Olešnice v Orlických horách

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Olešnice v Orlických horách
Náměstí s kostelem
Náměstí s kostelem
Znak obce Olešnice v Orlických horáchVlajka obce Olešnice v Orlických horách
znakvlajka
Lokalita
Statusobec
Pověřená obecDobruška
Obec s rozšířenou působnostíDobruška
(správní obvod)
OkresRychnov nad Kněžnou
KrajKrálovéhradecký
Historická zeměČechy
StátČeskoČesko Česko
Zeměpisné souřadnice
Základní informace
Počet obyvatel391 (2023)[1]
Rozloha14,30 km²[2]
Katastrální územíOlešnice v Orlických horách
Nadmořská výška593 m n. m.
PSČ517 83
Počet domů195 (2021)[3]
Počet částí obce1
Počet k. ú.1
Počet ZSJ2
Kontakt
Adresa obecního úřaduOlešnice v Orlických horách 8
517 83 Olešnice v Orlických hor.
obecniurad@olesnice.net
StarostkaMonika Jelenová
Oficiální web: www.olesnice.net
Olešnice v Orlických horách
Olešnice v Orlických horách
Další údaje
Kód obce576573
Kód části obce110469
Geodata (OSM)OSM, WMF
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Olešnice v Orlických horách (německy Gießhübel) je obec, která se nachází v okrese Rychnov nad KněžnouKrálovéhradeckém kraji. Žije zde 391[1] obyvatel. Nejvyšším vrcholem území je Vrchmezí (1 084 m n. m.).

Charakteristika obce[editovat | editovat zdroj]

Ve 132 domech trvale bydlí 472 obyvatel, dalších 205 domů slouží k individuální rekreaci. Návštěvníci obce si mohou zajistit ubytování v několika penzionech nebo rekreačních zařízeních. O kulturu a sport se stará převážně TJ Start, sbor dobrovolných hasičů, základní škola a Automotoklub s tradičními akcemi mistrovství ČR v motoskijöringu a Majáles. Nově se do kultury i jiných oblastí zapojuje Sdružení pro Olešnici v Orlických horách.

Olešnice v Orlických horách se nachází v chráněné krajinné oblasti Orlické hory a je svou polohou a nadmořskou výškou vhodná pro pěší turistiku a cykloturistiku, v zimě pak pro turistiku na běžkách a sjezdové lyžování i snowboarding v nových areálech na vysoké úrovni.

Historie[editovat | editovat zdroj]

Olešnice, poprvé připomínaná ve starém břevnovském urbáři roku 1369, má za sebou bohatou minulost. Vznikla v 11. století při obchodní soumarské stezce z východních Čech do Kladska, která však přiváděla do Olešnice nejen kupce, ale také vojska. Osadu zpočátku tvořila jen odpočívárna s noclehárnou, pak s kovárnou. Poloha osady při potoce chráněná okolními kopci byla výhodná i pro strážce hranic. Olešnice přesto zkusila hodně za husitských válek, poznamenala ji švédská vojska za třicetileté války, znovu trpěla za válek o Slezsko. Ztráta Slezska ji zbavila zámezí ve Slezsku a podvázala čilé obchodní styky se Slezskem: vždyť dřevěné výrobky z Olešnice se prodávaly na trzích ve Vratislavi, stejně jako v Praze, kde nacházelo odbyt i železo vyrobené v olešnickém hamru. Za napoleonských válek poznali v Olešnici prostřednictvím francouzských vojáků ideje francouzské revoluce, poznali však také díky průchodům ruských vojsk i vědomí slovanské sounáležitosti.

Nejstarší písemnou památkou o Olešnici je zápis z 11. června 1354, který je uložen v archivu Pražského hradu v první knize konfirmační. Na městečko byla Olešnice povýšena roku 1607 císařem Rudolfem II. s udělením obecního znaku. Málo úrodná půda však poskytovala jen nepatrnou sklizeň brambor a ovoce, proto se obyvatelé živili především řemeslnou výrobou.

Městečko od začátku 20. století trpí úbytkem obyvatel. Zatímco v roce 1910 jich zde žilo 2041, o 11 let později jejich počet nedosahoval ani 1600. Drasticky se pak projevilo vyhnání německého obyvatelstva po 2. světové válce (které tu do té doby tvořilo naprostou většinu). Počet obyvatel najednou klesl na necelých 600 (dle sčítání 1950 jich zde žilo 597) a stejně jako ve většině Sudet i zde dochází k dalšímu úbytku obyvatel.

Nové možnosti znamenal pro Olešnici cestovní ruch. Olešnice se stala střediskem vyhledávaným návštěvníky Orlických hor.

Pamětihodnosti[editovat | editovat zdroj]

Kromě množství soch umístěných po celé obci jsou největšími pamětihodnostmi lovecký zámeček ze 17. století, kostel sv. Maří Magdalény a Utzův mechanický betlém. Další památkou je pranýř u školy.

V okolí obce se také nachází přírodní rezervace Hořečky a Pod Vrchmezím.

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2023. Praha. 23. května 2023. Dostupné online. [cit. 2023-05-25]
  2. Český statistický úřad: Malý lexikon obcí České republiky - 2017. 15. prosince 2017. Dostupné online. [cit. 2018-08-28]
  3. Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18]

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]