Ahmed III.
Ahmed III. | |
---|---|
Narození | 30. prosince 1673 Dobrič |
Úmrtí | 1. července 1736 (ve věku 62 let) Palác Topkapi |
Pohřben | Istanbul |
Potomci | Mustafa III., Abdulhamid I., Hatice Sultan, Esma Sultan, Ümmügülsüm Sultan, Saliha Sultan, Fatma Sultan (dcera Ahmeda III.), Atike Sultan, Ayşe Sultan, Zeynep Sultan a Zübeyde Sultan |
Otec | Mehmed IV. |
Matka | Emetullah Rabia Gülnuş Sultan |
Podpis | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Ahmed III. (30. či 31. prosince 1673, Dobrič – 1. ledna 1736, Konstantinopol) byl sultánem Osmanské říše v letech 1703–1730. Přibližně druhá půlka jeho panování v letech 1718–1730 bývá v dějinách nazývána období tulipánů.
Počátek vlády
Ahmed III. udržoval dobré vztahy s Francií zejména z důvodů hrozícího nebezpečí z Ruska, kde v té době vládl car Petr I. Veliký. Poskytl útočiště poraženému švédskému králi Karlu XII. a nechal se jím přesvědčit, aby vyhlásil Rusku válku.
Osmanská vojska poté v letech 1710–1711 dokonce porazila Rusy v Prutském tažení, získala zpět pevnost Azov a táhla k Moskvě. Toto tažení bylo nuceně zastavené vpádem vojsk Safíovců z Persie do Turecka. Tento vpád byl posléze zastaven, nicméně už nebyla síla obnovit válku s Ruskem.
V poslední válce s Benátkami v letech 1714 až 1718 se povedlo vojskům Ahmeda III. získat zpět Peloponéský poloostrov (v té době známý pod jménem Morea).
Co se týče východní Evropy, zde Osmané v Rakousko–turecké válce v letech 1716–1718 utrpěli porážku od habsburských vojsk vedených Evženem Savojským a byli v roce 1718 nuceni uzavřít mír v Požarevaci a vzdát se velké části Srbska a jeho hlavního města Bělehradu.
Období tulipánů
Od roku 1718 nastalo v Osmanské říši dvanáctileté období relativního klidu. Plně se začaly rozvíjet diplomatické a obchodní vztahy se západní Evropou. V Turecku se pěstovaly hromadně tulipány pro export do Nizozemska, odtud vznikl název „období tulipánů“. Zároveň Ahmed III. zval do Istanbulu významné evropské umělce a architekty s cílem přiblížit Turecko západní Evropě, v té době již vyspělejší.
V této době byl v Istanbulu zaveden do praxe první knihtisk umožňující vydávat publikace v tureckém a arabském písmu.
Ke konci dvacátých let 18. století se však Ahmed III. přestal těšit popularitě u konzervativních janičářských kruhů, kteří mu vyčítali spolupráci s (islámsky) nevěřícím křesťanským západem. Mohl za to i velmi okázalý luxusní život Ahmeda a jeho blízkých spoluvládců. Po nečekaném vpádu vojsk z Persie v roce 1730 došlo v Istanbulu k povstání janičářů a Ahmed III. byl nucen popravit své blízké reformní rádce a vzdát se sultánského trůnu ve prospěch svého synovce Mahmuda I. Zemřel v domácím vězení v paláci Topkapi šest let poté.
Reference
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Ahmed III na anglické Wikipedii.
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Ahmed III. na Wikimedia Commons
Předchůdce: Mustafa II. |
Osmanský sultán 1703–1730 |
Nástupce: Mahmud I. |