Bezkyslíkaté kyseliny
Bezkyslíkaté kyseliny jsou kyseliny neobsahující atom kyslíku. Konkrétně je to sloučenina, která obsahuje vodík, a alespoň jeden další nekovový prvek. Jejich obecný vzorec je HaZ, kde Z je kyselinotvorný prvek či skupina prvků.
Názvosloví[editovat | editovat zdroj]
Název bezkyslíkaté kyseliny se tvoří z podstatného jména kyselina a přídavného jména vytvořeného z názvu sloučeniny nekovu s vodíkem s koncovkou -ová, protože většina bezkyslíkatých kyselin vzniká rozpuštěním některých plynných sloučenin ve vodě.[1][2]
Zástupci[editovat | editovat zdroj]
Halogenovodíkové kyseliny[editovat | editovat zdroj]
Halogenovodíkové kyseliny jsou vodné roztoky halogenovodíků. Jsou složené z 1 vodíku a 1 halogenu s oxidačním číslem −I. Jejich soli se nazývají halogenidy.
| vzorec | název | čistá látka | soli |
|---|---|---|---|
| HF | kyselina fluorovodíková | fluorovodík | fluoridy |
| HCl | kyselina chlorovodíková (kyselina solná) | chlorovodík | chloridy |
| HBr | kyselina bromovodíková | bromovodík | bromidy |
| HI | kyselina jodovodíková | jodovodík | jodidy |
Podobné vlastnosti má i radioaktivní kyselina astatovodíková:
| vzorec | název | čistá látka | soli |
|---|---|---|---|
| HAt | kyselina astatovodíková | astatovodík | - |
Chalkogenovodíkové kyseliny[editovat | editovat zdroj]
Chalkogenovodíkové kyseliny jsou vodné roztoky plynných chalkogenovodíků. Jsou složené ze 2 vodíků a 1 chalkogenu s oxidačním číslem −II. Jejich soli patří
pod chalkogenidy. Nejznámější je kyselina sirovodíková.
| vzorec | název | čistá látka | soli |
|---|---|---|---|
| H2S | kyselina sirovodíková | sulfan | sulfidy, hydrogensulfidy |
| H2Se | kyselina selenovodíková | selan | selenidy, hydrogenselenidy[3] |
| H2Te | kyselina tellurovodíková | tellan | telluridy, hydrogentelluridy[3] |
| H2Po | kyselina polanová | polan | - |
Ostatní[editovat | editovat zdroj]
| vzorec | název | čistá látka | soli |
|---|---|---|---|
| HCN | kyselina kyanovodíková | kyanovodík | kyanidy |
| HN3 | kyselina azidovodíková | azidovodík | azidy |
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ https://www.nazvoslovi.cz/studium/bezkyslikate_kyseliny
- ↑ Chemické názvosloví anogranických sloučenin | PdF MU. is.muni.cz [online]. [cit. 2020-07-03]. Dostupné online.
- ↑ a b https://nazvoslovi.cz/studium/dalsi_soli_bezkyslikatych_kyselin
Literatura[editovat | editovat zdroj]
- SEDMIDUBSKÝ, David a Ondřej JANKOVSKÝ. Anorganické názvosloví v kostce. Praha: Vysoká škola chemicko-technologická v Praze, 2020. ISBN 9788075920584.