Jan Köppl
| Jan Köppl | |
|---|---|
| Narození | 1862 Praha |
| Úmrtí | 1915 (ve věku 52–53 let) |
| Alma mater | Akademie výtvarných umění v Praze |
| Povolání | malíř |
| Podpis |  |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. Chybí svobodný obrázek. | |
Jan Köppl (1861 – 1915?) byl akademický malíř, jeden z prvních žáků prof. Julia Mařáka.
Život[editovat | editovat zdroj]
Prokop Toman chybně uvádí rok a místo narození Jana Köppla 1862 v Praze. Rok narození spávně uvádí F. X. Harlas v Malířství, tj. 1861. Z hlediska roku narození byl tak J. Köppl nejstarším žákem prof. Julia Mařáka. Policejní přihlášky evidují společné bydlení na Vinohradech následujících osob: Johann Köppl (1824 Chlumetz – 4. ledna 1889 Vinohrady), Franziska Köppl (Kyselka; * 1826 Nový Bydžov), Gregor (Řehoř) Köppl (* 1857) a Johann (Jan) Köppl (* 1861). Policejní přihlášky evidují Johanna Koppla st. na Vinohradech až od 21. 11. 1887. V rubrice místo narození je zřejmě uvedeno jeho poslední předchozí bydliště Chlumetz. Matrika farního kostela sv. Ludmily na Vinohradech eviduje úmrtí Johanna Köppla st. 4. ledna 1889 a jako místo narození uvádí Údrč na Karlovarsku a jeho sociální status „podkoní ve výslužbě“. Dle více zdrojů se jeho bratr Gregor (Řehoř) narodil 9. 5. 1857 v městě Chlumetz. Nelze tedy vyloučit, že se v tomto městě o pět let později narodil i Jan Köppl. Dle štítku na zadní straně obrazu Jan Köppl bydlel v roce 1893 na Královských Vinohradech v ulici Šafaříkova 15.
Jan Köppl začal na pražské malířské Akademii studovat až ve svých 25 letech a první školní rok 1886/87 strávil u prof. Antonína Lhoty v tzv. „antickém oddělení“. V dalších letech 1887/88 až 1891/92 pokračoval ve studiu v krajinářském ateliéru prof. Julia Mařáka. Společně s Václavem Březinou, Raimundem Wolfem a Bohumilem Podhrázským patřil mezi první sled žáků prof. Julia Mařáka. Ľudovít Csordák ve svých vzpomínkách (Janek, 1934) jej společně s Raimundem Wolfem řadí mezi německé žáky v krajinářské speciálce J. Mařáka. Toto tvrzení však nepodporuje skutečnost, že autor používá při signatuře křestní jméno "Jan". V majetku Národní galerie v Praze je málo známá fotografie žáků Mařákovy krajinářské školy z roku 1890, na které je zachycen i Jan Köppl.
F. X. Harlas jej v roce 1902 uvádí jako člena Umělecké besedy. Ve stejném roce je uveden mezi gratulanty k devadesátinám prof. Antonína Lhoty (Národní listy 5. ledna 1902). O dalším životě J. Köppla (po r. 1902) nejsou žádné informace. Rok úmrtí 1915 není ověřen a uvádí jej na svých internetových stránkách galerie Marold.
Výstavy a dílo[editovat | editovat zdroj]
Na základě několika známých obrazů a dobové kritiky lze soudit, že Jan Köppl patřil mezi talentované žáky prof. J. Mařáka. Na výročních výstavách Krasoumné jednoty vystavoval od roku 1889. Postupně například obrazy Žížnivec (koňský motiv), Labská krajina (studie), V ohradě a V polích. Na Jubilejní zemské výstavě v Praze v roce 1891 se prezentuje obrazy Na pastvě a Před zápřežím. Karel Matěj Čapek-Chod ve Světozoru (8. ledna 1892) shledává, že „pro lesní nitro má značnou míru porozumění“ a rovněž je „viděti nadání pro malbu zvířecí stafáže“. Vystavuje s Uměleckou besedou na vánočních výstavách od roku 1893, např. v roce 1896 obrazy V hřebčinci a V létě. Ve Světozoru (8. září 1899) je reprodukován jeho obraz Orání s příznivou kritikou.
Antonín Slavíček v roce 1893 píše Františku Kavánovi: „Köppl pak koně a podobné šelmy jako už dříve činil, činí.“[1] František Kaván ve svých vzpomínkách Köppla označuje jako „koňskou sílu“.[2] Lze se domnívat, že jeho záliba v malbě koní pramenila z povolání jeho otce Johanna Köppla st.
Dalším významným inspiračním zdrojem tvorby J. Köppla byly říční krajinné záznamy s porostlými břehy a vzrostlým stromovím z oblasti Polabí. Reprezentativním dílem raného období je především obraz Tůně starého Labe u Byšiček z r. 1893. Mezi kvalitní díla, která nezapřou Mařákovu školu, patří i obrazy Na břehu, Kamenitý břeh a Krajina s rákosím. Směřování dalšího vývoje naznačuje obraz Krajina s ledňáčkem, který je již malován uvolněným štětcovým rukopisem.
Galerie[editovat | editovat zdroj]
-
Jan Köppl Kráva na pastvě (asi 1890) -
Jan Köppl Tůně starého Labe u Byšiček (1893) -
Jan Köppl Na břehu -
Jan Köppl Kamenitý břeh -
Jan Köppl Krajina s rákosím -
Jan Köppl Říčka v lese -
Jan Köppl Krajina s ledňáčkem -
Jan Köppl Orání (asi 1898/99)
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
Literatura[editovat | editovat zdroj]
- Čapek, K. M.: Školní výstava malířské akademie v Rudolfíně. Světozor, roč. 26, č. 8, s. 95, 8. 1. 1892.
- Harlas, F. X.: České malířství počátkem 20. věku. Osvěta, 1902, roč. 32, č. 7, s. 589 – 602.
- Harlas, F. X.: Malířství. Praha: Bursík a Kohout, 1908 (s. 180 a 203).
- Toman, Prokop: Nový slovník československých výtvarných umělců (I. díl; A - K). Praha: Rudolf Ryšavý, 1936.
- Neznámý autor: Orání, Světozor, roč. 33, č. 44, s. 517 a 528, 8. 9. 1899.
- Janek, Dalibor: Před 40 lety na pražské akademii. Lidové noviny, roč. 42, č. 85, s. 3, 16. 2. 1934.
- Kaván, František: Krajinářova životní zpověď. Lidové noviny, 24.9. – 8. 10. 1934.
- Večerníková, L. (ed.): Zapomenutý malíř Ferdinand Engelmüller. Praha: Národní galerie v Praze, 2020 (str. 67)
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Jan Köppl na Wikimedia Commons - Jan Köppl v informačním systému abART
