Březina (vojenský újezd Hradiště)
| Březina | |
|---|---|
,_historick%C3%A1_ortofotomapa_(50._l%C3%A9ta).jpg) Letecký snímek vesnice z 50. let 20. století | |
| Lokalita | |
| Charakter | zaniklá vesnice |
| Obec | Vojenský újezd Hradiště |
| Okres | Karlovy Vary |
| Kraj | Karlovarský kraj |
| Historická země | Čechy |
| Stát |  Česko |
| Zeměpisné souřadnice | 50°11′11″ s. š., 13°5′49″ v. d. |
| Základní informace | |
| Katastrální území | Radošov u Hradiště |
  Březina | |
| Další údaje | |
| Zaniklé obce.cz | 122 |
 Zdroje k infoboxu a českým sídlům.Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Březina (německy Pirk) je zaniklá vesnice ve vojenském újezdu Hradiště v okrese Karlovy Vary. Nacházela se v Doupovských horách asi pět kilometrů severovýchodně od Bochova v nadmořské výšce okolo 710 metrů.
Název[editovat | editovat zdroj]
Název vesnice označuje místo, na kterém byl vykácen březový les. V historických pramenech se objevuje ve tvarech: Pirg (1387), Pierk (1536), Pirk (1567), Pirkh (1570), Pürgkh (1654), Birk (1785), Pürk (1847) a Březina nebo Pirk (1854).[1]
Historie[editovat | editovat zdroj]
První písemná zmínka o Březině je z roku 1387, kdy vesnicí vedla jedna z větví obchodní cesty z Chebu do Kadaně a král Václav IV. na ní povolil Borešovi z Rýzmburka vybírat clo. Roku 1466 v Březině sídlil Mathes z Pirku, který byl leníkem pánů z Plavna sídlících na Andělské Hoře.[2] K hradnímu panství vesnice patřila až do roku 1622, kdy ji Heřman Černín z Chudenic převedl ke Stružné (tehdy Kysibl).[3]
Během třicetileté války vesnici opakovaně drancovala procházející vojska obou válčících stran. Po válce se však nejspíše rychle vzpamatovala, protože berní rula z roku 1654 ve vsi uvádí dvanáct sedláků, šest chalupníků a tři domkáře. Dohromady jim patřilo 35 potahů a chovali 46 krav, 66 jalovic, devět ovcí, jedenáct prasat a patnáct koz. Obdělávali 235 strychů polí a osm strychů lesa. Na polích pěstovali žito a pšenici, ale důležitý byl také chov dobytka a obchod s obilím, které se odsud vyváželo do Německa.[3]
Na malé návsi stávala od konce osmnáctého století kaple se čtvercovým půdorysem a zvonicí v drobné vížce s cibulovou střechou.[3] Od roku 1820 ve vsi fungovala pobočka radošovské školy, ale vyučovalo se zde jen v zimě. Vlastní školu nechala obec postavit až v roce 1872 a začaly ji navštěvovat i děti z Hradiště. V roce 1872 škola vyhořela, ale brzy ji nahradila nová. V roce 1888 byl založen sbor dobrovolných hasičů.[4]
V roce 1921 ve vsi vypukl požár, který zničil třináct domů a stodolu další usedlosti. V období první republiky ve vsi byly obchod se smíšeným zbožím, prodejna másla, tři hostince, mlýn se dvěka koly a řemeslo provozovali tři ševci, dva kováři a dva truhláři. K elektrické rozvodné síti byla vesnice připojena roku 1922.[4]
Vesnice zanikla vysídlením v roce 1953 v důsledku zřízení vojenského újezdu.[4] V místech, kde stávala, jsou patrné pozůstatky domů, mlýna, náhonu a stojí zde trafostanice.[5]
Přírodní poměry[editovat | editovat zdroj]
Březina stávala v jihozápadním rohu katastrálního území Radošov u Hradiště v okrese Karlovy Vary, asi pět kilometrů severovýchodně od Bochova. Nacházela se se v nadmořské výšce okolo 710 metrů na jihozápadním úpatí vrchu Klobouk (789 metrů). Oblast leží na jižním okraji Doupovských hor, konkrétně v jejich okrsku Hradišťská hornatina.[6] Půdní pokryv v okolí tvoří převážně kambizem eutotrofní, ale do oblasti jižně od pozůstatků vesnice od Těšetic zasahuje také kambizem dystrická. Okolo míst, kde vesnice stála, protéká Ratibořský potok.[7]
V rámci Quittovy klasifikace podnebí Březina stála na rozhraní chladné oblasti CH7 (severně od vsi) a mírně teplé oblasti MT3 (jižně od vsi).[6] Pro oblast MT3 jsou typické průměrné teploty −3 až −4 °C v lednu a 16–17 °C v červenci. Roční úhrn srážek dosahuje 600–750 milimetrů, počet letních dnů je 20–30, počet mrazových dnů se pohybuje od 130 do 160 a sněhová pokrývka zde leží 60–100 dnů v roce. V chladnější oblasti CH7 dosahují průměrné teploty v lednu −3 až −4 °C a 15–16 °C v červenci. Roční úhrn srážek se pohybuje mezi 850 a 1000 milimetry, sníh zde leží 100–120 dní v roce. Mrazových dnů bývá 140–160, zatímco letních dnů jen 10–30.[8]
Obyvatelstvo[editovat | editovat zdroj]
Při sčítání lidu v roce 1921 zde žilo 317 obyvatel (z toho 153 mužů), kteří byli kromě jednoho cizince německé národnosti. S výjimkou jednoho evangelíka a osmi lidí bez vyznání se hlásili k římskokatolické církvi.[9] Podle sčítání lidu z roku 1930 měla vesnice 311 obyvatel. Všichni byli německé národnosti a římskokatolického vyznání.[10]
| 1869 | 1880 | 1890 | 1900 | 1910 | 1921 | 1930 | 1950 | |
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| Obyvatelé | 273 | 311 | 328 | 337 | 323 | 317 | 311 | 37 |
| Domy | 48 | 56 | 57 | 57 | 56 | 56 | 54 | 40 |
Obecní správa[editovat | editovat zdroj]
Po zrušení patrimoniální správy se Březina roku 1850 stala obcí.[3] Z počátku se nacházela v okrese Bochov, ale od roku 1869 patřila do okresu Žlutice.[4] Obcí zůstala až do svého začlenění do vojenského újezdu.[12]
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ PROFOUS, Antonín. Místní jména v Čechách. Jejich vznik, původní význam a změny. Svazek I. A–H. Praha: Nakladatelství Československé akademie věd, 1947. 728 s. S. 162,163.
- ↑ BINTEROVÁ, Zdena, 2004. Zaniklé obce Doupovska. Svazek II. V bývalém okrese Kadaň. Chomutov: Oblastní muzeum Chomutov. 76 s. ISBN 80-239-4566-1. Kapitola Březina, s. 14.
- ↑ a b c d Binterová 2004, s. 15.
- ↑ a b c d Binterová 2004, s. 16.
- ↑ Binterová 2004, s. 17.
- ↑ a b Přírodní poměry. Geomorfologie, klimatické oblasti [online]. Agentura ochrany přírody a krajiny ČR [cit. 2021-04-07]. Dostupné online.
- ↑ CENIA. Katastrální mapy a půdní mapa ČR [online]. Praha: Národní geoportál INSPIRE [cit. 2021-04-07]. Dostupné online.
- ↑ VONDRÁKOVÁ, Alena; VÁVRA, Aleš; VOŽENÍLEK, Vít. Climatic regions of the Czech Republic. Quitt's classification during years 1961–2000. S. 427. Journal of Maps [PDF online]. Katedra geoinformatiky Přírodovědecké fakulty Univerzity Palackého, 2013-05-13 [cit. 2020-07-22]. Čís. 3, s. 427. Dostupné online. DOI 10.1080/17445647.2013.800827. (anglicky)
- ↑ Statistický lexikon obcí v Republice Československé. 2. vyd. Svazek I. Čechy. Praha: Státní úřad statistický, 1924. 596 s. S. 235.
- ↑ Statistický lexikon obcí v Republice Československé. Svazek I. Země česká. Praha: Státní úřad statistický, 1934. 614 s. S. 404.
- ↑ Historický lexikon obcí České republiky 1869–2011 [online]. Český statistický úřad, 2015-12-21 [cit. 2016-12-10]. Kapitola Karlovy Vary. Dostupné online.
- ↑ Historický lexikon obcí České republiky – 1869–2011. Díl IV. Abecední přehled obcí a částí obcí. Praha: Český statistický úřad, 2015-12-21. Dostupné online. S. 44.
Literatura[editovat | editovat zdroj]
- BINTEROVÁ, Zdena. Zaniklé obce Doupovska od A do Ž. Chomutov: Oblastní muzeum Chomutov, 2005. 96 s. ISBN 80-239-6124-1. Kapitola Březina – Pirk, s. 8–9.
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Encyklopedické heslo Březina v Ottově slovníku naučném ve Wikizdrojích- Březina na stránkách Zaniklé obce a objekty po roce 1945
- Březina na stránkách Památky a příroda Karlovarska
