Arno Novák

Přidat odkazy
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Možná hledáte: Arne Novák – český literární vědec.
Arno Novák
Narození9. února 1872
Kukleny
Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Úmrtí9. prosince 1914 (ve věku 42 let)
Praha
Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Povolánímalíř
PodpisPodpis
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.
matriční záznam o narození a křtu Arnošta Nováka (matrika N 1868-1885 Kukleny (SOA Zámrsk))

Arno Novák, křtěný Arnošt (9. února 1872 Kukleny – 9. prosince 1914 Praha[1][2]) byl český kreslíř a malíř krajin i figurálních obrazů.

Život[editovat | editovat zdroj]

Narodil se ve východočeském městečku Kukleny v rodině drážního zřízence Václava Nováka. Dle Prokopa Tomana zprvu studoval na pražské uměleckoprůmyslové škole a později na malířské akademii v Praze u prof. V. Hynaise a J. Mařáka. Jeho studium u J. Mařáka není však jednoznačně doloženo. V knize vydané k příležitosti výstavy "Julius Mařák a jeho žáci" (NG v Praze, 1999) není uveden v seznamu mezi 43 žáky J. Mařáka. Almanach AVU v Praze uvádí absolutorium Anošta Nováka u prof. Františka Ženíška v r. 1897. Následně cestoval v zahraničí a postupně se školil v Mnichově, Drážďanech, Berlíně a Vídni.

V únoru roku 1900 se podepsal pod protest umělců, kteří nesouhlasili s obsazením profesorského místa po zemřelém Juliu Mařákovi vídeňským malířem Rud. z Ottenfeldu. V listopadu 1900 je přijat za člena Výtvarného odboru Umělecké besedy. S Krasoumnou jednotou vystavuje od r. 1900, zpočátku jako Arnošt Novák. V roce 1902 bydlel na adrese Praha 1, Dlouhá třída č. 739. Aktivně se účastnil činnosti amatérských divadelních sdružení. V prosinci 1903 se jako přítel pianisty a skladatele Rudolfa Frimla účastnil v aféře "napadení" uměleckého kritika Času Jana Branbergera v jeho bytě, ve snaze si vynutit odvolání nepříznivé kritiky klavírního koncertu R. Frimla.

V letech 1907 až 1909 byl členem správní rady Umělecké besedy z titulu jednatele Výtvarného odboru.[3] V aféře financování rekonstrukce renesančního domu U Vejvodů byl na konci roku 1909 společně s dalšími 14 členy (sporným způsobem) vyloučen z Umělecké besedy. Jeho nástupcem ve funkci jednatele se o něco později stal Václav Rabas. V září roku 1914 se oženil[4] s Adolfou Procházkovou[5].

Arno Novák umírá náhle v prosinci roku 1914 v podolském sanatoriu na aneuryzma aorty[1]. Je pohřben na Olšanských hřbitovech. Periodikum Venkov v krátkém nekrologu uvádí "byl v pražských uměleckých kruzích osobností známou a oblíbenou".

Dílo[editovat | editovat zdroj]

Figurální obrazy, resp. kresby Arna Nováka jsou reprodukovány ve Zlaté Praze od r. 1900. Jeho tvorba může být omylem zaměňována za obrazy staršího jmenovce Arnošta Nováka absolventa Vídeňské akademie (např. V klášterním sklepě a Na bludné cestě), které Zlatá Praha publikuje již od roku 1890. Arno Novák pravidelně vystavoval s Uměleckou besedou od r. 1900. Kritik Lidových novin (-ý) jeho obrazy na Vánoční výstavě Umělecké besedy v prosinci 1901 hodnotí výstižně: "Arno Novák miluje hru různých přísvitů, zápasících se svůdným pološerem mlh nad vodami a stínů v houštinách a mezi stromy s náladou stichlých zákoutí a opuštěných míst." Toto období reprezentují např. obrazy Vodní hladina, Měsíc a Říční zátočina. Podobné záznamy intimních říčních zákoutí s nádechem pozdního romantismu, či esence symbolismu, najdeme i u řady žáků J. Mařáka (např. Jan Köppl, Ľudovít Csordák, Ferdinand Engelmüller, Josef Ullmann a Josef Král). Karel Domorázek v Rozhledech (7. 12. 1901) ku příležitosti stejné výstavy Umělecké besedy se však o jeho díle vyjadřuje spíše kriticky: "Arno Novák chápe umělecky barvu nálad najmě večerních, ale podati činí mu leckdy obtíže opravdu zřetelné. Jeho kolory obloh jsou těžky, udělány, nechví se v nich optické, měkké, barevné akordy, ale vidíte na nich hmotnou barvu nanášenou hustě na plátno." V dalším období Arno Novák postupně mění svůj technický přístup k malbě. Opouští splývavý rukopis a směřuje k impresionistické malbě založené na dělených úhozech štětcem stále výraznější barevné intenzity. Sleduje tedy vývoj, kterým prochází řada žáků J. Mařáka jeho generace.

Jeho díla byla příležitostně uveřejňována v dobových časopisech, jako např. Zlatá Praha[6], Besedy lidu[7], Světozor[8] a další. Dle názvů reprodukovaných obrazů a kreseb (Žebrák, Do světa, Rybářská idyla, Pěkné čtení a Nedorozumění) je patrné, že se věnoval i figurální tvorbě, která však dnes není blíže známá. Dle Prokopa Tomana existuje soupis díla Arna Nováka, který sestavil Dr. Otakar Hurych (1876-1949) v roce 1932.

Galerie[editovat | editovat zdroj]

  • Arno Novák Sedící dívka (1897)
    Arno Novák Sedící dívka (1897)
  • Arno Novák Rozhovor
    Arno Novák Rozhovor
  • Arno Novák Vodní hladina
    Arno Novák Vodní hladina
  • Arno Novák Říční zátočina
    Arno Novák Říční zátočina
  • Arno Novák Říční meandr
    Arno Novák Říční meandr
  • Arno Novák Vrby (1899)
    Arno Novák Vrby (1899)
  • Arno Novák Olše u potoka
    Arno Novák Olše u potoka
  • Arno Novák Podzim v podhůří
    Arno Novák Podzim v podhůří
  • Arno Novák Úvoz na podzim (1900)
    Arno Novák Úvoz na podzim (1900)
  • Arno Novák Studie stromů
    Arno Novák Studie stromů
  • Arno Novák Podzim (1902)
    Arno Novák Podzim (1902)
  • Arno Novák Zatopené pole (okolo 1905)
    Arno Novák Zatopené pole (okolo 1905)
  • Arno Novák Podzimní bukový les
    Arno Novák Podzimní bukový les
  • Arno Novák Březový hájek (asi 1908)
    Arno Novák Březový hájek (asi 1908)
  • Arno Novák Březový háj (1908)
    Arno Novák Březový háj (1908)
  • Arno Novák Březový háj (studie)
    Arno Novák Březový háj (studie)
  • Arno Novák Vřes
    Arno Novák Vřes

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. ↑ a b Matriční záznam o úmrtí a pohřbu Arnošta Nováka farnosti při kostele Nejsvětější Trojice ve Spálené ulic na Novém Městě pražském
  2. ↑ Archiv hl. m. Prahy, Matrika zemřelých fary Podolí, sign. POD Z4, s.179
  3. ↑ Moravská zemská knihovna, Padesát let Umělecké besedy 1863-1913 (sborník)
  4. ↑ Matriční záznam o sňatku Arnošta Nováka s Adolfou Procházkovou farnosti při kostele Nejsvětější Trojice ve Spálené ulici na Novém Městě pražském
  5. ↑ Matriční záznam o narození a křtu Adolfy Procházkové farnosti při kostele sv.Štěpána na Novém Městě pražském
  6. ↑ Moravská zemská knihovna, Arno Novák – Žebrák (Zlatá Praha, ročník 1900-1901, č.49, str. 584)
  7. ↑ Moravská zemská knihovna, Arno Novák – Rybářská idyla (Besedy lidu, ročník 1907, č.2, str.17)
  8. ↑ Moravská zemská knihovna, Arno Novák – Nedorozumění (Světozor, ročník 1905-1906, č.46, str.1091)

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • Vánoční výstava Umělecké besedy, Lidové noviny, roč. 9, č. 293, s. 2, 19. 12. 1901.
  • Sdružení několika mladých adeptů dramatické masy, Národní listy, roč. 42, č. 310, s. 2, 11. 11. 1902.
  • Hudební kritik přepaden, Čas, roč. 17, č. 326, s. 7, 29. 11. 1903.
  • Hrdinové se omývají, Čas, roč. 17, č. 333, s. 6, 6. 12. 1903.
  • Spor správního odboru Umělecké besedy s akad. mal. A Klusáčkem, Národní listy, roč. 49, č. 181, s. 6, 3. 7. 1909.
  • Mimořádná valná hromada Umělecké besedy, Čas, roč. 23, č. 330, s. 4-5, 30. 11. 1909.
  • Z Umělecké besedy, Čas, roč. 23, č. 339, s. 5, 9. 12. 1909.
  • Nekrolog, Venkov, roč. 9, č. 299, s 6, 11. 12. 1914.
  • Kol. autorů: Masarykův slovník naučný (N - Q). Praha: Československý kompas, 1931.
  • Toman, Prokop: Nový slovník československých výtvarných umělců (II. díl; L - Ž). Praha: Rudolf Ryšavý, 1936.

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Arno_Novák&oldid=23727451“