Borka
Borka je odumřelá, povrchová vrstva hustého stonku (kmene) nebo kořene, je tvořena odumřelými buňkami. Bývá často nesprávně[zdroj?] označovaná jako kůra. Má ochrannou funkci.
Některé druhy dřevin mají borku rozbrázděnou a tlustou několik centimetrů (dub), jiné tenkou a odlupující se či hladkou borku bez rýh (buk).
Borka některých rostlin má léčivé účinky, např. dubová.
Vznik
Kmen dřevin druhotně tloustne díky dělivému pletivu kambiu a borka na povrchu kmene praská. K její obnově slouží dělivé pletivo felogén. Ten se nachází mezi lýkem (floémem) a borkou. Směrem ke středu kmene produkuje buňky felodermu, které obsahují chloroplasty. Směrem ven produkuje korek (felém). Nově vzniklé buňky brání přístupu živin ke starším (blíže povrchu) a ty proto odumírají.
-
Borka stromu, borovice lesní -
Borka stromu, tulipánovníku (Liriodendron tulipifera) -
Platan (Platanus) má různobarevnou hladkou borku. -
Borka dubu korkového (Quercus suber)
Související články
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu borka na Wikimedia Commons
