Slunečnice roční
 Slunečnice roční | |
|---|---|
 Slunečnice roční (Helianthus annuus) | |
| Stupeň ohrožení podle IUCN | |
 málo dotčený[1] | |
| Vědecká klasifikace | |
| Říše | rostliny (Plantae) |
| Podříše | cévnaté rostliny (Tracheobionta) |
| Oddělení | krytosemenné (Magnoliophyta) |
| Třída | vyšší dvouděložné (Rosopsida) |
| Řád | hvězdnicotvaré (Asterales) |
| Čeleď | hvězdnicovité (Asteraceae) |
| Podčeleď | hvězdnicové (Asteroideae) |
| Rod | slunečnice (Helianthus) |
| Binomické jméno | |
| Helianthus annuus L., 1753 | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Slunečnice roční (Helianthus annuus) je jednoletá rostlina z čeledi hvězdnicovité, původní v Americe. Její květenství je velký úbor, dosahuje v průměru až 30 cm. Stonek slunečnice roční může být až 3 metry vysoký.
Popis
[editovat | editovat zdroj]
To, co se někdy nazývá květ, je ve skutečnosti velké květenství složené z více květů, nahloučeným vedle sebe. Květy jsou dvojího druhu: výrazné jazykovité květy, umístěné na kružnici na okrajové části úboru, bývají žluté, ale někdy až oranžové či do hněda. Tyto květy jsou však pouze sterilní a slouží k přilákání hmyzího opylovače. Druhé, trubkovité květy, jsou ve vnitřní části úboru.
Trubkovité květy uzrávají v plody, běžně zvané slunečnicová semínka. Ve skutečnosti se však nejedná o semena v pravém slova smyslu, ta jsou uzavřena pouze uvnitř v tvrdém nepoživatelném pouzdru.
Trubkovité květy jsou uspořádané v květenství spirálovitě a každý kvítek je k dalšímu orientovaný přibližně ve zlatém úhlu (~137°). Přitom vzniká vzorek tvořený levotočivými a pravotočivými spirálami, kde počet levých a pravých spirál jsou po sobě jdoucí Fibonacciho čísla. Většinou mívá 34 spirál v jednom směru a 55 ve druhém.
Otáčení za sluncem
[editovat | editovat zdroj]Otáčení za sluncem, čili heliotropismus, je známý jev, který se o slunečnici traduje. Ve skutečnosti se vyskytuje pouze u poupat, nerozvinutých květenství. Při východu Slunce se všechny slunečnice v této životní fázi natáčí na východ a postupně „putují“ po obloze na západ. V noci se opět vrací na východní pozici.[2]
Pohyb způsobují motorické buňky ve stonku pod květenstvím, v části stonku nazývané pulvinus. Když se květenství začnou otevírat, stonek postupně stářím ztuhne.[3] Většinou pak orientace zůstává ve východní pozici.[4]
Ke slunci se dokonce určitým způsobem natáčí i listy.[zdroj?]
Pěstování
[editovat | editovat zdroj]
Slunečnice pochází z Ameriky. Vedou se spory o tom, kde byly poprvé pěstovány a domestikovány[5]. První známý příklad plně domestikované slunečnice roční byl nalezen v Hayes[nepřesný odkaz], Tennessee, a datuje se do let 2300 př. n. l.[5] Inkové používali slunečnice jako vypodobení svého boha slunce. Až do 16. století to však byla nevelká, drobnokvětá rostlina, která se nelišila od jiných amerických hvězdnicovitých. Semena byla dovezena do Evropy v 16. století. Zde se v 18. století (např. v Rusku) velmi rozšířily a jsou pěstovány dodnes. Velkokvěté slunečnice vznikly později, při pěstování a to z výběru rostlin, u nichž došlo k tzv. svazčitosti. Zvětšila se tak nejen výška a celková statnost rostliny, ale i úbor, který nezřídka dosahuje v průměru až 40 cm.[6]
Slunečnicová semínka se prodávají ke přímé konzumaci nebo se pečou na plotně. Někdy se z nich vyrábí i alternativa k arašídovému máslu. Také se jimi často přikrmují ptáci. Slunečnicový olej se používá při vaření a na výrobu bionafty. Zbytek po získání oleje se používá ke krmení dobytka. Slunečnice také produkují latex a zkoumá se jejich vhodnost pro výrobu hypoalergenní gumy.
Reference
[editovat | editovat zdroj]V tomto článku byl použit překlad textu z článku Sunflower na anglické Wikipedii.
- ↑ The IUCN Red List of Threatened Species 2022.2. 9. prosince 2022. Dostupné online. [cit. 2023-01-03].
- ↑ KOLÁŘ, Jan. Jak se slunečnice otáčejí za Sluncem? A pohybují se i v noci?. prirodovedci.cz [online]. 2013-09-13 [cit. 2022-11-26]. Dostupné online.
- ↑ FELL, Andy. Why sunflowers face east. phys.org [online]. 2021-08-11 [cit. 2022-11-26]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ LANG, A. R. G.; BEGG, J. E. Movements of Helianthus annuus Leaves and Heads. S. 299–305. The Journal of Applied Ecology [online]. 1979-04. Roč. 16, čís. 1, s. 299–305. Dostupné online. DOI 10.2307/2402749. (anglicky)
- ↑ a b WILLS, David M.; BURKE, John M. Chloroplast DNA Variation Confirms a Single Origin of Domesticated Sunflower (Helianthus annuus L.). S. 403–408. Journal of Heredity [online]. 2006-06-22. Roč. 97, čís. 4, s. 403–408. Dostupné online. DOI 10.1093/jhered/esl001. (anglicky)
- ↑ VĚTVIČKA, Václav; KREJČOVÁ, Zdenka. Letničky a dvouletky. Praha: Aventinum, 2007. ISBN 80-86858-31-6.
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu slunečnice roční na Wikimedia Commons - Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž tématem je Slunečnice roční
