Anaplazie

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

Anaplazie nebo anaplázie znamená ztrátu diferenciace a návrat k primitivní nezralé formě buněk např. histologická struktura u anaplastických zhoubných nádorů ztrácí původní tvar a strukturu a může připomínat nezralou (embryonální) tkáň.[1] Pojem je odvozen z řeckých slov: ἀνά ana, "zpět" + πλάσις plasis, "tvar, formace". Anaplazie se vyskytuje u většiny maligních nádorů, takže často výraz anaplazie je chápán také jako vyšší tendence k dělení buněk.[2] Někdy se pro anaplazii v odborné literatuře používá termín dediferenciace. U anaplasie kmenových buněk jde více než o dediferenciaci o selhání diferenciance.

Anaplastické buňky vykazují pleomorfismus, jádra jsou hyperchromatická a velká a poměr jádro/cytoplazma (NC Ratio) dosahuje 1:1 místo obvyklých 1:5.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. http://lekarske.slovniky.cz/pojem/anaplazie
  2. Archivovaná kopie. www.biology-online.org [online]. [cit. 2016-01-04]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2019-12-08. 

Související články[editovat | editovat zdroj]