Přeskočit na obsah

Hořany (Most)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Hořany
Rekultivovaný prostor bývalé obce Hořany
Rekultivovaný prostor bývalé obce Hořany
Lokalita
Charakterzaniklá vesnice
ObecMost
OkresMost
KrajÚstecký kraj
Historická zeměČechy
StátČeskoČesko Česko
Zeměpisné souřadnice50°30′12″ s. š., 13°35′1″ v. d.
Základní informace
Katastrální územíHořany (6,40[1] km²)
Hořany
Hořany
Další údaje
Zaniklé obce.cz256
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Hořany (německy Hareth) jsou zaniklá vesnice v okrese Most v Ústeckém kraji. Nacházela se asi čtyři kilometry západně od centra města Mostu u jihozápadního úpatí kopce Resslu v nadmořské výšce 275 metrů a její katastrální území měřilo 356 hektarů. Obec byla zbořena v letech 1980–1981 kvůli těžbě hnědého uhlí. Katastrální území Hořan je součástí města Most. Stojí v něm místní části Čepirohy, Souš a Most.

Název

[editovat | editovat zdroj]

Název vesnice vycházel z její polohy ve vyvýšené poloze ve významu ves Hořanů (lidí bydlících na hoře), ale už nejstarší zaznamenaný tvar (Horant) je poněmčený. V historických pramenech se jméno objevuje ve tvarech: Horant (1396), v Hořanech (okolo roku 1420), in Horzanech (1450), Horžany a Harett (1585), na Hořanech (1615), Harreth (1787) a Harreth (též Hareth, Harret, Harräth; 1846).[2]

Historie

[editovat | editovat zdroj]
Katastrální území Mostu

Nejstarší písemná zpráva o Hořanech pochází z roku 1396, kdy Václav a Těma z Koldic věnovali plat ze zdejší vsi faráři Janovi z Krupky. V 15. a 16. století byla ves manstvím mosteckého hradu a její majitelé se střídali. V 16. století ji měli v majetku Satanéřové z Drahovic. Na konci 16. století bylo manství zrušeno. V té době vlastnil vesnici Jindřich Domináček z Písnice (1555–1608), který ji v roce 1595 prodal městu Mostu za 9000 kop míšeňských grošů. Město však Hořany zanedlouho (roku 1600) prodali Markétě Hochhauserové z Hochhauseru a jejímu synovi Janu Václavovi. V roce 1626 získal Hořany Jiří Schön ze Schönecku, císařský rychtář v Mostě.

Hořany na začátku 20. století

V 18. století se uvádějí jako majitelé Zessnerové ze Spitzenberka a roku 1773 byl majitelem pražský měšťan František Xaver Glaser z Glasersbergu, který v tomto roce v obci zřídil hřbitov. V roce 1811 přešel statek Hořany na svobodnou paní Marii z Ottlilienfeldu a Annu Dominiku z O`Byrnu, obě rozené z Glasersbergu. V majetku Ottlilienfeldů zůstaly Hořany až do roku 1848.

Po tomto roce ves stala samostatnou obcí. Hořany příslušely do farnosti ve Slatinicích a děti do Slatinic chodily do školy. Roku 1883 byla v Hořanech zřízena škola, která byla do roku 1888 expoziturou slatinické školy a poté jako samostatná dvoutřídní škola. V první polovině 19. století vznikl v Hořanech nejmladší pivovar na Mostecku, který vyráběl pivo i pro statek Stránce. Po obtížích s nákupem chmele byla výroba roku 1882 zastavena a jeho budova se od té doby využívala jako stáje.

Od druhé poloviny 18. století se v Hořanech začali usazovat Židé, kteří zde vytvořili silnou židovskou komunitu. V roce 1851 zde žili 104 Židé z celkového počtu 354 obyvatel. Židé si zde postavili synagogu, která byla později přeměněna na obytný dům.

Obec zanikla v letech 1980–1981 v důsledku rozšíření těžby hnědého uhlí. Uhelné sloje již byly vytěženy a oblast byla rekultivována pro zemědělské využití.

Obyvatelstvo

[editovat | editovat zdroj]

Při sčítání lidu v roce 1921 ve vsi žilo 893 obyvatel (z toho 446 mužů), z nichž bylo 403 Čechoslováků, 478 Němců a dvanáct cizinců. Většina se hlásila k římskokatolické církvi, ale třináct lidí bylo evangelíky, 28 jich patřilo k církvi československé a 274 bylo bez vyznání.[3] Podle sčítání lidu z roku 1930 měla vesnice 1 015 obyvatel: 418 Čechoslováků, 590 Němců, jednoho příslušníka jiné národnosti a šest cizinců. Kromě 26 evangelíků, 32 členů církve československé a 301 lidí bez vyznání byli římskými katolíky.[4]

Vývoj počtu obyvatel a domů[5]
1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930 1950 1961 1970 1980
Obyvatelé 333 509 605 656 813 893 1 015 652 607 502 443
Domy 52 54 57 63 63 63 104 121 112 111 107

Pamětihodnosti

[editovat | editovat zdroj]

Odkazy

[editovat | editovat zdroj]

Reference

[editovat | editovat zdroj]
  1. ↑ Katastrální území Hořany: podrobné informace [online]. Územně identifikační registr ČR [cit. 2023-09-12]. Dostupné online. 
  2. ↑ PROFOUS, Antonín. Místní jména v Čechách. Jejich vznik, původní význam a změny. Svazek I. A–H. Praha: Nakladatelství Československé akademie věd, 1954. 823 s. Heslo Hořany, s. 691. 
  3. ↑ Statistický lexikon obcí v Republice Československé. 2. vyd. Svazek I. Čechy. Praha: Státní úřad statistický, 1924. 596 s. S. 219. 
  4. ↑ Statistický lexikon obcí v Republice Československé. Svazek I. Země česká. Praha: Státní úřad statistický, 1934. 614 s. S. 224. 
  5. ↑ Historický lexikon obcí České republiky 1869–2011 [PDF online]. Český statistický úřad, 2015-12-21 [cit. 2023-08-04]. Kapitola Okres Most. Dostupné online. 
  6. ↑ Poškozené a zničené kostely, kaple a synagogy v České republice – kaple sv. Blažeje, kat. území: Hořany [online]. [cit. 2013-12-28]. Dostupné online. 

Literatura

[editovat | editovat zdroj]
  • SÝKOROVÁ, Jana. Zmizelé domovy. Most: Okresní muzeum v Mostě, 2002. 100 s. ISBN 80-239-0797-2. S. 30. 

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]
Statutární město Most

Starý Most (k. ú. Most I, Konobrže, Kopisty, Pařidla, Střimice) • Most (část k. ú. Most II, část k. ú. Hořany) • Čepirohy (k. ú. Čepirohy, Slatinice u Mostu, část k. ú. Hořany) • Komořany (k. ú. Komořany u Mostu, Třebušice, Ervěnice, Dřínov u Komořan) • Rudolice (k. ú. Rudolice nad Bílinou) • Souš (k. ú. Souš, část k. ú. Most II) • Velebudice (k. ú. Velebudice, Skyřice) • Vtelno (k. ú. Vtelno)

Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Hořany_(Most)&oldid=23275343“