Běla Raichlová
| Běla Raichlová | |
|---|---|
 Běla Raichlová (cca 1920) | |
| Rodné jméno | Běla Krapková |
| Narození | 14. dubna 1871 Červený Kostelec  Rakouské císařství |
| Úmrtí | 26. března 1951 (ve věku 79 let) Náchod  Československo |
| Povolání | spisovatelka a překladatelka |
| Manžel(ka) | Hynek Raichl |
| Příbuzní | Josef Krapka-Náchodský (bratranec) Miroslav Raichl (vnuk) |
 Seznam děl v databázi Národní knihovny | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Běla Raichlová (rozená Krapková, 14. dubna 1871 Červený Kostelec – 26. února 1951 Náchod) byla česká spisovatelka, spolková činovnice, osvětová pracovnice, socialistka, novinářka, aktivistka, esperantistka, překladatelka z polštiny, sufražetka a feministka. Byla členkou socialistického a dělnického hnutí a roku 1893 byla obviněna a zatčena v procesu s tzv. Omladinou.
Život[editovat | editovat zdroj]
Mládí[editovat | editovat zdroj]
Narodila se v Červeném Kostelci v podhůří Orlických hor do rodiny trafikanta Krapky a Josefiny Krapkové, rozené Herzig, původem z Olešnice v Orlických Horách. Vyrůstala se 7 sestrami. Přítomnost černouhelné těžby v regionu a nuzné podmínky horníků a dělníků v Běle vzbudili zájem o myšlenky socialismu a dělnického hnutí, tedy v Rakousku-Uhersku postihovanými ideologiemi. Rovněž byla ovlivněna činností svého bratrance, novináře a spisovatele Josefa Krapky-Náchodského z Pavlišova.
Socialistické hnutí[editovat | editovat zdroj]
Roku 1891 se spolupodílela na organizaci oslav Svátku práce na 1. Máje v silně průmyslovém a hornickém Kladně. Aby unikla policejní perzekuci, používala krycí příjmení Šťastná. Přeložila také z polštiny některé socialistické texty, včetně textu písně Rudý prapor,[1] která se záhy stala v levicových kruzích velmi populární.
Rovněž byla v kontaktu s části okruhu lidí, obviněných na přelomu let 1893 a 1894 v procesu s tzv. Omladinou. Ten stál na policejní verzi předpokládající existenci velké tajné organizace, mezi všemi obviněnými však neexistovalo jednotící přímé spojení. V procesu byli mj. obviněni mj. Jan Ziegloser, Václav Čížek, Alois Rašín, Karel Sokol, Antonín Pravoslav Veselý a další lidé, ve věku od 18 do 30 let. Během bouřlivých soudních jednání na jaře 1894 byla píseň Rudý prapor obviněnými několikrát demonstrativně zpívána.[2]
Náchodsko[editovat | editovat zdroj]
Roku 1895 se pak provdala za Hynka Raichla (1872–1948), řídícího učitele obecné školy a pozdějšího knihovníka na Lomech v Orlických Horách, kam se s manželem přestěhovali. Nadále se věnovala literární a lingvistické a osvětové práci, byla autorkou básní a článků v sociálně demokratickém tisku. Mezi její žáky a blízké přátele patřil spisovatel Karel Michl. Patřila rovněž mezi spoluzakladatele esperantistického hnutí v Rakousku-Uhersku.[3] Překládala také z polštiny. S manželem se také výrazně angažovali ve společenském životě v regionu, od 20. let 20. století pak působili ve Vysokově, kam byl Raichl přeložen. Angažovali se například ve fungování ochotnického spolku Vrchlický. V pozdějších letech pak sepsala soubor regionálních pohádek pro děti.
Úmrtí[editovat | editovat zdroj]
Běla Raichlová zemřela 26. února 1951 v Náchodě ve věku 79 let.
Jejím vnukem byl hudební skladatel Miroslav Raichl.[4]
Dílo[editovat | editovat zdroj]
Vlastní tvorba[editovat | editovat zdroj]
- U Raichlových ve škole (vlastní životopis)
- Úryvky z deníku
- Omladina
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ Digitální knihovna Kramerius. ndk.cz [online]. [cit. 2021-04-17]. Dostupné online.
- ↑ Omladina a pokrokové hnutí/Proces „Omladiny“ – Wikizdroje. cs.wikisource.org [online]. [cit. 2021-04-17]. Dostupné online.
- ↑ Raichlová, Běla, 1871-1951 - Portaro - katalog Městské knihovny Náchod. sonov.mknachod.cz [online]. [cit. 2021-04-17]. Dostupné online.
- ↑ ŽIVOT A CHARAKTERISTIKA KOMPOZIČNÍHO STYLU SKLADATELE MIROSLAVA RAICHLA - PDF Stažení zdarma. docplayer.cz [online]. [cit. 2021-04-17]. Dostupné online.
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
- Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Běla Raichlová
- Rodinný životopis Archivováno 17. 4. 2021 na Wayback Machine.
