chrám Proměnění Páně (Oděsa)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Chrám Proměnění Páně
Místo
StátUkrajinaUkrajina Ukrajina
Souřadnice
Map
Základní informace
CírkevUkrajinská pravoslavná církev Moskevského patriarchátu
ZasvěceníProměnění Páně
Zánik1936
Architektonický popis
Stavební slohklasicistní architektura, klasicismus a eklektismus
Výstavba14. listopadu 1795
Specifikace
Délka90 m
Šířka45 m
Výška72 m
Další informace
AdresaOděsa, Prymorskyi Raion, UkrajinaUkrajina Ukrajina
Oficiální webOficiální web
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Logo Wikimedia Commons galerie na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Chrám Proměnění Páně (ukrajinsky Оде́ський Спа́со-Преображе́нський кафедра́льний собо́р) je největší pravoslavný chrám v ukrajinském černomořském přístavu Oděse. Patří Ukrajinské pravoslavné církvi Moskevského patriarchátu.

Chrám byl silně poničen ruským raketovým útokem na Oděsu v noci na 23. července 2023.[1][2]

Historie[editovat | editovat zdroj]

Základní kámen chrámu byl položen 14. listopadu 1795, dokončen měl být o dva roky později.[3] Stavbu finančně podporovala carevna Kateřina II. Veliká, po její smrti v listopadu 1796 se ale stavba zastavila. V roce 1803 byl starostou Oděsy jmenován Armand-Emmanuel du Plessis de Richelieu, který zajistil další financování stavby a stavební práce tak byly obnoveny pod vedením italského architekta Francesca Frappoliho.[3] Chrám byl vysvěcen 25. května 1808.[4]

V roce 1825 začala stavba samostatně stojící zvonice, kterou projektoval Giovanni Frapolli, bratr Francesca. Samostatně stojící zvonice byla dokončena v roce 1837.[5] Od téhož roku chrám zastává funkci katedrálního chrámu.[4] Byl proto rozšířen (mj. chrám byl spojen se zvonicí) a následně proběhlo několik dalších dostaveb, když poslední skončila v roce 1903. Chrám byl jedním z největších v Ruském impériu, jeho kapacita byla 9 tis. věřících v horním patře a další 3 tis. v podzemním patře.[5] V chrámu byl mj. pohřben ruský šlechtic a vojevůdce Michail Semjonovič Voroncov s manželkou.[4]

V roce 1936 komunisté chrám zbořili. Hrobka manželů Voroncovových byla vykradena a samotné ostatky přeneseny na hřbitov v chudé části města. Na místě chrámu měl být postaven kulturní dům, na místě hlavního oltáře měla být toaleta. Plán se však nerealizoval, místo zůstalo parkem a na místě oltáře byla postavena fontána. Velký vliv na to měl mít sovětský oftalmolog Vladimir Filatov, fontána byla později neformálně označována jako Filatův pohár.[5]

O znovupostavení chrámu se začalo uvažovat po pádu komunistického režimu a vyhlášení nezávislosti Ukrajiny.

Současnost[editovat | editovat zdroj]

Práce na znovupostavení chrámu probíhaly v letech 19962005. V roce 2005 se do chrámu navrátily i ostatky manželů Voronocovových.[5] V roce 2008 při příležitosti 200 let od vysvěcení kostela byl instalován nový čtrnáctitunový zvon. 21. července 2010 ruský patriarcha Kirill I. vysvětil hlavní oltář v obnoveném chrámu, když chrám patří pod Moskevský patriarchát Ukrajinské pravoslavné církve. Práce na výzdobě interiéru pokračovaly i po roce 2010.[5]

Během Ruské invaze na Ukrajinu byla 23. července 2023 katedrála vážně poškozena ruským raketovým útokem.[1] Útok ostře odsoudilo mj. UNESCO,[6] které v roce 2023 historické centrum Oděsy zařadilo na seznam světového dědictví.[7] Itálie ústy své premiérky Giorgie Meloniové přislíbila pomoc s rekonstrukcí katedrály.[8]

Galerie[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Chrám Premenenia Pána (Odesa) na slovenské Wikipedii.

  1. a b Při nočním ostřelování Oděsy zemřel člověk, ruské rakety poničily katedrálu. ČT24 [online]. [cit. 2023-07-23]. Dostupné online. 
  2. Россия нанесла ракетный удар по Одессе. Пострадал Преображенский собор. www.svoboda.org [online]. Rádio Svobodná Evropa, 2023-07-23 [cit. 2023-07-23]. Dostupné online. (rusky) 
  3. a b Кафедральный Спасо-Преображенский собор - Одесса. (история Одессы от Олега Смирнова-Южного из Одессы). olegsmirnow.narod.ru [online]. [cit. 2023-07-24]. Dostupné online. 
  4. a b c Загибель і відродження Спасо-Преображенського собору. www.golos.com.ua [online]. 2021-06-18 [cit. 2023-07-24]. Dostupné online. (ukrajinsky) 
  5. a b c d e Одеса: Собор, що преображає - РІСУ. Релігійно-інформаційна служба України [online]. [cit. 2023-07-24]. Dostupné online. (ukrajinsky) 
  6. Odesa: UNESCO strongly condemns repeated attacks against cultural heritage, including World Heritage | United Nations in Ukraine. ukraine.un.org [online]. [cit. 2023-07-24]. Dostupné online. (anglicky) [nedostupný zdroj]
  7. The Historic Centre of Odesa. UNESCO World Heritage Centre [online]. [cit. 2023-07-24]. Dostupné online. (anglicky) 
  8. Італія допоможе з реставрацією собору в Одесі, який постраждав від удару РФ. ua.korrespondent.net [online]. [cit. 2023-07-24]. Dostupné online. (rusky) 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]