Histologie

Histologie (z řečtiny: histos = tkáň, logos = nauka) je vědní disciplína, která se zabývá studiem mikroskopické struktury živočišných tkání (rostlinné tkáně – pletiva – jsou také zkoumány histologicky) a orgánů mnohobuněčných organismů. Je předmětem studia na přírodovědeckých a lékařských fakultách.

Zařazení a rozdělení histologie

biologie
- morfologie
  - histologie
    - cytologie – nauka o buňce
    - obecná histologie – nauka o tkáních
    - speciální histologie (mikroskopická anatomie)
    - histotechnologie

Z praktických důvodů se rozděluje na obecnou a speciální histologii. Obecná histologie je nauka o struktuře základních typů tkání. Je k ní přiřazována rovněž cytologie – nauka o buňce. Speciální histologie, jinak také mikroskopická anatomie je věda studující mikroskopickou stavbu jednotlivých orgánů.

Příbuzné a související obory:

buněčná biologie – studuje struktury menší než buňka, hlavně organely v buňce
histopatologie – mikroskopická struktura nemocných tkání a orgánů. Je důležitým nástrojem patologické anatomie.
histochemie – chemické pochody probíhající v tkáních
imunohistochemie – využívá antigeny a protilátky na bližší poznání struktur
anatomie – struktura orgánů a orgánových soustav
morfologie – studuje celé organismy

Histologické techniky

Rozvoj histologie by nebyl možný bez vynálezu světelného mikroskopu; v současnosti je získávání dalších poznatků umožněno díky mikroskopům elektronovým. S rozvojem histologie muselo dojít i k vytvoření a zdokonalování mnoha technik fixace a barvení vzorků. Živočišné tkáně totiž nelze zkoumat v nativním stavu, rozkladné procesy, které začínají prakticky ihned po smrti buňky, totiž nenávratně ničí původní strukturu tkáně.

Odborníci trénovaní v histologických technikách, řezání a barvení tkání jsou histologičtí technologové (anglicky Histologic Technicians, HT). Jejich oborem je histotechnologie.

Histologický artefakt je struktura, která chybí v živých tkáních, ale objevila se během přípravy histologického preparátu. Např. během barvení, montování v entellanu, apod. Histologický technolog se vždy snaží vznik artefaktů minimalizovat.

Využití

V medicíně našla histologie své využití při zkoumání patologických změn tkáně (zhoubné bujení). Pomocí histochemických technik lze prokázat přítomnost látek (např. enzymů) v buňkách a tkáních a lépe tak porozumět chemickým procesů v živém organismu.

Související články

Externí odkazy

Slovníkové heslo histologie ve Wikislovníku
Obrázky, zvuky či videa k tématu histologie na Wikimedia Commons

Atlasy

Ústavy

Ústav histologie a embryologie LF UP v Olomouci Archivováno 27. 8. 2005 na Wayback Machine.
CBO - Oddělení histologie a embryologie 3. lékařské fakulty v Praze
Ústav histologie a embryologie (Lékařská fakulta v Plzni, Univerzita Karlova v Praze) Archivováno 7. 5. 2005 na Wayback Machine.
Ústav anatomie, histologie a embryologie Archivováno 26. 3. 2009 na Wayback Machine. Fakulty veterinárního lékařství VFU Brno
Ústav histologie a embryologie MU v Brně - Lékařská fakulta

Ostatní

Lékařství: Patologie

Základní pojmy a principy patologie	zdraví nemoc infekce neoplazie etiologie patogeneze hemodynamika ischemie zánět buněčné poškození hojení smrt symptom syndrom diagnóza

Metody patologie	pitva histologie biopsie cytologie elektronová mikroskopie imunofluorescence fluorescenční in situ hybridizace

Buněčná adaptace	atrofie dystrofie hypertrofie aplazie anaplazie desmoplazie dysplazie metaplazie neoplazie hypoplazie hyperplazie prosoplazie

Buněčná smrt	nekróza programovaná buněčná smrt pyknóza karyorhýza karyolýza

Obory patologie	patologická anatomie klinická patologie dermatopatologie soudní lékařství experimentální patologie

Klinická patologie	chemie hematologie transfuzní lékařství mikrobiologie imunologie enzymatická esej hmotnostní spektrometrie chromatografie průtoková cytometrie krevní banka mikrobiální kultura sérologie