Bönischovy boudy

Bönischovy boudy
	Bönischovy boudy (Beníšky)
Lokalita
Charakter	osada
Obec	Černý Důl
Okres	Trutnov
Kraj	Královéhradecký
Historická země	Čechy
Stát	Česko
Zeměpisné souřadnice	50°38′53″ s. š., 15°41′49″ v. d.
Základní informace
Katastrální území	Černý Důl
Nadmořská výška	800–900 m n. m.
PSČ	543 44
Počet domů	6 (2022)
	Bönischovy boudy
Další údaje
	multimediální obsah na Commons
	Zdroje k infoboxu a českým sídlům.; Některá data mohou pocházet z datové položky.

Bönischovy boudy, počeštěně též Beníšky či Benýšky (německy Bönischbauden, někdy též Bonischovy boudy, Böhnischovy boudy, dříve počeštěně Benešovy boudy či Benešova Hora), je skupina horských bud a krkonošská luční enkláva rozprostírající se na jihozápadním svahu Jeleního vrchu a Špičáku v katastru obce Černý Důl v okrese Trutnov. Boudy jsou tvořeny skupinou šesti chalup, historicky jich bývalo 11.^[1]

Historie[editovat | editovat zdroj]

Boudy nesou jméno po svém zakladateli – Bönischovi (možná poněmčený tvar příjmení Beneš), většina rodin obývajících tuto lokalitu nesla toto příjmení. Zakladatelé bud pocházeli ze slezské strany Krkonoš (na rozdíl od typického alpského původu u většiny obyvatel ostatních bud).^[1] Boudy byly založeny pravděpodobně v období po třicetiletá válka, kdy havíři z Černého Dolu ztratili práci a mnozí z nich museli začít hospodařit v horách. Došlo k vyklučení lesa a vzniku úrodných luk a pastvin, na kterých obyvatelé hospodařili.^[1] K roku 1676 doložena v urbáři první písemná zmínka o Georgu Bönischovi, který postavil první boudu. V popisu Čech J. G. Sommera z roku 1835 jsou uváděny „dvě“ Bönischovy boudy, druhá bouda mohla být založena v roce 1732 a hospodařil na ní David Bönisch.^[2] Život na boudách byl náročný, obzvláště v zimě, do osady nevedla žádná vozová cesta a všechen materiál byl nutný vynést na zádech v krosnách či svézt na rohačkách. Výjimkou nebyla ani loupežná přepadení (např. přepadení boudy Tobiáše Bönische v roce 1729).^[1]

Samotná Bönischova bouda (nazývaná též Kasperhaus – Kašperka či Kašparka) vyhořela roku 1924 (poté, co byli její obyvatelé v roce 1923 úkladně zavražděni) a již nebyla obnovena.^[1] Na počátku 20. století se na boudách začal rozvíjet i turismus, na Černohorské boudě bylo provozováno jednoduché pohostinství.^[1] Ačkoliv připojení Sudet k Německé říši přijali místní obyvatelé s povděkem, sedm mužů z chalup však padlo na bojištích druhé světové války a nakonec bylo původní německé obyvatelstvo Krkonoš v roce 1945 odsunuto. Chalupy od té doby slouží převážně k rekreačním účelům.^[1]

Současnost[editovat | editovat zdroj]

Chalupy mají vlastní jména se nejčastěji odvozují od majitele v 20. století: Wagnerova (Wagnerka), Müllerova (Müllerka), Viktorka, Primavera, Turnovská (Turnovka) a Doktorská (či „Sauna“).^[1]^[3] Typické je, že se u každé chalupy nachází malý rybníček, některé z chalup nejsou dosud elektrifikovány. U Doktorské boudy byla vysazena skautským oddílem Třináctka 28. října 1968 lípa republiky.^[3]

Jihozápadně od Bönischových bud se nachází přezimovací obůrka Digrin, jihovýchodně leží konečná stanice lanové dráhy Saxner patřící k černodolskému lyžařskému areálu. Zde se nachází i parkoviště, ke kterému vede silnice z Lánova. Napříč horskými lukami prochází žlutá turistická trasa 7210 (Černý Důl – Liščí louka). Beníšky jsou známé jako místo konání skautských kurzů, zejména kurzů FONS.^[4]