Bystřice nad Úhlavou (zámek)
| Bystřice nad Úhlavou | |
|---|---|
 | |
| Základní informace | |
| Další majitelé | Kocové z Dobrše Hohenzollernové |
| Poloha | |
| Adresa | Bystřice nad Úhlavou, Nýrsko,  Česko |
| Souřadnice | 49°18′25,34″ s. š., 13°9′10,56″ v. d. |
  Bystřice nad Úhlavou | |
| Další informace | |
| Rejstříkové číslo památky | 35868/4-2800 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD) |
| Web | Oficiální web |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Bystřice nad Úhlavou je tvrz nebo malý hrad přestavěný na zámek ve stejnojmenné vesnici na severním okraji Nýrska v okrese Klatovy. Stojí na místě tvrze připomínané poprvé roku 1444, ale dochovaná podoba pochází z řady přestaveb, z nichž poslední proběhla v polovině devatenáctého století, kdy patřil rodině Hohenzollernů. Zámek je chráněn jako kulturní památka.[1]
Historie[editovat | editovat zdroj]
Ve vesnici stávala tvrz nejspíše od čtrnáctého století, kdy byli jejími majiteli Sezema z Dolan (1339), Bušek z Bystřice (1358), Boček z Velhartic (1369) a Racek z Prostiboře (1374 a 1379). Bystřice tehdy byla centrem panství, ke kterému patřila vesnice Pláně a městečko Nýrsko.[2] Později došlo k rozdělení statku na poloviny, které roku 1394 patřily Borníkovi ze Štítar a Maršíkovi z Hrádku.[3]
První písemná zmínka o tvrzi pochází z roku 1444,[2] kdy polovinu panství koupil za 388 kop pražských grošů Oldřich z Janovic od Habarta Lopaty z Hrádku. Druhou část získal až v roce 1446 od stejnojmenného syna Borníka ze Štítar. Oldřich se však musel o část po Habartovi soudit, protože prodej jeho části nebyl zapsán do desk zemských.[3] Janovští z Janovic ve druhé patnáctého století tvrz rozšířili o okrouhlou věž, východní a jižní křídlo.[4] Panství po něm zdědil syn Oldřich mladší, jehož syn Heřman celý statek prodal bratrům Přibíkovi a Petrovi Kocům z Dobrše. V kupní smlouvě je Bystřice označována jako hrad.[3]
Za Jindřicha a Přibíka Koců z Dobrše v roce 1513 propustil král Vladislav Jagellonský Bystřici z manství,[3] ale jiné zdroje uvádí, že tak učinil až král Ferdinand I. v roce 1554. Kocům z Dobrše panství patřilo až do roku 1720. V polovině šestnáctého století přestavěli tvrz na renesanční zámek, který se roku 1598 stal místem, odkud vyjela výprava Kryštofa Haranta z Polžic a Bezdružic a Heřmana Černína z Chudenic do Svaté země.[2]
Posledním z Koců z Dobrše v Bystřici byl Diviš Liborius, syn Václava Vojtěcha Koce z Dobrše. Údajně nechal přistavět západní křídlo zámku, ale zároveň se za svého života velmi zadlužil, a když okolo roku 1717 zemřel, bylo panství nabídnuto k prodeji.[3] Novým majitelem se roku stal Karel Richard ze Schmidlinu, který panství výrazně rozšířil. Dlužné částky však nesplácel, a proto v roce 1730 proběhla soudní dražba, ve které Bystřici koupil Karel Jáchym Breda. Roku 1755 statek koupil Karel Josef Palm-Gundelfingen, po němž ho zdědil Karel Josef Palm. Poslední významnou rodinou, které Bystřice patřila v období 1839–1945 byli Hohenzollernové, kteří nechali v letech 1848–1852 zámek upravit v novogotickém slohu. Po druhé světové válce byl v zámku zřízen Ústav sociální péče pro děti a mládež.[2] V důsledku dlouhodobé absence údržby je budova zámku i dalších objektů v havarijním stavu, zanedbaný je též zámecký park.
Stavební podoba[editovat | editovat zdroj]
Gotická tvrz patří mezi objekty na pomezí mezi tvrzemi a hrady. Tradičně bývá řazena mezi tvrze, ale její stavební podoba umožňuje také zařazení mezi hrady podobně jako u Hradenína, Tuchorazi nebo Buzic.[5]
Staveništěm rozsáhlé tvrze se stal skalní útvar nad řekou Úhlavou. Předpokládá se, že nejstarší stavbou byla budova s lichoběžníkovým půdorysem, která se dochovala ve zdivu severozápadního nároží zámku. Na ni snad navazovala v mírném oblouku vedená západní hradba. V pozdní gotice nebo při renesanční přestavbě přibyla okrouhlá věž se zástavbou podél severní, západní a jižní strany.[5]
Novogotická přestavba se dotkla zejména severního průčelí. Do zámeckého areálu vede věžová brána s půlkulatou střechou z roku 1853. Za ní se nachází vlastní zámek, jehož jednopatrové a dvoupatrové budovy s členitým půdorysem obklopují ústřední nádvoří.[2] V jejich interiéru se dochovaly renesanční a barokní valené klenby s lunetami.[4]
Galerie[editovat | editovat zdroj]
.jpg)
.jpg)
.jpg)
.jpg)
.jpg)
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2017-03-10]. Identifikátor záznamu 147686 : Zámek. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ [1].
- ↑ a b c d e Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. Západní Čechy. Příprava vydání Miloslav Bělohlávek. Svazek IV. Praha: Nakladatelství Svoboda, 1985. 528 s. Kapitola Bystřice nad Úhlavou – zámek, s. 46.
- ↑ a b c d e SEDLÁČEK, August. Hrady, zámky a tvrze Království českého. Klatovsko. Svazek IX. Praha: Jiří Čížek – ViGo agency, 2000. 268 s. Kapitola Bystřice zámek, s. 128–131.
- ↑ a b ÚLOVEC, Jiří. Ohrožené hrady, zámky a tvrze Čech. A–M. Svazek 1. Praha: Libri, 2003. 504 s. ISBN 80-7277-099-3. Kapitola Bystřice nad Úhlavou, s. 85–89.
- ↑ a b DURDÍK, Tomáš. Ilustrovaná encyklopedie českých hradů. Dodatky. Praha: Libri, 2002. 140 s. ISBN 80-7277-114-0. Heslo Bystřice nad Úhlavou, s. 17–18.
Související články[editovat | editovat zdroj]
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Bystřice nad Úhlavou na Wikimedia Commons - Oficiální stránky
